Pojem odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik je na BOZPinfo dobře známý. Rovněž i zkratka OZO v prevenci rizik. V Národní soustavě kvalifikací se vyskytuje další pojem, a sice "technik BOZP", kde jsou mnohem měkčí podmínky pro získání kvalifikace, není například požadována praxe. Na dotaz ohledně těchto dvou pojmů odpovídá v článku JUDr. Anna Samková z MPSV.
Dotaz: Zákonem č. 309/2006 Sb. byl zaveden pojem „odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik“ (OZO), která je onou osobou, jež má zaměstnavateli pomáhat v řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je stanoveno několik podmínek pro získání této kvalifikace – dosažení věku 18 let, minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, praxe v oboru a složení zkoušky u držitele akreditace, zkouška se opakuje každých pět let. V Národní soustavě kvalifikací se objevil další pojem, a to „technik BOZP“, kde jsou mnohem měkčí podmínky pro získání kvalifikace, není například požadována praxe. Důvodem prý bylo umožnit osobám, které by chtěli působit v oboru BOZP a nesplňují kvalifikační podmínky pro OZO, získat praxi a později složit zkoušky OZO. Kvalifikace je nazvána poněkud nešťastně, pojem technik BOZP byl v minulosti vžitý pro dnešní název OZO, personalisté a méně informovaná veřejnost si myslí, že je to stejné a dodnes pro OZO tento název používají. Je tedy třeba vysvětlit, že technik BOZP v žádném případě nenahrazuje osobu odborně způsobilou v prevenci rizik a nemůže u firmy suplovat její činnost. O tom, že zmatení pojmů je značné, svědčí i ta skutečnost, že se vyskytují OZO, které se poptávají po možnosti dodělat si zkoušku na technika BOZP. To je podobné, jako by si primář oddělení chtěl dodělávat zdravotní školu. Bohužel jsou signály, že některé z akreditovaných osob v této věci nepodávají přesné informace. Smutné je, že finální odpovědnost za to, že odborné činnosti budou vykonávány osobou s patřičnou odbornou způsobilostí, je na zaměstnavateli. Do budoucna by asi bylo vhodné zvážit změnu terminologie, např. na „junior BOZP“, ale čeština je bohatý jazyk, třeba někdo vymyslí jiný přiléhavý název.
Dotazy, které se týkají rozdílu mezi tzv. „bezpečákem“, odborně způsobilou osobou v prevenci rizik a držitelem osvědčení profesní kvalifikace Technik BOZP, vznáší na Ministerstvo práce a sociálních věcí podnikající fyzické osoby anebo právnické osoby, které nabízejí fyzickým osobám vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), dále držitelé akreditace pro provádění zkoušek fyzických osob z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“), ale i odborně způsobilé osoby v prevenci rizik v oblasti BOZP a zaměstnavatelé.
Přestože zákon č. 309/2006 Sb. nabyl platnosti a účinnosti již dnem 1. ledna 2007, tak se ještě dnes objevují nejasnosti ve výkladu pojmu, kdo je „odborně způsobilá osoba v prevenci rizik v oblasti BOZP“. Současně s tím vzniká otázka, proč tento pojem v právních předpisech nahradil dříve dlouho užívaný pojem „bezpečnostní technik“ či „bezpečák“, který se stále v praxi vyskytuje, přestože právní úprava spjatá s nimi již byla zrušena. Důvod spočívá v tom, že pojem „bezpečák“ byl hluboce zakořeněný pojem, který byl neoddělitelně spjatý s dřívějším pojetím zajišťování úkolů v BOZP založeném na zabránění vzniku pracovních úrazů a vzniku nemocí z povolání.
Součástí naplňování podmínek pro přijetí ČR do Evropské unie byla postupná transpozice směrnic EU do národního práva založená na novém pojetí BOZP, a to na filosofii prevence rizik, a to v oblasti bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany sociálních podmínek na pracovištích (např. zákaz kouření, stresu a šikany na pracovištích), a to již od roku 2000. Proto bylo potřeba v nových společensko ekonomických podmínkách hledat pro takto šířeji pojatý obsah BOZP nástroje, aby se tyto nové právní předpisy v oblasti BOZP založené na nové filosofii „prevence rizik a jejich vyhledávání a vyhodnocování“ prosadily co nejdříve do praxe.
