Zavádění systémů managementu ochrany zdraví a bezpečnosti práce: otázka řízení projektu

Mezinárodní normy o managementu bezpečnosti i kvalitě životního prostředí (ISO 9000 a 1400), integrované do systémů managementu, jsou součástí „normativní produkce“ a vyvolávají otázky, jaký je jejich vliv na ochranu zdraví a bezpečnost práce a zda naopak nepřinášejí určitý druh nového stresu a jsou-li opravdu v praxi do těchto systémů integrovány.

Studie aplikace norem, týkajících se managementu v hygieně a v bezpečnosti práce, norem, o kterých se dosud málo hovořilo, avšak které se jak konkrétních lidí , tak i právních oblastí dvojnásobně dotýkají, poskytuje podle našeho mínění nové směry pro diskuse o těchto otázkách. Ze srovnání situací mezi dvěma podniky, zakládajícího se na vzorku z národní studie, vychází analýza způsobů řízení, které se váží na zavádění systémů managementu, a tato analýza osvětluje také jemné rozdíly mezi pracemi, týkajícími se těchto normativních systémů.

Hlavní myšlenkou této práce je dokázat, že aplikace norem managementu je vázána na možnosti interakce mezi přímými aktéry, strukturami a formálními prostředky, které jsou vždy původní. Zdá se, že zavedení norem spočívá výhradně na kvalitě sociálních regulativů kolem rizik. Příležitostně však aplikace soustavy managementu podléhá zde dvěma velmi rozdílným formám projektu a řízení rizik, které se jeví jako určující pro účinnost systému managementu. Text studie tedy odkrývá protiklad mezi výkonnostní gescí projektu řízenou inovací a funkcionální, tradičnější gescí projektu.

Dva příklady systému managementu práce

Dva podniky, které zde budou popisovány, odpovídaly studijnímu výběru provedenému v sektoru stavebnictví a veřejných prací. Tyto podniky byly  srovnatelnými entitami identifikovanými  v pracovním sektoru veřejných prací a inženýrského stavitelství. Jeden z nich  (TRADIBATIS) je oblastní agenturou (filiálkou) integrovanou do mezinárodní skupiny situované mezi světovými obchodními špičkami, druhý je mladým nezávislým podnikem (RISQUINOVE) řízeným svým zakladatelem. První jmenovaný podnik provádí management bezpečnosti práce (dále jen management BP) na principech anglické normy BS8800 a druhý s referentielem OHSAS 18001, vypracovaným na základě této normy. Oba mají certifikaci získanou v roce 2002. Tyto podniky byly srovnatelné stavem zaměstnanců (přibližně 70 osob), obratem a zásadně oblastním působením. Vzhledem ke svým příbuzným strukturám, základům a stejnému sektoru činnosti se nám zdálo zajímavé analyzovat jejich způsob managementu BP včetně rozdílů a priorit vázajících se na metody a stav filiálky a nikoliv velké skupiny.

Systémy managementu s protikladnými výsledky

Po prostudování postupů použitých v obou uvedených podnicích bylo zjištěno, že přes blízkou podobnost celého souboru měření uskutečněných pro certifikaci, nebyly výsledky podniku TRADIBATIS  pro vedení z hlediska bezpečnosti práce uspokojující. Stále dochází k četným nehodám a úrazům s následnou pracovní neschopností a výsledná čísla zdaleka nedosahují v tomto směru očekávaných výsledků ve sledované skupině. Přetrvává nedodržování předpisů, opatření týkající se údržby pracoviště nesplňují vždy očekávání, analýzy rizik a plány prevence pro pracoviště jsou nekompletní, někdy dokonce prostě okopírované a rozesílané mezi různá staveniště, aniž by byly aktualizovány. Nicméně se všeobecně oceňují pracovní podmínky v tomto podniku ve srovnání s jinými podniky a vyzdvihuje se velký význam přikládaný bezpečnosti práce: „Zde se na bezpečnosti lidí nešetří.“

Podnik RISQUINOVE jevil na druhé straně spíše uspokojivé výsledky. I když bylo ještě příliš brzy hodnotit kvantitativní zisky systému managementu BP v jeho certifikované verzi, vykazují statistiky zlepšování výsledků bezpečnosti práce současně se zaváděním systému „Kvalita, Bezpečnost, Prostředí“, a to i při výrazném zvýšení počtu zaměstnanců. Během dvou let udělal podnik RISQUINOVE velký pokrok: vycházel  z průměrných počtů úrazovosti své profese  a dosáhl úrovně nejlépe umístěných podniků v regionu.

