Tři otázky pro koordinátora bezpečnosti práce na staveništi

Soutěž PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI se vyhlašuje ve 3 kategoriích. V kategorii A (pro fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi pouze v přípravné fázi staveb) zvítězil Ing. Milan Kondziolka – vytvořil směrnici pro zajištění BOZP, kde má koordinátor své místo již v přípravě stavby a to u mnohých staveb stále nebývá. Dále zavedl nová komunikační pravidla prostřednictvím služby společnosti Capsa.cz a zpracoval jednostránkové informace pro zadavatele (investora) vysvětlující možné postupy pro splnění zákonných povinností.

Ing. Monika Vavřínková, která zvítězila v kategorii B (pro fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi pouze při realizaci staveb) ve svém projektu úspěšně vyřešila nedostačující bezpečnostní opatření k převedení chodců na stavbě v Moravských Budějovicích a plán BOZP doplnila o schematické obrázky s popisy. 

Na organizaci práce při demoličních prací na stavbě hotelu Peninsula v Paříži se zaměřil ve svém projektu Ing. Jiří Zondlak, vítěz soutěže v kategorii C (pro fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi jak v přípravné fázi, tak při realizaci staveb). Poté, co se vinou nesprávného způsobu odvozu suti stal pracovní úraz mistra, se jako opatření proti opakování pracovního úrazu zavedly koordinační instruktáže pro dělníky před zahájením prací, byla zpřísněna kontrola používání OOPP, podle připomínek Ing. Zondlaka byl doplňován a aktualizován plán BOZP.

A jak se jim v současnosti jejich profese vykonává? Odpověděli na 3 otázky naší redakci.

1. Co pro Vás ocenění znamená?

Ing. Monika Vavřínková: Ocenění je pro mne velkým zadostiučiněním, motivací a výzvou k tomu, abych se stále snažila zdokonalovat a zlepšovat svoji práci.

Ing. Jiří Zondlak: Velmi si vážím ocenění v této soutěži. Věřím, že tato soutěž pomůže ke zvýšení prestiže profese koordinátora BOZP na staveništi v České republice. Považuji toto ocenění zároveň za ocenění práce „Společné vize“ (profesní seskupení SPOLEČNÁ VIZE: Bezpečnost práce na staveništi, o.s. - pozn. redakce). Určitě to není náhoda, že všichni tři vítězové 1. ročníku národní soutěže Profesionál - koordinátor BOZP na staveništi jsou jejími aktivními členy. Tato organizace, sdružující koordinátory zapálené pro věc, hraje důležitou roli v procesu zlepšování kultury bezpečnosti práce na staveništi v naší republice tím, že umožňuje výměnu zkušeností, neformální vzdělávání a otevřenou diskusi mezi svými členy. Za to vše patří velký dík předsedovi „Společné vize“ Vladimírovi Mílkovi, bez jehož vizionářského přístupu by určitě vývoj v oblasti BOZP na staveniště ustrnul. Poděkovat bych chtěl i JUDr. Anně Samkové z Ministerstva práce a sociálních věcí, která se „Společnou vizí“ od začátku úzce spolupracuje a díky této spolupráci se nám daří příznivě ovlivňovat i tvorbu legislativy BOZP ve stavebnictví a zvyšovat povědomí o důležitosti této problematiky mezi správními orgány.   

Ing. Milan Kondziolka: Ocenění pro mě znamená velmi mnoho. Samozřejmě mám radost z úspěchu a profesionálně připravené předávání tuto radost znásobilo. Koordinátor BOZP se pro mě touto soutěží dostává na obdobnou úroveň jako odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, která svou soutěž Profesionál BOZP má již delší dobu. Já si myslím, že si to všichni koordinátoři zaslouží. Obě profese jsou o odborné způsobilosti a o BOZP, jejich role ve firmě nebo na staveništi může také ovlivnit to, jestli dojde nebo nedojde k úrazům nebo poškození zdraví. A protože z praxe vím, že činnost koordinátorů není vyvažována zlatem, že mnozí pracují za odpovědné vedoucí zaměstnance zhotovitelů a často i proti jejich vůli, pak každé ocenění práce potěší.

