Úpravy provozu zdvihacích zařízení podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

Dnem 1. března 2005 nabylo účinnosti nařízení vlády čís. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, které doplňuje § 134 Zákoníku práce. 

Nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí.

Toto nařízení se nevztahuje na pracoviště

• v dopravních prostředcích používaných při silniční, železniční a letecké dopravě mimo objekt zaměstnavatele,
• užívané při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a nakládání s výbušninami, podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona,
• na plavidlech používaných při vnitrozemské nebo námořní plavbě.

Tímto nařízením nejsou dotčeny např. zvláštní požadavky na uvedení výrobků na trh a do provozu.

Pro provoz zdvihacích zařízení (ZZ) mají význam zejména následující ustanovení:

1. Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

2. Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

3. Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech (např. zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění a zákonu č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků v platném znění) a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit:

• a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště,
• b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
• c) umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
• d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu pohybu,

4. Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí

• a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště ( viz též např. nařízení vlády čís. 378/2001 Sb.),
• b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
• c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

Další podrobnější požadavky jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení. Příloha se nepoužije v rozsahu, v jakém jsou požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro určitý typ pracoviště stanoveny zvláštním právním předpisem.

Zde je nutno upozornit zejména na požadavky na zabezpečení nebezpečných prostorů, které se vyskytují na průchozích lávkách jeřábových drah, kdy vnitřní okraje lávek nebývají opatřeny zábradlím. V příloze je nový požadavek na ochranu zaměstnanců stanoven takto:

5. Dopravní komunikace, nebezpečný prostor

Pokud se na pracovištích vyskytuje nebezpečný prostor, v němž vzhledem k povaze práce existuje riziko pádu zaměstnanců nebo předmětů, musí být toto místo vybaveno zařízením, které zabraňuje nepovolaným osobám v přístupu do tohoto prostoru. Nebezpečný prostor musí být výrazně označen značkou. Na ochranu zaměstnanců, kteří mají oprávnění ke vstupu do nebezpečných prostorů, musí být přijata příslušná organizační opatření.

Průchozí lávky jeřábových drah nebylo doposud dle platných předpisů nutno vybavovat na vnitřní straně zábradlím, pokud jeřáb nebyl provozován v horkém nebo zdraví škodlivém prostředí. Prostor s nebezpečím pádu nebylo nutno vybavovat žádnou zábranou proti vstupu osob, výstup na jeřábovou dráhu musel být pouze opatřen výstražnou tabulkou se zákazem vstupu nepovolaným osobám. Současné znění nařízení vlády 101/2005 tedy situaci zpřísňuje.

Je stanoveno, že zaměstnavatel má při zajištění bezpečného stavu pracoviště vycházet z hodnocení rizik. Požadavky na zabezpečení nebezpečného prostoru zařízením, které zabraňuje nepovolaným osobám v přístupu, se budou lišit podle konkrétních podmínek na daném pracovišti a „vzhledem k povaze práce“.

Průchozí lávka jeřábové dráhy jeřábu ovládaného z kabiny není zpravidla běžnou dopravní komunikací ve smyslu čl. 5.6 přílohy k nařízení vlády čís. 101/2005 Sb. Smí po ní procházet pouze úzký okruh oprávněných osob se zvláštní kvalifikací i zdravotní způsobilostí. Většinou má sloužit pouze k nouzovému opuštění jeřábu, např. při poruše pojezdu jeřábu po dráze, výpadku el. energie, požáru apod. Pro běžné nastupování na jeřáb i k sestupování z jeřábu má sloužit bezpečné nástupní místo.

Při opravách jeřábu nebo jeřábové dráhy se však průchozí lávka stává pracovištěm, kde dle čl. 3.3.4 přílohy k nařízení vlády čís. 101/2005 Sb. nesmí být zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti nebo na komunikaci a bude nutno situaci řešit např. dočasným zábradlím na vnitřní straně průchozí lávky, příp. při časově méně náročné práci používáním ochranného postroje.

Na průchozí lávce jeřábové dráhy je nejen nebezpečí pádu z výšky, ale rovněž nebezpečí zachycení osoby projíždějícím jeřábem s následným vtažením mezi most jeřábu a sloup haly. Nařízení vlády čís. 101/2005 Sb. v § 3 odst. 4 odkazuje na nařízení vlády č. 378/2001 Sb., které je prováděcím předpisem k § 134a Zákoníku práce a má účinnosti od 1.1.2003. Zde je stanoveno v § 3, že minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku, vytvářeném daným zařízením, je mj.

• dle odst. 1 písm. d) „vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením, nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene“
• v odst. 3 § 3 je uvedeno, že „obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popř. zastavením zařízení, musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit“.

Vzhledem k tomu, že jeřábník nemá možnost sledovat, zda se nikdo nenachází na průchozí lávce jeřábové dráhy, je nutno tuto situaci řešit např. zařízením zabraňujícím osobám v přístupu do tohoto prostoru, čímž bude naplněn i požadavek čl. 5.21 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

V případě, že na jedné jeřábové dráze pojíždí více jeřábů ovládaných z kabiny, je zde nebezpečí vtažení jeřábníků, obsluhujících tyto jeřáby při jejich pohybu po průchozí lávce jeřábové dráhy a i toto nebezpečí je nutno omezit příslušným opatřením.

Jak je zřejmé, je nezbytné, aby zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vycházel z hodnocení rizik a přijímal opatření k jejich odstranění podle daných podmínek na konkrétním pracovišti. 

Článek poskytnut z materiálů V. ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pořádaného Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství, Technickou univerzitou Košice a VÚBP Praha. Více informací na stranách VŠB – TU Ostrava www.vsb.cz.

ZDROJ:
Holinka, Jiří. Úvahy o aplikaci nařízení vlády č. 101/2005 Sb. při provozu zdvihacích zařízení. In Sborník přednášek V. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Ostrava, VŠB – TU 14. – 15. června 2005. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2005; s. 72 – 75. ISBN 80-86634-64-7.