Z rizikového pracoviště se stal bezpečný podnik

Používání moderních technologií, dodržování zásad bezpečnosti práce, školení zaměstnanců, důsledné používání ochranných pracovních pomůcek, ekologický provoz – to vše stojí za získáním oceněné Bezpečný podnik. O tom, jak dlouhou cestou v posledních letech urazila kdysi vyhlášená riziková pracoviště společnosti Kovohutě Příbram, nástupnická a.s., jsme si povídali s jejím generálním ředitelem Jiřím Dostálem.

Při návštěvě areálu Kovohutí Příbram je zřejmé, že investujete do moderních technologií a vybavení. Kdy tento proces začal?

Postupnou modernizaci jsme zahájili již v devadesátých letech minulého století, kdy se začala měnit i technologie zpracování olova. Dříve jsme ho získávali z rud, ale od 50. let minulého století  jsme začali olovo i jiné vzácné kovy získávat recyklací především automobilových baterií a ostatních odpadů. Klíčovou technologickou investicí pro nás bylo zakoupení know how na výstavbu nové recyklační technologie od německé firmy VARTA a její realizace v roce 1997.

Vaši zaměstnanci přicházejí denně do styku s prachem s vysokým obsahem olova. Není tajemství, že tento kov způsobuje plumbémii, tedy otravu olovem. Jak tento problém řešíte?

Máte pravdu, že na některých pracovištích je zvýšená koncentrace prachu s obsahem olova. V tuto chvíli neexistuje technologie, která by jeho unikátní vlastnosti dokázala zcela eliminovat. Nicméně případy plumbémie jsou v našem podniku již naštěstí minulostí, a to ze tří základních důvodů: moderní technologie, kterou používáme, produkují řádově nižší obsahy olova na pracovištích, zlepšili jsme hygienické podmínky práce a naši zaměstnanci při práci používají špičkové ochranné pomůcky.

Vaši motivaci pro investice do technologií jste vysvětlil. Co vás přimělo zakoupit ochranné pomůcky?

Od roku 2001 jsme v podniku zavedli integrovaný systém řízení, který se týká nejen jakosti a ochrany životního prostředí, ale i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležitým impulzem pro nás bylo nařízení vlády 178/201 Sb., které razantně snížilo povolené množství olova v krvi ze 700 na 400 mikrogramů na litr krve. Tento limit je mimochodem jeden z nejpřísnějších na světě, například v mnoha zemích Evropské unie jsou dosud povoleny podstatně vyšší obsahy. Vedení Kovohutí si je vědomo, že ani moderní technologie s účinným odsáváním a filtrací nezaručí zcela bezrizikové pracovní prostředí. Proto jsme se rozhodli vybavit všechny zaměstnance ve výrobě účinnými ochrannými pracovními pomůckami.

Podle jakých kritérií jste si ze široké nabídky ochranných pomůcek na českém trhu vybírali?

Východisko bylo prosté – potřebovali jsme takový produkt, který naše zaměstnance ochrání zároveň před poraněním hlavy například při pádu předmětu, před poraněním obličeje, zejména očí, a především, v souvislosti s výskytem olověného prachu, ochrání dýchací orgány. Rozhodující pro nás tedy byla kvalita filtrace, ale také životnost, uživatelský komfort, dostupnost náhradních dílů a údržba. Z této rovnice nám vítězně vyšly přilby AH4 Airstream od 3M. Společnost 3M nabízí unikátní konstrukci 3 v 1 (ochrana hlavy, dýchacích orgánů a obličeje) a se svými obchodními partnery i vynikající servis.
V roce 2001 jsme jich zakoupili 90, každý z našich zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí má vlastní přilbu.

Jak se vám jejich požívání osvědčilo?

Osvědčilo se nám jednoznačně. Pokud jde o účinnost filtrace, která se projevuje množstvím olova v krvi, jsou výsledky vynikající. Naměřené hodnoty dosahují v průměru 200 – 250 mikrogramů olova na litr krve, což je v porovnání s minulostí obrovský úspěch. Zrovna nedávno zachránil ochranný štít jednomu z našich tavičů oči, neboť mu roztavené olovo neštastnou náhodou vystříklo do obličeje. Naši zaměstnanci si na přilby postupně zvykli, chápou, že jejich nošením si chrání zdraví. Což je velký posun oproti stavu před patnácti, dvaceti lety, kdy zaměstnanci Kovohutí dostávali vysoké příplatky za práci v extrémně prašném prostředí a ochrana zdraví byla zanedbávána. Dnešní přístup je jiný. Výrobní provozu jsou výrazně čistější, využíváme nejmodernější ochranné pomůcky a pravidelným vyhodnocováním zdravotního stavu zaměstnanců zajišťujeme soustavný pokles obsahu olova v krvi, takže kvůli překročení přípustným limitů nikoho nemusíme vyřazovat z práce.

Ochranné přilby asi nejsou jediným novým bezpečnostním opatřením v Kovohutích?

To určitě ne,  dá se říci, že od základu měníme celkový přístup. Zaměstnanci procházejí pravidelným školením, v provozech jsme zavedli hygienická opatření, která snižují možnost kontaminace, ať už jde o denní praní pracovních oděvů, vymezení míst pro odpočinek a hygienu nebo zákaz jídla a pití na pracovišti. V takzvaných hygienických bodech čerpají zaměstnanci povinné bezpečnostní přestávky, doplňují si pitný režim. Před vstupem do buňky si musí svléknout svrchní oděv, očistit boty, sundat přilby, umýt ruce a vypláchnout ústa. Režim závodní jídelny dále omezuje možná rizika vstupu olova do organizmu a v rámci pravidelných lékařských kontrol se snažíme zaměstnance dále přesvědčovat, že ochrana zdraví je prioritní. Do tohoto procesu vstupují i lékařsky Kliniky nemocí z povolání se snahou o změnu životního stylu a návyků zaměstnanců.

Přiblížíte nám, jak vypadají vaše plány v oblasti bezpečnosti práce do budoucna?

Dosavadní výsledky nás utvrzují v tom, že cesta, kterou jsme si vytýčili, je správná. Velikým úspěchem pro nás bylo získání a následně obhájení titulu Bezpečný podnik, který je výsledkem řádně fungujícího systému řízení rizik. Ale vždy je co zlepšovat a navíc, systém řízení rizik a titul Bezpečný podnik je běh na dlouhou trať. Na konci roku nás například čeká velký ověřovací audit Oblastního inspektorátu práce. I když hutní provoz je rizikový a velmi náročný, jsem přesvědčen, že se posuneme ještě dál.

ZDROJ:
Z rizikového pracoviště se stal bezpečný podnik. Inovace, č. 3, 2006, s. 5 – 6.