Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A., Ph.D.
28.06.2024
Tento článek se zaměřuje na rostoucí trend práce z domova, který nabyl na významu zejména během pandemie Covid-19. Práce z domova představuje jak příležitosti, tak výzvy pro zaměstnance a zaměstnavatele. Analýza zahrnuje data z průzkumu o kvalitě pracovního života a zkoumá, jak práce z domova ovlivňuje zaměstnance v České republice. Výsledky ukazují, že práce z domova může přinášet zlepšení kvality pracovního života, pokud jsou splněny určité podmínky, jako je adekvátní pracovní prostor a možnost oddělit pracovní a osobní život. Článek poukazuje na potřebu adaptace zaměstnavatelů a zaměstnanců na nové pracovní modely.
20.12.2023
This study investigates the factors influencing job change decisions in the Czech Republic during the high inflation period of 2022-2023, using data from a survey by the Institute for Sociology of the Czech Academy of Sciences and the Occupational Safety Research Institute. Analysing responses from 956 workers, the research focuses on the roles of financial pressures, psychological wellbeing, and burnout in shaping decisions to change jobs, retrain, or pursue additional employment. Findings highlight a significant inclination towards job changes, driven by both financial and non-financial factors, but also reveal a notable gap between intentions and actual actions. The study underscores the limited impact of recent salary adjustments and suggests the necessity for comprehensive strategies that address the multifaceted challenges faced by employees in times of economic uncertainty.
20.12.2023
This study investigates changes in financial wellbeing, quality of working life and other related factors in the Czech Republic from 2022 to 2023, i.e., a period of remarkably high inflation and toughening living conditions. Analysing data on income, financial stability, and quality of working life, it reveals an overall improvement in perceived financial conditions, arguably attributable to reduced inflation from its peak of 18 % in 2022, especially through gradual decline in energy costs. However, it also highlights significant disparities among demographics, particularly affecting families with children and individuals without partners. The findings emphasize the need for targeted policies to support these vulnerable groups, illustrating the diverse impacts of macroeconomic changes on society.
21.12.2022
Quality of working life in the Czech Republic has been regularly assessed at the national level using the Subjective Quality of Working Life index (SQWLi), yet little is known about the relationships between the individual domains, as well as their relationships with other aspects of workers’ lives. This article shows that there is a strong correlation among the domains in terms of importance and evaluation, separately, but the cross-correlation between importance and evaluation is low. Higher work flexibility, better overall job characteristics, and better physical and mental health are all associated with higher working life evaluation.
21.12.2022
This article reports on the regional differences in subjectively perceived quality of working life – measured using the Subjective Quality of Working Life index – in the Czech Republic. Using survey responses from 2,026 workers from 2020, representative of the working population, we show that variance in quality of working life is lower than in objective measures of social and economic development. At the same time, both importance and evaluation of the quality of working life domains are linked to macroeconomic characteristics, specifically unemployment and average gross wage.
21.12.2022
Indikátor subjektivní kvality pracovního života (Subjective Quality of Working Life index; SQWLi) je v již více než deset let používán k měření kvality pracovního života v České republice. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky každoročně pořádají populačně reprezentativní sběr dat, za účelem sledování změn v kvalitě pracovního života na makroekonomické úrovni. Tento článek popisuje sběr dat v roce 2022 a jeho hlavní výsledky.
30.06.2022
Temporary work arrangements have become increasingly popular, leading to inherently less security for workers compared to permanent contracts. Using Structural Equation Modelling on a sample of 1,698 employees, representative of the overall employee population in the Czech Republic, we show that temporary workers show lower overall quality of working life than their peers with permanent contracts, and that the pathway of effect is both direct and indirect, mediated through worse perception of one’s job. At the same time, the perception of support from managers and organisation appears unaffected by the type of contract, suggesting an equivalent treatment of workers by organisations. The results highlight the need to provide adequate support to temporary workers during the ongoing shift towards more prevalent temporary employment in order to maintain or improve satisfactory quality of working life levels in the organisation and the broader society.
22.12.2021
Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti - existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. - na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.
31.10.2021
Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.
31.10.2021
Článek přináší informace o tom, jak je pro české pracující důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.
31.10.2021
Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
15.09.2021
Tento článek představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
