Umísťování výstražných značek v administrativní budově

Ráda bych se zeptala, jak je to s umísťováním výstražných značek v administrativní budově. Kdo a kdy za značky odpovídá, rozmisťuje, případně odpovídá za úraz, který plyne z uklouznutí? Jak je to v případě úklidové firmy, která tam uklízí? Kdy musí výstražný kužel zaměstnanci úklidové firmy umístit a kdy to jejich povinnost není? 

Podle § 6 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) platí, že na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že tuto povinnost má zaměstnavatel, zaměstnavatel totiž odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců a on musí své zaměstnance při práci chránit. Jeho odpovědnost je plná, jednoznačná, nezastupitelná.

V případě, kdy ale na pracovišti zaměstnavatele působí ještě jiná firma (lhostejno jestli úklidová či jiná), pak podle § 101 zákoníku práce platí, že plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. To znamená, že když zaměstnavatel pustí na svoje pracoviště ještě zaměstnance jiné firmy, musí s touto firmou dohodnout (a zákon zdůrazňuje, že dokonce písemně) zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.  Přitom by si měli vyjasnit, kdo např. umístí na chodbách výstražný kužel apod. Ale to není jen otázka umístění bezpečnostních značek nebo výstražných kuželů, to je i otázka co se tam bude dělat, kdy se to bude dělat, do jaké míry to ohrozí bezpečnost ostatních zaměstnanců atd. To si musí zaměstnavatelé vždy dohodnout spolu.

Jinak za úraz, který by zaměstnanec utrpěl např. uklouznutím na chodbě odpovídá vždy jen a jen zaměstnavatel a ten se této odpovědnosti nemůže zprostit poukazem na skutečnost, že např. na chodbě pracovali zaměstnanci jiné firmy a že tam byl nepořádek. To není důvod deliberace ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by se mohl z odpovědnosti za úraz vyvinit zejména v případě, kdyby např. prokázal, že dotyčný zaměstnanec porušil předpisy (zejména bezpečnostní – tj. např. vstoupil někam, kde byla umístěna bezpečnostní značka se zákazem vstupu nebo kdyby prokázal u zaměstnance požití alkoholu před uklouznutím). Jinak je odpovědnost zaměstnavatele za úraz, ke kterému dojde při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, tzv. objektivní, to znamená, že zaměstnavatel odpovídá vždy a za všech okolností (s výjimkou v zákoně výslovně uvedených případů deliberace) a že se neprokazuje žádné zavinění zaměstnavatele. Úraz je úrazem pracovním, i když zaměstnankyně jde po chodbě a upadne jen proto, že má vysoké podpatky a že na nich není zvyklá chodit. Pokud k úrazu dojde v pracovní době a na pracovišti, tak se již nezjišťuje, jestli tam byla rozlitá voda nebo jiný nepořádek a jestli něco zaměstnavatel zavinil nebo opomenul.