Během prázdninových měsíců si řada mladistvých přivydělává formou letních brigád. Jaké jsou náležitosti související s těmito pracovněprávními vztahy se dozvíte v tomto tématu týdne.
Během prázdninových měsíců si řada mladistvých přivydělává formou letních brigád. Jaké jsou náležitosti související s těmito pracovněprávními vztahy se dozvíte v tomto tématu týdne..
Pracovněprávní způsobilost ve smyslu ustanovení § 11 zákoníku práce nabývá každý občan dosažení 15 roku věku za podmínky, že nástup do práce nesmí předcházet ukončení povinné školní docházky. Práce dětí ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. S ostatními se může uzavřít o prázdninách buď pracovní poměr na dobu určitou (měsíc apod.), nebo dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.
Pokud se uzavírá pracovní poměr s mladistvými do 16 let věku, tak pro ně platí, že jejich pracovní doba může činit nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. (§ 83a odst. 2 písm. d) zákoníku práce).
Mladiství starší 16 let mohou konat práce po stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. maximálně 40 hodin týdně (§ 83a odst. 1 zákoníku práce). Podle ustanovení § 164 zákoníku práce dále platí, že k uzavření pracovní smlouvy s mladistvým je zaměstnavatel povinen si vyžádat vyjádření zákonného zástupce a dále, že zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji (§ 165 zákoníku práce) a že zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci ( § 166 zákoníku práce) .
Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí zásada, že mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí, při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a dále, že nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. K tomu je vydána vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní, v které je obsažen seznam prací zakázaných mladistvým.
Pokud se s nimi uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak zde platí zásada z ustanovení § 232 odst. 2 zákoníku práce, že s mladistvými lze dohody (rozuměj obě, dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti) uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání. Podle § 233 odst. 3 zákoníku práce dále platí, že zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě těchto dohod. Platí pro ně tedy i výše citovaná vyhláška.
Dohoda o provedení práce (§ 236 zákoníku práce) tak sama svou podstatou je malá, uzavírá se maximálně na 100 hodin a dohoda o pracovní činnosti se může uzavírat k výkonu prácí v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, takže u ní s limitem pracovní doby problém není.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.