Legislativní tahanice kolem zákona o inspekci práce skončily 14. června, kdy Poslanecká sněmovna navzdory předchozímu odporu Senátu a prezidenta republiky opakovaně schválila zákon v podobě téměř shodné s původním návrhem vlády. Zákon rozšiřuje stávající dozor nad bezpečností práce i na aspekty pracovněprávních vztahů původně v gesci úřadů práce, mění organizační strukturu státního odborného dozoru a podstatně zvyšuje finanční postihy za přestupky zaměstnavatelů. Účinnosti nabude již 1. července tohoto roku.
Legislativní tahanice kolem zákona o inspekci práce skončily 14. června, kdy Poslanecká sněmovna navzdory předchozímu odporu Senátu a prezidenta republiky opakovaně schválila zákon v téměř takové podobě, jak jej původně předložila vláda. Zákon rozšiřuje stávající dozor nad bezpečností práce i na aspekty pracovněprávních vztahů původně v gesci úřadů práce, mění organizační strukturu státního odborného dozoru a podstatně zvyšuje finanční postihy za přestupky zaměstnavatelů. Účinnosti nabude již 1. července tohoto roku jako zákon č. 251/2005 Sb.
Schválená koncepce inspekce práce počítá s jedinou skupinou správních úřadů pro kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. V působnosti oblastních inspektorátů bude však nově i dohled nad záležitostmi pracovních smluv, odměňování, diskriminace v zaměstnání či v úseku pracovní doby, tzn. oblastí, které dříve byly kontrolovány úřady práce. „Úřady práce budou nadále provádět pouze kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů o zaměstnanosti a z právních předpisů upravujících platební neschopnost zaměstnavatelů,“ vysvětluje Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV. Ostatní pracovníci úřadů práce, kteří se věnovali kontrole pracovněprávních vztahů, se stanou zaměstnanci inspektorátů práce.
Právě široký záběr nového zákona společně s přesně definovaným seznamem vysokých pokut za konkrétní přestupky pro fyzické osoby a za správní delikty pro právnické osoby se stal terčem kritiky v Parlamentu i Senátu a posléze i důvodem pro vetování zákona prezidentem. Zatímco podle opoziční ODS je systém pokut svým ohromným rozpětím ideální pro šíření korupce, prezident vetoval zákon zejména proto, že podle něj přenáší některé úkoly a povinnosti, které přísluší výlučně státu, na bedra soukromých firem a zaměstnavatelů. „Zákony se tak v podstatě nedívají na soukromou firmu jako na samostatnou právnickou osobu, ale jako na jeden ze státních úřadů,“ tvrdí Václav Klaus ve svém tiskovém prohlášení k vetování zákona. „Zákony zavádějí dlouhý seznam přestupků, za který bude nově zřizovaný Státní orgán inspekce práce udělovat statisícové až miliónové pokuty. Přitom jde o „přestupky“ také politické povahy (např. rovné zacházení, předpisy o dovolené, zajištění zákazu požívat na pracovišti alkoholické nápoje atd.). Považuje-li stát některé věci za veřejný zájem, měl by ho naplňovat obecně závaznými předpisy a kontrolovat svými orgány,“ dodává se v tiskovém prohlášení. Veto prezidenta bylo poslední komplikací při téměř roční anabázi zákona legislativními procedurami (více viz. rámeček Jak byl zákon schvalován?).
Jak byl zákon schvalován? Cesta novely zákona o inspekci práce od vládní předlohy zákona 2.6.2004 do konečného schválení Parlamentem 14.6.2005 - odkaz se otevře v novém okně. Sněmovní tisky k zákonu o inspekci – vládní návrh zákona, pozměňovací a jiné návrhy, návrh zákona zamítnutý Senátem, usnesení Senátu o návrhu zákona, stanovisko prezidenta republiky - odkaz se otevře v novém okně. |
Důsledky zákona o inspekci
1. Změny ve státním odborném dozoru
Český úřad bezpečnosti práce a stávající inspektoráty bezpečnosti práce budou dle nové právní úpravy nahrazeny centrálním Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě a osmi oblastními inspektoráty práce (OIP), které budou vykonávat s výjimkou hlavního města Prahy a Středočeského kraje kontrolu vždy pro dva kraje. „Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty budou správními úřady – kontrolními orgány státu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, jejíž součástí je i bezpečnost práce a technických zařízení,“ říká Robert Vašíček z tiskového oddělení MPSV.
V čele SÚIP bude stát generální inspektor, v čele jednotlivých oblastních inspektorátů vedoucí inspektoři. Úřad bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí a do doby nabytí účinnosti služebního zákona bude generálního inspektora a vedoucí inspektory jmenovat a odvolávat ministr práce a sociálních věcí.
Inspektoráty budou bezplatně poskytovat zaměstnancům i zaměstnavatelům základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.
Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce
|
2. Inspektoři s novými průkazy
Shodně s novou právní úpravou budou inspektoři práce postupně vybavováni novými služebními průkazy, jejichž podobu stanovuje vyhláška vydaná k provedení zákona. Do té doby se budou při inspekcích prokazovat pověřením SÚIP.
Popis průkazu:
Průkaz inspektora práce je proveden na ceninový papír s vodotiskem trojlístek, 100 g/m2 , rastrový podtisk irisový přechod, státní znak České republiky jednobarevný, červené svítící číslo průkazu, linka s mikropísmem. Průkaz inspektora práce má rozměry 99 x 68 mm a je uložen v plastovém obalu o rozměrech 105 x 74 mm.
3. Postihy za prohřešky budou vyšší
Za stěžejní část zákona z pohledu zaměstnavatele (ale i odborného dozoru) lze bezpochyby označit čtvrtou část, která v sobě zahrnuje 27 paragrafů (§10 - §37) uvádějících přestupky a správní delikty proti předpisům o řízení a zajišťování bezpečnosti práce a dodržování podmínek pracovního prostředí. Postihy pro fyzické i právnické osoby jsou zde oproti současné právní úpravě daleko vyšší, jsou však vázány na konkrétní prohřešky, tzn. nejsou formulovány obecně, tak jak tomu bylo doposud. To by mělo podle tvůrců zákona stanovit zřetelnější právní limity zaměstnavatelům i inspektorům a zabránit situacím, kdy za malý přestupek může zaměstnavatel dostat vysokou pokutu jenom pro jeho příliš obecné definování v zákoně.
Nově schválená úprava zákona o inspekci počítá s pokutami v limitech do 200 tisíc korun, do 400 tisíc korun a do 2 milionů korun. S pokutou do 200 tisíc korun jsou spojeny prohřešky zaměstnavatele, který poruší stanovené povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast BOZP, čtyř set tisícová pokuta hrozí za diskriminaci v zaměstnání. Za některé přestupky v oblasti odměňování zaměstnanců, v úseku pracovní doby a oblasti bezpečnosti práce bude možné uložit pokutu až ve výši 2 milionů korun.
Příklady pokutovaných přestupků:
Plné znění zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (publikován ve Sbírce zákonů v částce 94 z 29. června 2005): v novém okně se otevře pdf dokument s plným zněním zákona.
Zákonem o inspekci navržené změny předpisů:
Pro BOZPinfo.cz zpracoval David Mareček
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Sankce a postihy
zákon
Ať žije korupce
<P>Tak takhle teda ne.</P>
Změna k horšímu
Dalsi prizivnik