2. Co Vám chybí v legislativě týkající se BOZP ve stavebnictví?

Ing. Jiří Zondlak: V české legislativě týkající se BOZP ve stavebnictví chybí výrazné motivační prvky, které by přispívaly k dodržování platné legislativy. Z technického hlediska naše legislativa odpovídá současným potřebám, a pokud by všichni důsledně dodržovali příslušná ustanovení, byla by staveniště v České republice bezpečným místem pro práci. Bohužel, legislativu BOZP dodržují jen ti jednotlivci, kteří k tomu mají vlastní vnitřní motivaci, a ty firmy (většinou zahraniční), které k tomu nutí firemní kultura a vnitrofiremní předpisy. Chybí tady negativní nebo pozitivní motivace ze strany správních orgánů, jak je to běžné v zemích s vyspělou kulturou BOZP.

Mezi negativní motivační prvky by mělo patřit významnější uplatňování postihů firem i jednotlivců za neplnění platné legislativy na základě účinného systému kontrol orgánů inspekce práce. Současný stav kontrol inspekce práce na staveništích se dotkne jen malého procenta subjektů a udělování více méně symbolických pokut nenutí firmy změnit svůj přístup. Často se stává, že subjekty, které neplněním předpisů BOZP zavinily třeba i hromadný smrtelný úraz, vyvíjejí beze změny dál svou činnost a ohrožují tak občany naší země, což je v zemích s vyspělou kulturou BOZP nemyslitelné.

Ing. Milan Kondziolka: Můj názor je, že kvalita legislativy ve stavebnictví je značně lepší, než například u vyhrazených technických zařízení a že je bližší realitě života, než například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Teď za sebou slyším hlas jednoho pana inspektora, kterého si vážím, jak k současné novelizaci říká: „A ty souhlasíš s tím, aby stařenka, která je majitelem rodinného domku, který je bohužel vyšší než 10 metrů, si musela před čištěním komínu nechat zpracovat plán BOZP koordinátorem? To je podle tebe nutné?“ Já s ním souhlasím, že to nemusí být nutné. Přesto říkám: „Ano považuji legislativu ve stavebnictví za zdařilejší“ a myslím si, že pokud se bude vyvíjet tak jako dosud, se stejným zájmem a spoluprací všech, tedy i těch nespokojených, tak můžu být optimista.

No a pak mi občas chybí srozumitelnost, jednoznačnost, smysluplnost a splnitelnost. Například jeden z prvních požadavků zákona č. 309/2006 Sb. je požadavek na udržování pořádku a čistoty na staveništi. Co je to ta čistota? Já, když se vracím ze stavby, tak jsem někdy špinavý jako malý kluk. Holinky od bláta, bunda od malty. Bylo tam čisto? Lze požadovat při všech stavebních pracích na staveništi dodržování čistoty? Je to splnitelné? Kdo a jak posoudí kdy, kde čistota je, nebo není?

Ing. Monika Vavřínková: Po novele nařízení vlády č. 591/2006 Sb., kde je již přesně specifikován rozsah plánu BOZP, mi aktuálně nechybí nic.

3. S jakým největším problémem se při své práci potýkáte?

Ing. Milan Kondziolka: Nejmenší subdodavatelé malých subdodavatelů, hlavních subdodavatelů, dodavatelů stavby, kteří neví vůbec nic o tom, co je v plánu BOZP, co se projednává na kontrolních dnech. Tyto zhotovitele nelze reálně nejen zjistit, ale nelze je všechny ani koordinovat. A nedostatek času. Mě by bavilo být na stavbě 8 hodin denně, ale málokdo mi to je ochotný zaplatit. Navíc kolem toho, abych doložil plnění povinností koordinátora, zabere tolik papírování, že je to časově více než 1:1 v poměru k času strávenému na stavbě.

