Zákaz kouření na pracovišti

Existuje nějaký vzor vnitřní směrnice či jiného předpisu o zákazu kouření na pracovišti? Jsme firma podnikající v oblasti potravin (velkoobchod potravinami, drogerií a gastrozařízením) a máme problémy se zaměstnanci - kuřáky. Chtěli bychom to řešit v rámci kolektivního vyjednávání, ale v souladu s platnou legislativou.

Obecně závazný vzor vnitřního předpisu nebo vnitřní směrnice týkající se zákazu kouření na pracovišti není a s ohledem na různorodost pracovišť ani být nemůže, neboť všechny vnitřní směrnice zaměstnavatele týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí vycházet z jeho podmínek, z jeho pracoviště a z jeho prostředí na pracovišti. Jeden zaměstnavatel odůvodní zákaz kouření na pracovišti nebezpečím výbuchu, druhý např. hygienickými požadavky apod.

Nutno hned úvodem upozornit, že zákoník práce říká, že vnitřní předpis nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům (viz § 305 odst. 1 poslední věta), stejně tak to nemůže činit ani kolektivní smlouva - ta podle výslovného znění § 23 odst. 1 věta druhá zákoníku práce nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Povinnosti jednotlivým zaměstnancům, a tedy i povinnost nekouřit na pracovišti, může stanovit především pracovní řád zaměstnavatele podle § 306 zákoník práce; ten může rozvádět ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, ale ani on nesmí zakládat nové povinnosti zaměstnancům. Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem této odborové organizace, jinak jsou vydání nebo změna neplatné.

Pokud jde o hygienu na pracovišti obecně a tedy i zákaz kouření, pro vaše pracoviště je třeba aplikovat jednak zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 zákona č. 110/1997 Sb. je  provozovatel potravinářského  podniku mimo jiné povinen zajistit při výrobě a zacházení s potravinami hygienické podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právní předpisy, tedy výše uvedeným zákonem č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pokud se týká definice pojmu potravinářský podnik, zákon odkazuje přímo na čl. 3 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se  Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Podle tohoto Nařízení je potravinářským podnikem veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin.

Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je výroba uvádění potravin do oběhu tzv. činností epidemiologicky závažnou, takže se na ni vztahují zvýšené nároky v oblasti hygieny. V § 21 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stanoví: "Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna

a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právní předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právní předpisem, pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,

b) kontrolovat uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a 

c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním."

Prováděcím předpisem je vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů. V § 49 této vyhlášky jsou uvedeny zásady provozní hygieny pro provozování stravovacích služeb, výrobu potravin a uvádění potravin do oběhu, které musí zajistit zaměstnavatel. Mimo jiné zde pod písm. g) uvedeno "nekouření v prostorách manipulace s potravinami a produkty a v prostorách, kde se myje nádobí". Pro zaměstnance jsou pak zásady osobní hygieny pro provozování stravovacích služeb, výrobu potravin a uvádění potravin do oběhu stanoveny v § 50 vyhlášky, kde je mj. výslovně uvedeno "vyloučení jakéhokoliv nehygienického chování (například kouření, úpravy vlasů a nehtů)".

Proto doporučuji, abyste výše uvedené předpisy promítli do pracovního řádu. Na ochranu veřejného zdraví dohlíží podle zákona č. 258/2000 Sb. orgány státního zdravotního dozoru - ochrany veřejného zdraví, tj. okresní pracoviště krajských hygienických stanic uvedené v příloze zákona. Při kontrole mohou ukládat pokuty až v řádu 2 000 000 korun a kdyby došlo na základě porušení zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k epidemii, tak až do výše 3 000 000 Kč (viz § 92 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.