Výzva k účasti na přípravě Strategické výzkumné agendy (SVA) České technologické platformy bezpečnosti průmyslu (CZ-TPIS)

Na národní úrovni vznikají NTP, jejichž význam tkví ve vytváření vztahů mezi regionálními a oblastními klíčovými hráči, kteří jsou schopni lépe definovat potřeby daného odvětví a jejich priority. Poslání těchto TP je definice Strategické výzkumné agendy (SVA) založené na průzkumu potřeb dané oblasti, stanovující priority a časový harmonogram jejich výzkumu. Implementací SVA může docházek k lepšímu využití veřejné finanční podpory v podobě nástrojů rámcového programu vědy a výzkumu. Členství v CZ-TPIS má dále regionální dopad na tvorbu partnerství, sítí a využití regionálních prvků pro získání specifických znalostí. V rámci technologických platforem dojde k posílení mobilizace finančních zdrojů, kombinací veřejných a soukromých zdrojů. Podle dostupných informací je ČR aktivně zapojena přibližně do více jak ½ všech platforem (aktuálně 36 ETP).

Strategická výzkumná agenda (SVA)

Jedná se o základní dokument CZ-TPIS mapující vize rozvoje bezpečnosti průmyslu v ČR z pohledu dalšího vývoje, výzkumu a inovací.   Cílem SVA je identifikování vyváženého a dynamického rozvoje bezpečnosti průmyslu v ČR s širokou spoluprací subjektů v rámci členské základny a partnerů CZ-TPIS směřující ke zvyšování úrovně bezpečnosti a konkurenceschopnosti průmyslových podniků na území ČR. Návrh strategického programu výzkumu (SVA) byl připraven v souladu s SVA Evropské technologické platformy bezpečnosti průmyslu (www.industrialsafety-tp.org). V současné pracovní verzi, která je zveřejněna na webu, jsou navrženy střednědobé cíle výzkumu v jednotlivých pracovních skupinách. SVA CZ-TPIS bude do konce roku 2009 dále upřesňována a na jejím základě je připravován Implementační akční plán (IAP).

Odborné zaměření CZ-TPIS pokrývá oblast bezpečnosti průmyslu a v souladu s jednotlivými pracovními skupinami se dále člení na otázky snižování rizik, metody hodnocení a řízení rizik, lidský a organizační faktor, vzdělání v bezpečnosti a bezpečnost dopravy. Jednotlivé úkoly z oblasti bezpečnosti průmyslu zařazené do SVA budou vycházet z požadavků průmyslových podniků, členských a partnerských organizací CZ-TPIS.

Základním článkem SVA jsou následující pracovní skupiny (PS)

PS1 Pokročilé technologie snižování rizik
  
Právě snaha o používání nových technologií v oblasti průmyslové bezpečnosti byla základem pro definování rozsahu v oblasti výzkumu. To zahrnuje vývoj znalostí vztahujících se k používání pokročilých technologií rozdělených do několika oblastí:

a) technologie snižování rizik již u zdroje a při přímé ochraně dotčeného subjektu
b) technologie snižování rizik pro kolektivní ochranný systém a zařízení
c) nové materiály, technologie a zkušební metody pro osobní ochranné pracovní prostředky
Provedením výše uvedených studií strategického výzkumného programu budou dosaženy následující cíle:

• Pokračující rozšiřování vědeckých znalostí vztahující se k příležitostem vytvořených novými technologiemi pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v průmyslu. To se dotýká obou, tedy používání pokročilých technologií pro navrhování nových, bezpečnějších průmyslových systémů a zvyšování úrovně bezpečnosti ve všech existujících výrobních systémech.
• Poskytnout řešení pro průmyslovou výrobu následně umožňující zlepšit bezpečnost při práci, ve společnosti a v prostředí, ve všech fázích životního cyklu (během životnosti) průmyslových zařízení a instalací.
• Podporovat dosažení sociálních a ekonomických cílů ČR pomocí výrazného snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, stejně tak jako závažných průmyslových havárií. Následkem čehož se sníží náklady spojené s nehodou, které by jinak musela nést společnost a průmyslové podniky.

PS2 Metody hodnocení a řízení rizik
           
Cílem je navrhnout takovou metodologii rizika, která umožní na základě obecného modelu hodnocení rizika jednoznačnou klasifikaci dílčích (specifických) modelů rizika a identifikaci jednotlivých úloh hodnocení rizika. Ke každému modelu je jednoznačná přiřaditelnost těchto úloh, tedy i metod a nástrojů k jejich řešení.

