Aktivní stárnutí na pracovišti

Část 2.

Část 2.

Bezpečnost a zdraví starších pracovníků

Zatímco jako Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci propagujeme Evropský rok aktivního stárnutí, zdůrazňujeme rovněž zásadní důležitost řádné bezpečnosti a ochrany zdraví a podpory zdraví na pracovišti na všech úrovních pracovního života, pokud mají být starší lidé schopni pracovat déle.

Pokud chceme podporovat lidi v tom, aby zůstali déle aktivní na trhu práce, musíme si poradit s diskriminací, se kterou se pracovníci ve vyšším věku setkávají: právě o změnu negativních postojů jde Evropskému roku aktivního stárnutí především. Spíše než jako břemeno zatěžující populaci v produktivním věku by starší lidé měli být uznáváni za cenné dovednosti a zkušenosti, které mají a kterými mohou na pracovišti přispět.

Pracující starší lidé jsou však také zranitelnější. U starších osob je větší pravděpodobnost vzniku smrtelné nehody na pracovišti. S vyšším věkem rovněž přicházejí stupňující se dlouhodobé zdravotní problémy: zvláštním problémem jsou onemocnění svalů a kostí, jedním z nejobvyklejších důvodů pro předčasný odchod do penze jsou rovněž deprese. U povolání s vysokou fyzickou zátěží se pracovní neschopnost samozřejmě vyskytuje ve všech věkových skupinách, u pracovníků mezi 45 a 50 lety věku je však výrazně častější. Mezi jednotlivými pracovníky určitého věku vykonávajícími danou práci však existují značné rozdíly, přičemž většina pracovníků ve vyšším věku je při vhodných podmínkách schopna zůstat zdravá a fyzicky práceschopná.

Řízení zohledňující věk pracovníků

Potřebujeme, aby se věnovala tzv. age managementu („řízení zohledňujícím věk pracovníků“) skutečná pozornost: manažeři musí při přidělování konkrétních úkolů jednotlivcům brát v úvahu faktory související s věkem tak, aby byl každý schopen vykonávat svou práci bez ohledu na věk. To znamená zaměřit se na to, co nazýváme „pracovní schopností“: nalezení správné rovnováhy mezi prací a limity jednotlivců.

Je toho mnoho, co mohou zaměstnavatelé v této oblasti udělat. Například podporovat zdraví na pracovišti, pomáhat pracovníkům osvojit si zdravý životní styl, zejména co se týče jídla, pití a cvičení. A také provádět řádná hodnocení rizik beroucí v úvahu individuální rozdíly mezi pracovníky, co se týče jejich schopností a zdraví: věk je pouze jedním z mnoha faktorů, které je třeba uvážit, když manažeři přemýšlejí o „vhodných zaměstnancích a o konkrétních druzích práce.

Zásadní roli v řízení, které zohledňuje věk zaměstnanců, hraje přepracování jednotlivých pracovních úkolů tak, aby vyhovovaly silám, potřebám a schopnostem pracovníků ve vyšším věku. Průzkum ukazuje, že existují nejrůznější opatření, která mohou zlepšit práceschopnost a která se týkají organizace práce, pracovní doby, školení, ergonomických opatření atd. Tím nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem, jak přizpůsobit pracoviště potřebám pracovníků, je zapojit je do plánování a provádění těchto opatření. Své pracoviště znají nejlépe oni sami.

Existuje spousta příkladů, jak to může fungovat v praxi. Například jedna výrobní společnost zavedla projekt „Age Master“, který pracovníkům starším 58 let nabízí dny volna navíc, během nichž mají více času na odpočinek po výkonu fyzicky namáhavé práce. V důsledku toho zaměstnanci ve vyšším věku ve společnosti před odchodem do penze zůstávají přibližně o tři roky déle. Jiná, energetická společnost mezitím zavedla program „80–90–100“, který pracovníkům ve vyšším věku umožňuje zkrátit svou pracovní dobu o 20 % při 10 % snížení mzdy a zachování veškerých dávek z důchodového pojištění: i toto opatření vedlo k delšímu setrvání zaměstnanců ve firmě před odchodem do penze.

Příklady jako tyto ukazují, že lidé jsou schopni a ochotni pracovat déle, pokud jsou k tomu motivováni. Výzkum také ukazuje, že všechna tato opatření vedou k nižší míře pracovní neschopnosti, nižším nákladům na pracovní neschopnost a vyšší produktivitě: návratnost investice do těchto typů projektů může být mezi třemi až pěti roky či ještě méně.

Řízení zohledňující věk pracovníků na evropských pracovištích ukazuje jasný rozdíl mezi organizacemi, které stárnutí zaměstnanců řeší aktivním a iniciativním způsobem, a těmi, jež této oblasti nevěnují pozornost. Organizace, které ve stárnoucí pracovní síle spatřují pouze problém, jsou obvykle méně úspěšné než ty, které tuto skutečnost uchopí jako příležitost a využijí například šance, že se mohou mladší pracovníci učit od těch starších a zkušenějších.

Brát aktivní stárnutí vážně se vyplatí, a to nejen pracovníkům a jejich zaměstnavatelům. Nedávný výzkum ukazuje, že čím lepší je naše práceschopnost před odchodem do penze, tím kvalitnější je náš pozdější život s nižší mírou nemocnosti a zhoršením tělesného i duševního stavu. A to znamená nižší náklady na zdravotní péči pro všechny: investice do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přinášejí užitek pro celou společnost. Důležité je začít včas, i dnešní mladí lidé jsou budoucími staršími pracovníky.

Základem je zavést kulturu prevence a podporovat lidi v aktivní účasti na vytváření lepšího pracovního prostředí. Řádné vedení a účast pracovníků je prověřeným faktorem úspěchu.

Pro více informací o práci EU-OSHA v této oblasti navštivte http://osha.europa.eu/en/priority_groups/ageingworkers nebo si stáhněte informační balíček od naší sesterské agentury, Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), na adrese http://www.eurofound.europa.eu/resourcepacks/activeageing.htm.