V hlubší studii vyplývají z těchto výsledků důležité rozdíly pokud se týká integrace systému managementu BP mezi oběma podniky. Na základě pozorování a rozhovorů jsme byli schopni charakterizovat tuto integraci u personálu a uvnitř pracovního dění prostřednictvím čtyř kritérií:

1. souhlas týkající se systému managementu BP
2. přijetí pravidel
3. osvojení pravidel
4. aplikace pravidel

V zásadě dochází díky angažovanosti managementu v oblasti bezpečnosti práce ke shodě v obou podnicích (1.). Všichni se shodují na humánním nebo sociálním charakteru bezpečnosti práce, tím spíše, že bezpečnost práce představuje v těchto podnicích silnou morální hodnotu. Z tohoto důvodu přispívá bezpečnost práce více k jednomyslnosti a svornosti než kvalita, která je zejména u podniku TRADIBATIS nesnadně porovnatelná. Jestliže se však bere v úvahu přijímaní pravidel řízení bezpečnosti práce (2.) navržených v podniku TRADIBATIS, zjistí se, že souhlas se systémem managementu BP je relativnější. Každá úroveň vedení a řízení má rozdílné a víceméně pozitivní vnímání pravidel. Například pokud řídící složky projeví souhlas s bezpečností práce a převezmou orientaci okresních a národních řídících složek, vyjadřují tak i kritiku, týkající se logiky a aplikovatelnosti norem. Ty se jim zdají odpoutané od problémů praxe. Rovněž uvnitř vedení podniku jsou normy rozšiřovány s většími či menšími výhradami. Vedoucí pracovníci (např. stavbyvedoucí), kteří jsou blíže zaměstnancům, jsou ochotnější se připojit. Spolu s tímto připojením které bývá z hlediska managementu BP v jeho aktuálním stavu velmi odstíněné, je v podniku TRADIBATIS osvojování nových pravidel řízení bezpečnosti práce (3.) pouze částečné, integrace těchto pravidel je snížená a každý si zapamatuje ty určité prvky systému managementu BP, který by mohly sloužit jeho potřebám, aniž by tím bylo dotčeno nějaké opatření. Také personál žádné účinky systému managementu BP nezpozoruje a ani nepozná, co se s jeho zavedením změnilo. Aplikace pravidel řízení bezpečnosti práce (4.) v podniku TRADIBATIS zůstává chudá a velmi formální. Management BP se svými stále stejnými audity a kontrolami vzbuzuje u personálu dojem, že se jedná více o zesílení formálního nátlaku než o výraz politiky cílevědomého řízení, týkajícího se rizik.

Naproti tomu v podniku RISQUINOVE je přístup k bezpečnosti práce sjednocený: systém managementu BP podporuje společný přístup (1.). Odchylky se projevují na dostatečném nebo nedostatečném charakteru přístupu (někteří si přejí pokračovat v tom, co se udělalo, někteří ne), avšak postoje personálu jsou relativně homogenní a kladné: systém managementu BP je velmi oceňován (2.). Všichni uznávají, že zavedené postupy, systematické informování a školení a kontroly na staveništi, to vše přispělo k tomu, aby si každý lépe uvědomil rizika a nutnost opatření proti nim. Všichni se shodují na hodnocení rizik, které tvoří strukturu managementu BP, a proto i ochotně přijímají nová pravidla řízení bezpečnosti práce (3.). Různá opatření se jeví jako strukturální pro celkovou činnost podniku i pro personál a s tím spojené hodnostářské stupně: plán prevence, jeho přijímání na staveništích, denní rozvrhy atd. Jejich aplikace je znát, tyto postupy jsou nejen všeobecně uznávány, ale jsou i prováděny. Zmíněný postup přispěl ke značnému zlepšení bezpečnosti práce, neboť veškerý personál se stal celkově vnímavější a náročnější ve sféře řízení a prostředcích bezpečnosti práce. Jestliže normy zahrnují způsob provádění činnosti a posilují její kontrolu, přispívají kladně následným přístupem k informacím a na základě školení k rozvíjení autonomie a profesionalismu. A to do té míry, že vedení je nyní uváděno do tísně požadavky personálu, pokud se týká řešení problému bezpečnosti práce a prevence. Vedení hledí naopak zbrzdit pokusy o uskutečňování globální soudržnosti fungování podniku s prevencí rizik, neboť se mu tyto pokusy zdají omezující.

Mimo rozdíly v podmínkách řízení projektu se v našich dvou příkladech systémů managementu BP objevují logické složky specifické koncepce. Jestliže zůstávají tyto postupy, ať už je jejich forma jakákoliv, přístupy organizačními a racionalizačními, závisí jejich dosah a účinnost méně na použitém způsobu a více na možnostech nebo podmínkách sociální regulace pokud se týká bezpečnosti práce. Tyto možnosti se vždy váží na výskyt nebo absenci silných významných činitelů, schopných nebo nikoliv kompenzovat prostor v řízení,  který předtím z hlediska bezpečnosti práce vykazoval její selhávání, a to ve formálním rámci navrženém řídícími nástroji. Tyto interakce jsou různé, a proto velmi málo předvídatelné, a závisí jak na činitelích, tak i na prostředí, což jsou rozhodující složky. Z toho lze usuzovat, že možnosti i vnitřní modality změny nebo diskuse a konfrontace rozdílného pojetí rizik, jejich hierarchického uspořádání  a výběru jsou rozhodujícími činiteli pro řízení bezpečnosti práce a podniku.

Přeloženo z francouzštiny, Lidmila Pozděnová, VÚBP

ZDROJ:
DRAIS, Eric. Zavádění systémů managementu ochrany zdraví a bezpečnosti práce: otázka řízení projektu. / La mise en place des systemes de management de la sante-securite: une question de gestion de projet. Hygiene et Securite du Travail, č. 198 (2005), s. 47 – 53. Zkrácený překlad.