Problémy k řešení:

a) Model rizika obecný a specifický. Je třeba, aby byly předloženy alternativní návrhy modelů a jejich členění do základních úloh hodnocení rizika. Dále je třeba zpracovat typové specifické modely rizika, které by reprezentovaly určitou třídu úloh hodnocení a řízení rizika.
b) Volba postupů hodnocení rizika. Pro každý specifický model rizika je nutná vhodná kombinace dílčích postupů a metod šitá na „míru“ specifickému modelu rizika. Je třeba hodnotit nakolik dílčí postup a metoda odpovídá dílčí úloze v modelu rizika. Zpravidla nelze použít univerzální sw, který by zaručoval ke každé dílčí úloze 100% přesné řešení.
c) Nejistota řešení. Nejistota řešení každé dílčí úlohy rizika se odrazí v nejistotě řešení specifického modelu rizika. Specifický model je řetězec dílčích úloh rizika (převážně sériový, někdy zřejmě sérioparalelní) z nichž každá je zatížena nejistotou. Hledá se odpověď na otázku, jaká je celková nejistota řešení specifického modelu rizika.
d) Řízení rizika. Otázka s jakou přesností (konfidencí) zjišťuji riziko. Je zde analogie s přesností v metrologii, když stanovujeme nejistotu měření fyzikální veličiny. Naše veličina však není jenom fyzikální. Má stochastickou povahu. Zde je třeba použít analogii z kybernetiky a regulace, protože nakonec máme nějakou veličinu (riziko) stanovenou z více parametrů a k ní máme žádanou hodnotu (přijatelnou hodnotu rizika) a vyhodnocujeme regulační odchylku. Řízení rizika pak spočívá v provedení takových změn v soustavě, které veličinu dají do souladu s žádanou hodnotou. Je zde otázka citlivosti regulace na změny parametrů.
e) Způsob zpracování veličiny. Jakým způsobem zpracovávám veličinu, když metody na řešení dílčích úloh jsou kvalitativní (slovní hodnocení, FMEA), semikvantitativní (indexové, H&V index, FMECA) a kvantitativní. Je zde otázka převodu veličiny a přípustnosti degradace informace (signálu). Záleží to na kvalitě informace. Tam, kde je informace řídká (nepřesná) pozbývá kvantitativní hodnocení smysl.

PS3 Lidský a organizační faktor
           
V souladu s posledním vývojem v oblasti LČ v EU a zemích OECD, vyjádřeným v uvedených materiálech SVA a také s ohledem na stav problematiky ČR, lze navrhnout následující strukturu prioritních, problémových a strategických okruhů, které by měly být řešeny ve střednědobém výhledu:

a) Hodnocení bezpečnostní kultury v podnicích
b) Lidský a organizační faktor v rámci řízení bezpečnosti
c) Integrované hodnocení a řízení rizika
d) Lidský faktor a zodpovědnost na různých úrovních
e) Lidský faktor v krizovém a havarijním managementu
f) Design zaměřený na člověka
g) Typy lidských chyb, definice a terminologie
h) Interface bezpečnostní systémy - operátor
i) Vlivy kombinovaného působení pracovního prostředí a pracovních podmínek na spolehlivost LČ

PS4 Vzdělávání a trénink
        
Základem činnosti na úseku vzdělávání a odborné přípravy by měly být vzdělávací aktivity a výchova manažerů všech úrovní a pracovníků v problematice, principech a metodikách týkajících se průmyslové analýzy rizik, prevence a zmírnění rizik, souboru metodických postupů k minimalizaci rizika stejně jako BOZP.

Odborná příprava a vzdělávání má hlavní roli a zásadní dopad na:

• znalosti průmyslové bezpečnosti a bezpečnostní kulturu,
• vytvoření a zvýšení schopnosti poznávání, ohodnocování a zvládání rizik,
• udržování a zvyšování osobního uvědomění a odborné způsobilosti v bezpečnostní problematice,
• spolupráci vedoucí ke zlepšení bezpečnosti,zavádění a rozšíření výsledků bezpečnostního výzkumu.

Podle závěru a doporučení zprávy OECD „Workshop na téma výměny zkušeností z odborné přípravy inženýrů v bezpečnostním managementu“ (16. března 2004), by vzdělávací a výchovné programy pro příslušné kategorie osob měly poskytnout adekvátní znalosti odhadu a managementu rizik, protože jejich činnost může mít zásadní dopad na lidské zdraví, životní prostředí nebo majetek.

PS5 Bezpečnostní rizika v dopravě
           
Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu v současné době zaměřuje svoji činnost převážně na problematiku průmyslu. Průmysl a doprava jsou však vzájemně vysoce provázanými odvětvími národního hospodářství. Jejich provázanost spočívá zejména v závislosti průmyslu na zásobování zdroji pro produkci výrobků a jejich následné distribuci prostřednictvím dopravy.

Cíle a priority výzkumu:

a) Bezpečnost dopravního provozu
b) Bezpečnost dopravní infrastruktury
c) Bezpečnost systému přepravy materiálů a nebezpečných věcí
d) Bezpečnost dopravy z pohledu chronických rizik

V rámci setkání členů technologické platformy, které se uskuteční 3. 12. 2009 v Praze, proběhne diskuze k finální verzi Strategické výzkumné agendy (SVA) a dílčí zaměření jednotlivých pracovních skupin v rámci SVA. Využijte tedy jedinečnou možnost podílet se na dalším vývoji bezpečnosti v průmyslu ČR a přijměte závěrem pozvání k zapojení se do tvorby tohoto důležitého dokumentu. Vítáme vaše připomínky, návrhy k doplnění, případně dílčí podíl na zpracování Strategické výzkumné agendy, na kterou bude navazovat Implementační akční plán (IAP). Tento „akční plán“ stanovuje již konkrétní opatření a navrhuje vybraným aktérům či seskupením specifické úkoly v daných termínech.