Z důvodu odlišení dřívějšího systému zajišťování BOZP od nového bylo nezbytné rovněž stávající názvy v oblasti BOZP, včetně názvu osoby, která poskytuje služby v oblasti BOZP, nahradit novými pojmy, aby již v názvu těchto osob byl zřejmý rozdíl v obsahu její činnosti a v jejím právním postavení. Důležité je si uvědomit, že od nabytí účinnosti tzv. harmonizační novely zákoníku práce č. 155/2000 Sb. (od 1. 1. 2000) se zásadním způsobem měnily úkoly osob, které v praxi zajišťují úkoly v této oblasti. Stále sice platí, že za oblast BOZP má objektivní odpovědnost zaměstnavatel, ale ten si pro zajišťování úkolů v této oblasti najímá odborníky, tj. odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, které jsou „poradci zaměstnavatelů“ a v souladu s návrhem poslední novely zákona č. 309/2006 Sb. mají již zákonem uloženy konkrétní povinnosti vyplývající pro ně z veřejného práva.
Proč vznikla potřeba zákonem upravit kromě odborné způsobilosti v prevenci rizik v BOZP i profesní kvalifikaci Technik BOZP
Přechodem na tržní hospodářství se změnil i systém vzdělávání v ČR. Stále častěji se stávalo obvyklým, že pracovník přišel o práci, pro kterou měl vzdělání, ale v místě jeho bydliště, popř. v regionu, kde bydlel, podobné pracovní místo nenašel. Bylo třeba nalézt nový systém vzdělávání pracovníka, který získal novou práci, ale pracoval v jiném oboru, než který vystudoval nebo v němž se vyučil, a proto bylo potřebné, aby si toto chybějící vzdělání měl možnost získat i mimo systém školního vzdělávání. Kromě toho bylo třeba nastavit systém důvěryhodného uznávání znalostí a dovedností pracovníků pro zaměstnavatele cestou vydávání osvědčení (certifikátů) autorizovanými subjekty po úspěšně vykonané zkoušce podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 179/2006 Sb.“). V tomto systému získávání odborné kvalifikace není rozhodné, zda znalosti a dovednosti fyzické osoby byly získány ve škole, praxí či absolvováním vzdělávacího kurzu, ale jaká je jejich skutečná úroveň a kvalita.
Systém Národní soustavy kvalifikací přichází na pomoc lidem, kteří tímto způsobem mohou získat nové profesní dovednosti nad rámec svého původního vzdělání a po úspěšně vykonané zkoušce se stávají držiteli osvědčení, tj. důvěryhodného certifikátu, popř. více certifikátů, pro zaměstnavatele, který se může stát základem pro jejich další vzdělávání.
Zásadní rozdíl mezi vzděláváním v systému školství a v rámci Národní soustavy kvalifikací spočívá v tom, že jednotlivé profesní kvalifikace jsou v Národní soustavě kvalifikací popsány prostřednictvím toho, co by měl člověk umět, tj. znalostmi a dovednostmi nikoliv školními učebními plány nebo školními osnovami. Každá profesní kvalifikace má svůj kvalifikační standard, tj. požadavky na znalosti a dovednosti uchazečů a hodnotící standard, tj. požadavky na zkoušku pro danou profesní kvalifikaci. Tento systém rovněž dává novou šanci i těm, kteří z různých důvodů nemají vzdělání (např. sociální a zdravotní důvody, věk aj.) nebo těm, kteří svoji původní profesi již nemohou z určitých důvodů, např. změny na trhu práce, zdravotních důvodů, vykonávat. Tato šance je zákonem č. 179/2006 Sb. dána nejen dospělým, např. při propuštění z práce, ale i mladistvým, kteří byli v situaci, ve které ztratili odvahu se vzdělávat ve školském systému. Systém Národní soustavy kvalifikací jim může otevřít cestu k jejich vzdělání, a to i do systému školního vzdělávání, např. mladiství z dětských domovů, z diagnostických ústavů apod., např. v rámci rekvalifikací, a to po dohodě s Úřadem práce ČR i za finanční podpory státu.