Ing. Monika Vavřínková: S občasnou neprofesionalitou zaměstnanců zhotovitelských firem, kteří ne vždy respektují dodržování plánu BOZP a u fyzických osob na staveništi nedostatečné vybavení osobními ochrannými pomůckami.

Ing. Jiří Zondlak: Největším problémem při práci koordinátora je u nás všeobecná neinformovanost lidí o bezpečnosti práci na staveništi. Týká se to nejen lidí, kteří pracují přímo ve stavebnictví jako investoři, projektanti, zhotovitelé, dodavatelé materiálů a vybavení, ale i těch, kteří vybudované objekty užívají, spravují, zajišťují údržbu nebo jen chodí okolo. Velká většina z nich žije a pracuje v zajetí stereotypů a není ochotna měnit svůj přístup a přijímat nová řešení – mnozí dokonce cynicky prohlašují, že je BOZP nezajímá. Přitom stačí málo – použít „selský rozum“ a zamyslet se už na začátku investorského záměru nad bezpečností provádění a následného provozu zamýšleného objektu a požádat o pomoc profesionálního koordinátora BOZP. Každému zadavateli toto sice ukládá zákon, ale většina zadavatelů to pořád stále považuje za „obtěžující povinnost“ a nechápe obrovský potenciál této profesionální služby, která může zadavateli ušetřit nejen značné náklady během výstavby i v následném provozu, ale hlavně jej zbaví rizika negativní „popularity“ nebo špatného svědomí v případě, že na jeho stavbě dojde k tragické události.

Jako jeden z příkladů neinformovanosti v odborných kruzích může sloužit následující situace. Projektanti stále navrhují na nové objekty „více či méně sofistikované“ individuální systémy zachycení pádu místo zábradlí, které funguje jako kolektivní ochrana proti pádu. Dělají to pod dojmem, že individuální systém je levnější než zábradlí nebo proto, že zábradlí na střeše „kazí“ architektonický dojem budovy. Přitom si neuvědomují, že cenu individuálního systému proti pádu netvoří pouze těch několik kotvících bodů na střeše, ale že je třeba do ceny zahrnout i další náklady celkového životního cyklu budovy – pravidelné odborné prohlídky a revize systému proti pádu, pravidelná školení pracovníků, jejich vybavení odpovídajícími OOPP proti pádu, pořízení systému záchrany pro případ pádu do postroje atd. Po sečtení všech těchto nákladů vychází levněji instalace jednoduchého zábradlí, které může splňovat i náročná architektonická kritéria, jak to dokazují příklady ve světě. Zábradlí jako kolektivní ochrana proti pádu na běžných stavebních objektech eliminuje lidský faktor, který při použití individuální ochrany proti pádu rozhoduje často o životě a smrti. Ve chvíli, kdy na střechu (vědomě nebo náhodně) vstoupí nepoučený nebo nedisciplinovaný pracovník údržby vybavený nebo nevybavený bezpečnostním postrojem, což je v našich podmínkách velmi reálná a pravděpodobná situace, jeví se všechny náklady vynaložené na zřízení individuální ochrany proti pádu jako „vyhozené oknem“. Náklady na pořízení zábradlí, které zabrání pádu kdykoli a komukoli, kdo nechce ukončit svůj život dobrovolně, se vždycky vyplatí.       

Z malé informovanosti vyplývá i lhostejnost k závažným porušování zásad BOZP, které ohrožují každého z nás. Každý běžný občan i bez znalosti předpisů BOZP je schopen rozeznat nebezpečné situace a nebezpečné chování osob na stavbách, kolem kterých denně prochází. Náš stát by měl vytvářet takovou atmosféru, aby se běžný občan nebál oznámit takové situace na snadno dostupné centrum a aby měl možnost pozorovat viditelnou nápravu.   

Děkujeme za rozhovor.

Další ročník soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI bude vyhlášen v roce 2017. Soutěž se střídá s národní soutěží Profesionál BOZP určenou odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik, jejíž 4. ročník byl vyhlášen 18. října 2016 na slavnostní akci v Kaiserštejnském paláci v Praze.

Úvodní foto: Michael Tomeš