V pracovní době bez alkoholu

Zákoník práce stanoví (§ 135 odst. 4 písm.e) zaměstnancům povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Zákaz je tedy vymezen časově i věcně. V pracovní době vždy bez ohledu na to, na kterém pracovišti se zaměstnanec nachází (např. pracovník stavební firmy obědvá v restauraci) a na pracovišti vždy i třeba po pracovní době.

Stop alkoholu o pracovní přestávce

Stejně tak není "zákonné" jednání zaměstnanců, kteří v pracovní době si "odskočí" na pivo nebo skleničku do nedaleké restaurace a svoje jednání odůvodňují "že nejde o pracoviště". Někteří zaměstnanci se při této "činnosti" vymlouvají na to, že přestávka na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby. Domnívají se, že při této přestávce, která není pracovní dobou, mohou požívat alkoholické nápoje.To je však jen jedna stránka věci. Současně platí, že zaměstnanec nesmí pod vlivem alkoholu nastupovat do práce a proto v žádném případě nemůže nastat situace, že alkoholický nápoj, byť by to bylo nízkostupňové pivo, nebude mít účinky po uplynutí 30 minutové přestávky.

Nástup na směnu bez alkoholu

Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i k mimopracovní době tehdy, pokud by ovlivnění alkoholem mohlo přetrvávat až do nástupu do práce. Tomu odpovídá i povinnost zaměstnavatele, většinou vedoucích zaměstnanců, kteří řídí a organizují práci : nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 133 odst. 1 písm.a) zák. práce). Pokud by zaměstnanec měl snahu nastoupit např. na ranní směnu pod vlivem alkoholu z předcházejcího večera nebo noci, má vedoucí zaměstnanec povinnost ho k výkonu práce nepřipustit. Není totiž momentálně zdravotně způsobilý a důsledky na výkon práce mohou být tragické ...

Alkohol se povoluje!

Přesto jsou pracoviště, kde se pití alkoholu nezakazuje. Ovšem při dodržení několika podmínek. Musí se jednat o zaměstnance v horkých provozech a o pivo se sníženým obsahem alkoholu (§ 135 odst.4 písm.e) zák. práce) Nízkostupňovým pivem ve smyslu tohoto předpisu je pivo nejvýše osmistupňové.

Zákaz požívání alkoholu se rovněž nevztahuje na zaměstnance, u nichž je tato " činnost" součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojena. Většinou se jedná o degustátory nebo zaměstnance pivovarů. Nejde však o vedoucí zaměstnance (management), kteří by mohli v rámci své pracovní náplně zajišťovat přípitek pracovním návštěvám apod.,jak si mnozí toto ustanovení nesprávně vykládají.

Kdo bude dýchat ?

Zaměstnanci jsou dále povinni podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.Kdo je oprávněn za zaměstnavatele vydat tento pokyn, musí tedy stanovit pracovní řád (§ 135 odst. 4 písm.g.zák. práce).

Bližší podmínky, za kterých může být dán zaměstnanci pokyn, aby se podrobil vyšetření, není-li ovlivněn alkoholem, se soustřeďují na prevenci. Ustanovení zákoníku práce v § 135 odst. 4 písm. g) zák. práce má čelit možnosti ohrožení života, zdraví nebo majetku. Je tedy třeba zvážit, kdy má zaměstnavatel a jeho orgán zasáhnout a dát pokyn, aby se zaměstnanec podrobil vyšetření. Je nepochybné, že tak má činit tehdy, když existuje důvodné podezření, že je zaměstnanec alkoholem skutečně ovlivněn. Je však nutno připustit, a to zejména u ovlivnění jinými omamnými prostředky, že není nutné pokyn k vyšetření vázat na podmínku, že jde o "odůvodněné" podezření, ale že lze pokyn vydat i tehdy, nemá-li příslušný vedoucí vůbec konkrétní podezření. Ovlivnění alkoholem nemusí být natolik zřetelné, aby u vedoucího vyvolalo odůvodněné podezření (např. jde-li o řidiče podnikového auta, u něhož se však ovlivnění alkoholem musí posuzovat velmi přísně, přísněji než u ostatních zaměstnanců).

Seznam v pracovním řádu

Pracovní řád tedy musí obsahovat seznam vedoucích zaměstnanců, kteří mohou vydat pokyn ke zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu a dále mohou obsahovat podmínky a podrobnosti pro technické provádění této kontroly. Jde např. o postup vedoucího zaměstnance- bezpečnostního technika při této činnosti, forma zjišťování (detekční trubička, dechová zkouška) apod.

Při splnění zákonných podmínek je zaměstnanec povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu a záleží na zaměstnavateli, jakou formu " zjištění " zvolí. Většinou se provádí tzv. orientační dechová zkouška a při pozitivním nálezu i vyšetření alkoholu v krvi. To však provádí jen lékař.

Není-li oprávnění vedoucího zaměstnance vydat pokyn za zaměstnavatele stanoveno v pracovním řádu, nemusí zaměstnanec příkaz uposlechnout a neporušuje pracovní kázeň. Stejně je tomu i tehdy, pokud by pracovní řád u zaměstnavatele neexistoval. Nelze jej nahradit žádným jiným právním opatřením zaměstnavatele, tedy ani např. příkazem ředitele nebo jiného statutárního orgánu.

Výpověď pro alkohol

V opačném případě by mohlo jít o porušení pracovní kázně s nepříznivými důsledky pro zaměstnance.Neuposlechnutí pokynu vedoucího zaměstnance ke zjištění alkoholu v krvi může být považováno za závažné porušení pracovní kázně a zaměstnavatel by mohl zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď z pracovního poměru (§ 46 odst. 1 písm.f) zák. práce) a v závažnějších případech (např. s přihlédnutím k výši způsobené škody) by mohl i okamžitě zrušit pracovní poměr.

ZDROJ:
Jouza, Ladislav. V pracovní době bez alkoholu. In Ihned.cz [online]. Praha : Economia, 2006 [cit. 04-01-2006]. Dostupný z WWW: <http://epravo.ihned.cz/index.php3?s1=3&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&typ=clanky&back[s1]=3&back[s2]=0&back[s3]=0&back[s4]=0&back[s5]=0&back[s6]=0&recid_cl=35138>.