Se vzrůstajícím počtem rekonstrukcí a demolic se stává aktuálním riziko poškození zdraví z prachu s obsahem azbestu. Ten byl dříve hojně užíván, dnes je jeho použití zakázáno. V článku je uvedena legislativa, která upravuje správný postup při práci s azbestem.
Nařízení vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci obsahuje Díl 4 Azbest. Ten v § 20 „Hodnocení zdravotního rizika“ stanoví nutnost ověřit, že se skutečně jedná o azbest (není-li jistota, je nutno materiál analyzovat), v jaké je formě, jaký bude rozsah práce, jak dlouho bude práce trvat. Dále pak § 21 uvádí „Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy a obsah školení“:
„(1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 5.“
Zalistujeme tedy do přílohy č. 3 a čteme část A „Prach, jeho hygienické limity a způsob stanovení“: přípustný expoziční limit (PEL) pro azbestová vlákna všech azbestů je dán početní koncentrací (tj. počtem respirabilních vláken v cm3) jako hodnota 0,1. Stejný PEL platí pro umělá minerální vlákna (např. čedičová, skleněná, strusková). Pro umělá minerální vlákna, tzv. MMMF (man made mineral fibers), která jsou jako náhrada za azbest užívána, platí jako PEL také hmotnostní koncentrace 4 mg/m3. Je uvedeno, že pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace. Tato umělá vlákna obsahují amorfní oxid křemičitý jako největší složku, pak čedič, písek, strusku a oxidy alkalických kovů – vápenec, hliník a bór zlepšují celkové vlastnosti. Tyto materiály jsou považovány za zdraví méně nebezpečnou náhradu azbestu při zachování všech jeho pozitivních stavebních vlastností, ale studie z posledních let varují před jejich nekontrolovaným používáním. Zdá se, že mohou po čase pravděpodobně způsobovat obdobná poškození plic jako azbest. Minerální vlákna jsou ostatně klasifikována jako karcinogen kat. 3 a keramická vlákna jako karcinogen kat. 2. Část B uvedené přílohy č. 3 popisuje metodu odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování.
Vraťme se k § 21 zmíněného vládního nařízení. V jeho odst. 2 až 6 je uvedeno:
„(2) Před odstraňováním stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance
Odst. (3) stanoví povinnost vypracování plánu postupu prací a specifikuje, co takový plán musí obsahovat (mj. místo práce, její povaha a pravděpodobné trvání, pracovní postupy, způsob ochrany zaměstnanců). Odst. (4) stanoví povinnost kontrolního měření po ukončení prací a podmínky pokračování v práci. Podle odst. (5) platí uvedené povinnosti pro jakoukoliv práci, spojenou se zvýšeným rizikem expozice azbestu. Odst. (6) stanoví v 10 bodech, jak musí být zaměstnanec poučen a vyškolen.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.