Jaké jsou rozdíly v požadavcích a v obsahu odborné způsobilosti v prevenci rizik v oblasti BOZP a profesní kvalifikace Technik BOZP
Odbornou kvalifikaci pro provádění úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. může získat fyzická osoba po splnění zákonných předpokladů odborné způsobilosti, tj. minimálně středoškolského vzdělání s maturitou, které nenahrazuje absolvování i víceletých kurzů u různých institutů nebo specializačních studií na školách a jeden rok až 3 roky odborné praxe na pracovišti, kde bude činnost odborně způsobilé osoby po úspěšně složené zkoušce podle zákona č. 309/2006 Sb. vykonávána. Profesní kvalifikaci Technik BOZP může získat fyzická osoba po úspěšně vykonané zkoušce podle zákona č. 179/2006 Sb. Rozdíly mezi oběma odbornými kvalifikacemi se však netýkají jen zákonných předpokladů pro jejich získání, rozsahem znalostí a dovedností ověřovaných zkouškou a dobou platnosti jejich osvědčení. Rozdíl mezi nimi je dán současně jejich právním postavením a rozsahem oprávnění, které mají zásadní dopad na výkon jejich činnosti v praxi v oblasti BOZP.
Jaké jsou možnosti podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Obsahem výkonu činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP jsou činnosti poskytované buď v rámci pracovně právního nebo jiného podobného právního vztahu, ale i poskytováním těchto služeb pro zaměstnavatele na základě outsourcingu. Zaměstnavatel si vybírá na trhu práce odborně způsobilé osoby, které pro jeho specifickou činnost, druh a velikost podniku, počet a složení zaměstnanců aj. budou splňovat nejvíce jeho požadavky na zabezpečení plnění úkolů v oblasti BOZP v rozsahu daném § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zejména „v rozsahu daném právními a ostatními předpisy na ochranu života a zdraví, technickými předpisy, technickými dokumenty a technickými normami k zajištění BOZP“.
Služby v oblasti BOZP jsou poskytovány podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 23 tohoto zákona je poskytování těchto služeb zařazeno mezi vázané (regulované) činnosti, které jsou uvedeny v jeho Příloze č. 2. Podmínky pro poskytování dílčích služeb v oblasti BOZP jsou uvedeny pod písm. a) až písm. e) této Přílohy. Pod písm. e) je uveden, jako podmínka pro podnikání k poskytování služeb v BOZP odborně způsobilou osobou v prevenci rizik podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb., „doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti v prevenci rizik“ (tj. osvědčení podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.).
Pokud podnikající fyzická osoba nemá platné osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP, které není starší 5 let a má jen např. osvědčení Technika BOZP a zároveň splňuje některou z podmínek uvedených pod písm. a) až d) v Příloze č. 2 k živnostenskému zákonu, tak může na základě živnostenského oprávnění poskytovat pro zaměstnavatele různé dílčí služby v oblasti BOZP. Nemůže však samostatně a vlastním jménem zajišťovat pro zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik ve smyslu § 9 zákona č. 309/2006 Sb. Jestliže by v rámci poskytování služeb v oblasti BOZP fyzickou osobou, která má jen osvědčení o získání profesní kvalifikace Technik BOZP, měly být zajišťovány úkoly v prevenci rizik, musela by tato osoba takovou službu poskytovat pouze prostřednictvím jiné fyzické osoby, která má platné osvědčení o získání odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP (ne starší než 5 let).
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Překročení pravomoci technika BOZP
A co tzv. manažer BOZP?
Re: A co tzv. manažer BOZP?