Vítězové Správné praxe 2010

Úvodní slovo měla Daniela Kubíčková, manažerka Národního informačního centra BOZP, která pohovořila o činnosti tohoto centra, Poradního výboru pro BOZP, který je odborným orgánem Evropské komise, Evropské agentury pro BOZP a o soutěži Správná praxe.

Oceněné společnosti poděkovaly za pomoc a podporu zástupcům oblastních inspektorátů práce, které neberou jako kontrolory, ale jako poradce, se kterými řeší mnoho záležitostí týkajících se BOZP. Kromě ceny za Správnou praxi získaly tyto společnosti také certifikát Bezpečný podnik.

Na 1. místě v národním kole soutěže Správná praxe se umístila společnost BIS Czech s.r.o. zaměřená na údržbu v energetickém, chemickém a plynárenském průmyslu. Celkově má firma se sídlem v Mostě cca 1150 zaměstnanců. Zástupci firmy, Pavlína Vršková, vedoucí odboru Lidské zdroje a řízení, a Jan Vítek, ředitel divize v Pardubicích, kde projekt realizovali, vyjádřili potěšení nad tím, že za to, co je pro ně každodenní samozřejmostí, vyhráli cenu. „Chceme, aby jiné subjekty o nás věděly a odlišily nás od ostatních firem, které se bezpečností příliš nezabývají,“ říká Pavlína Vršková.

Jejich projekt se týkal opravy vybraného zařízení, kdy během plánované odstávky aparátu provozovatel (firma Hexion Speciality Chemicals Pardubice s.r.o.) vyčistil nádobu a následnou tlakovou zkouškou zjistil netěsnost na potrubí chladícího hadu uvnitř aparátu o objemu 30 m² a dále určil i netěsnost v přírubě uzavíracího ventilu přívodu vody vně nádoby. Při opravě chladícího hadu se pracovníci firmy BIS museli vypořádat s několika nástrahami, které vznikly již vstupem do nádoby, při pohybu a práci ve stísněném prostoru aparátu. Hrozí zde riziko uklouznutí, pádu a naražení, riziko popálení, nadýchání se škodlivin či poškození zraku při sváření. Při výměně těsnění u ventilu na přívodním potrubí je nebezpečím pro pracovníky práce ve výšce a na malém prostoru, kde hrozí riziko pádu z výšky, naražení nebo poranění hlavy.

Určený zaměstnanec provedl převzetí a prohlídku odstaveného zařízení, včetně jeho zajištění. Zjistil, že bude nutné prasklinu v chladícím hadu zavařit plamenem, proto si vyžádal od provozovatele vystavení „Příkazu k práci s ohněm“, ve kterém jsou mimo jiné uvedeny výsledky analýzy ovzduší v nádobě a zajištění požární asistence a dále „Povolení vstupu do uzavřené nádoby a práci v ní“, ve kterém jsou mimo jiné uvedeny výsledky analýzy ovzduší v nádobě, popis zajištění přívodu energií a surovin do nádoby, zajištění pohyblivých částí (míchadla, motoru). Dále pracovník zjistil, že u ventilu přívodu vody bude třeba vyměnit těsnění v přírubovém spoji. Na základě zjištěných podmínek pracoviště a vyhledaných rizik navrhl opatření ke snížení rizik ohrožujících zaměstnance při práci, k čemuž využil příslušné části řídící dokumentace společnosti. Před odchodem na pracoviště mistr zkontroloval správné oblečení a OOPP zaměstnanců.

Po přemístění na určené místo práce se ohlásili vedoucímu provozu provozovatele a zahájili práci. Pracoviště vytýčili bezpečnostní páskou a značkami „Zákaz vstupu nepovolaným osobám“ a „Na zařízení se pracuje“. Po otevření horního a dolního pracovního otvoru uzavřené nádoby instalovali hadici a zapojili ventilátor nuceného odtahu a odvětrávání vnitřního prostoru nádoby. Práce probíhaly podle pracovních postupů, kde je stanovena povinnost v určených fázích provádět mezioperační kontroly vedoucím skupiny. Po ukončení opravy se provedla těsnostní zkouška. Výstupní kontrolu provedl vedoucí skupiny za přítomnosti zástupce provozovatele a po jejím provedení a úklidu pracoviště bylo opravené zařízení předáno provozovateli „Protokolem A“.

Na 2. místě se umístila firma ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín. Ve svém projektu řešila identifikaci rizik formou sledování a odstraňování bezpečnostních neshod. Projekt prezentoval Pavel Nechvátal, manažer Útvaru bezpečnosti práce a ekologie.

Systém umožňuje analyzovat stav neshod, stanovit jejich příčiny a cíleně stanovovat nápravná opatření a přenos požadavků do systému údržby. Umožňuje statisticky sledovat údaje o druhu neshody, místu a druhu zařízení, kde neshoda nastala apod. Systém sledování neshod byl zaveden v r. 2004 a měl za následek výrazné snížení pracovní úrazovosti.

Zaměstnanci s příslušným oprávněním zaznamenávají zjištěné neshody do programu „Sledování neshod“ v počítači. Zaznamenává se například číslo neshody, oblast, kde byla zjištěna, orgán, který ji zjistil, datum zjištění, termín, do kdy má být odstraněna, osoby odpovědné za odstranění neshody, datum odstranění.

Aplikace sledování neshod se osvědčila nejen v oblasti BOZP, ale i v jiných důležitých oblastech, jako je jaderná bezpečnost, radiační ochrana, požární bezpečnost, ochrana životního prostředí atd.

Firma KOVOKON Popovice s.r.o. (3. místo) je česká firma s 220 zaměstnanci, která se zabývá výrobou obráběných dílů pro automobilový, letecký, elektrotechnický průmysl a přesných dílů pro CNC obráběcí stroje. Projekt, který se zabýval eliminací zbytkových energií, představil Kamil Bachánek, který má ve firmě na starost oblast personalistiky a integrovaného systému řízení.

Firma vlastní 120 CNC obráběcích strojů. V roce 2007 vzniklo oddělení údržby, které je děleno na údržbu operativní a preventivní. Jsou zpracovávány bezpečné a efektivní postupy – provozní deníky strojů, které obsahují základní pokyny k denní i preventivní údržbě, čištění strojů a upozorňují na možná rizika. Zvláštní pozornost je věnována rizikům tzv. zbytkových energií, která se vyskytují při všech činnostech mimo hlavní výrobní proces, tedy při údržbě, seřizování strojů, čištění a patří mezi ně gravitační energie, napružení součástí a materiálu, teplota, tlak a ekotoxicita médií.

Provádějí se plánované prohlídky – např. směnové, roční, kontrola dodržování standardů je prováděna minimálně jednou měsíčně formou auditu pracoviště. Tato prověrka obsahuje i prověrku dodržování postupů denní údržby.

„Pokud příslušná činnost nepřináší přidanou hodnotu produktu, musí být provedena velmi rychle, kvalitně a s dodržením všech stanovených bezpečnostních pokynů a opatření. Nesmíme dopustit další vícenáklady způsobené nárůstem ztrátových časů, následné poruchy a opravy jako důsledek použití nekvalitních dílů nebo neodborného zásahu,“ říká Kamil Bachánek a lze jen doporučit všem firmám, aby si toto uvědomily.