Změna ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky vydané v únoru 2013

Pokud praxe ukáže, že některý z článků normy nebyl šťastně formulován, je dobré, že dojde k rychlé změně. To lze jen přivítat, ale pokud se během jednoho roku od vydání ČSN (nehovořím o harmonizovaných EU normách) musí provádět změna normy, nelze než nabýt dojmu, že autoři takové národní normy neodvedli dobrou práci.

Rád bych podnítil diskusi zainteresovaných k právě probíhající změně ČSN 74 3282:2013 Pevné kovové žebříky pro stavby (dále jen ČSN 74 3282) v části týkající se ochrany lezoucí osoby při pádu. Největší polemiku mezi těmi, kteří se k návrhům na změnu citované normy vyjadřují, docela logicky vyvolala skutečnost, jak nejlépe stanovit způsob ochrany před pádem pracovníka, který po žebříku leze. Přesněji, kdy a zda jako ochranu před pádem použít ochranný koš/bezpečnostní koš – viz čl. 3.20 ČSN 74 3282, nebo pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení/zachycovač pádu – čl.3.21 ČSN 74 3282.

Když vynechám krajní postoje – požadovat ochranný koš vždy, anebo vždy požadovat zachycovač pádu, vede se rozprava, jak nejlépe definovat požadavky ochrany pracovníka v případě, že při lezení uklouzne nebo ztratí oporu při držení se příčle a spadne. Zdá se, že v druhém kole připomínkového řízení ke změně ČSN 74 3282 se zastává názor držet se sestávající praxe, kdy je navrhován téměř výlučně bezpečnostní koš a některých částí ČSN EN ISO 14122-4 Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením – Část 4: Pevné žebříky:2005 (dále jen ČSN EN ISO 14122-4). Zřejmě proto, že v tomto případě jde o harmonizovanou normu. Rozdílů ve způsobech použití žebříků jako součást strojních zařízení a používání pevných kovových žebříků pro stavby je však mnoho.

I ČSN EN ISO 14122-4 "má problém" přiklonit se jednoznačně pro volbu zachycovače pádu nebo pro volbu ochranného koše. Nyní se zdá, že ve změně ČSN 74 3282 dojde k určení ochranného koše jako univerzálního prostředku ochrany před pádem a zachycovač pádu bude považován stále za „okrajový“.

Při rozhodování, ke kterému způsobu ochrany pracovníka se přiklonit, je nutné posoudit dvě základní skutečnosti:
- Ochranný koš je vždy přítomen a nevyžaduje žádné zvláštní vybavení osoby (záměrně nepoužívám termín "pracovník", protože žebříky určené pro stavby nepoužívají pouze pracovníci), která žebřík používá. Zde je rozdíl proti žebříkům jako součást stroje;
- Pohyblivý zachycovač pádu nejenže lépe zachytí pád, ale také ochrání osobu před následným zraněním o ochranný koš. Pohyblivý zachycovač však vyžaduje dodatečné vybavení osoby, která žebřík použije a také poučení osoby o způsobu použití zachycovače pádu.

Domnívám se, že právě v těchto dvou skutečnostech lze najít vhodné řešení (záměrně opomíjím skutečnost, že je správné očekávat od projektanta a zhotovitele žebříku vyhodnocení rizik a podle toho zvolit vhodnější ze dvou možností, nebo navrhnout ochranný koš i zachycovač pádu současně).

Článek 3.20 ČSN 74 3282:2013 definuje ochranný koš; bezpečnostní koš jako ochrannou konstrukcí z třmenů a podélných prutů sloužící k omezení rizika pádu ze žebříku a umožňující odpočinek lezoucím osobám.

Z této definice je zřejmé, že ochranný koš není určen k eliminaci rizika pádu ze žebříku, ale "pouze" k omezení rizika. Dalo by se očekávat, že změna normy zvýrazní nutnost navrhovat pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení. Ze stanoviska zpracovatele v druhém kole zpracování změn ČSN 74 3282:2013 jsem nabyl dojmu, že tato cesta nebude akceptována.

Považuji za správné, aby přes nezpochybnitelné přednosti zachycovače pádu při ochraně osoby lezoucí po žebříku, nebyl zachycovač prosazován u všech typů žebříků.

Dovoluji si veřejně doporučit zpracovateli změny ČSN 74 3282:2013 následující přístup. Článek 5.1.10 ČSN 74 3282:2013 změnit stávající text druhého odstavce takto: Pro volbu vhodného typu ochranného zařízení proti pádu platí ČSN EN ISO 14122-1 a ČSN EN ISO 14122-4. U provozních žebříků s předpokladem přístupu pouze oprávněné, zacvičené a plně vybavené obsluhy (např. při údržbě) a u žebříků s významnou výškou (stožáry apod.) se dává přednost zachycovači pádu.
A vložit odstavec shodný s ČSN EN ISO 14122-4: Zachycovač pádu musí být navržen pouze pro malou četnost použití a pro zvláštní přístup (např. při údržbě).

Pouhé konstatování, že pro volbu typu ochranného zařízení proti pádu platí ČSN EN ISO 14122-1 a ČSN EN ISO 14122-4, není zcela vyhovující. Text čl. 4.3.2 ČSN EN ISO 14122-4 Volba typu ochranného zařízení proti pádu je poměrně odlišný od čl. 4.3 ČSN A74 3282. ČSN EN ISO 14122-4 se vztahuje na pevný žebřík, který je součástí stroje. Žebříky na stavbách jsou v mnohém specifické a jejich používání, uspořádání, výšky a další charakteristiky vyžadují i odlišná řešení.

Když jsem v připomínkovém řízení ke změně ČSN 74 3282 navrhl, aby u provozních žebříků byl zachycovač pádu považován za základní, obdržel jsem stanovisko zpracovatele, že by to bylo v rozporu s ČSN EN ISO 14122-4. To však nemohu považovat za pravdivé tvrzení. Sama ČSN EN ISO 14222-4 v čl. 1 Předmět normy uvádí: Tato norma může být použita pro prostředky přístupu, které nejsou předmětem této normy. V takových případech má být přihlédnuto k možným relevantním národním nebo jiným předpisům. Navíc ČSN EN ISO 14122-4 konstatuje: Vhodný osobní ochranný prostředek je schopen zachytit pád lépe než bezpečnostní koš. To ČSN 74 3282 postrádá a asi nadále postrádat bude.
www.mojmirklas.cz