Zlepšení protipovodňové ochrany podle novely vodního zákona

V souvislosti s probíhajícími povodněmi na severní a jižní Moravě jsou nanejvýš aktuální ustanovení novely upravující povodňovou ochranu. Území, která mohou být při přirozené povodni zaplavena vodou (tzv. záplavová území) budou vymezována v řízení, ve kterém budou moci občané obce uplatňovat své připomínky a námitky.

Pro případy povodní se posilují pravomoci povodňových orgánů, avšak současně se výslovně stanoví, že všechna jejich opatření a příkazy se zapisují do tzv. povodňové knihy a následně se zveřejňují. Nově se také stanoví, že organizační část povodňového plánu bude v digitální podobě vždy přístupná na internetu. Tím se velmi usnadní administrativa dotčených úřadů.

K významným změnám dochází také v části zákona, která upravuje odpadní vody a ochranu jakosti vod jako takovou. Novela reaguje na častý problém zejména malých obcí, kde jsou mnohdy provozovány netěsné žumpy, a v důsledku toho pak dochází k velkým únikům odpadních vod do vod podzemních, které se tím znehodnocují. Zákon proto pro majitele žump zavádí povinnost zajišťovat zneškodňování odpadních vod a prokázat, že k takovému zneškodnění došlo v souladu se zákonem. Současně se ovšem uvolňuje režim provozování tzv. domovních čistíren odpadních, pro které bude postačovat ohlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Zákon také nově stanoví přesná pravidla pro vypouštění odpadních vod z domácností, chat a rodinných penziónů na území obcí, které nemají vybudovanou kanalizaci.

V průběhu projednávání vládního návrhu novely vodního zákona v Poslanecké sněmovně došlo nicméně k některým úpravám, jejichž dopad v praxi může být z hlediska ochrany životního prostředí spíše nepříznivý.

V prvé řadě jde o vypuštění možnosti vodoprávních úřadů měnit vodoprávní povolení v případě změn minimálního zůstatkového průtoku. Zákon tak do budoucna efektivně nezabraňuje možným případům vysychání přirozených koryt řek v souvislosti s odběrem velkého množství vody pro malé vodní elektrárny. Výrazné snížení hladiny vody v řekách má přitom velmi negativní dopady na ryby a ekosystémy vůbec. Za sporné lze rovněž považovat příliš široké vymezení pojmu vodohospodářských úprav, což může v praxi vést k výrazným zásahům do přirozených koryt vodních toků, a to bez jakékoli kontroly ze strany úřadů a veřejnosti.

I přes zmíněná diskutabilní ustanovení je však novela vodního zákona, která bude účinná od 1. srpna, velmi významná, a to jak z hlediska našich závazků jako členské země EU, tak pro praktickou činnost vodoprávních úřadů i občanů.