Test znalostí z pracovního lékařství

Správné je pouze jedno z nabízených řešení.

1. V posledních deseti letech jsou u nás jako nemoci z povolání nejčastěji hlášeny:
a) nemoci pohybového aparátu,
b) nemoci dýchacího ústrojí,
c) nemoci kožní,
d) intoxikace.

2. Občan České republiky, který pracuje v Belgii jako zaměstnanec belgického zaměstnavatele onemocní chorobou, která je nemocí z povolání podle belgických i podle našich předpisů. Belgie je stejně jako ČR členem Evropské unie. Pro uznání a odškodnění této nemoci z povolání platí:
a) uznání nemoci z povolání i její odškodnění může provádět Česká republika podle u nás platných předpisů,
b) uznání nemoci z povolání musí provést belgická strana, ale odškodnění dostane náš občan podle našich předpisů,
c) uznání nemoci z povolání může provést Česká republika, ale odškodnění provádí Belgie podle svých předpisů,
d) uznání i odškodnění nemoci z povolání může provést jedině belgická strana podle svých vlastních předpisů.

3. V souvislosti se zvýšením hladiny olova v krvi (plumbémie) nelze očekávat zvýšené vylučování následujících látek do moči:
a) uroporfyriny,
b) koproporfyriny,
c) kyselina 5-aminolevulová,
d) kyselina delta-aminolevulová,

4. Pro kritéria, podle nichž se u nás rozhoduje, zda určitá práce je nadměrným jednostranným přetěžováním (pro účely posouzení, jestli určitá odchylka od  normálního zdravotního stavu postihující pohybový nebo nervový aparát může být uznána za nemoc z povolání způsobenou nadměrným jednostranným přetěžováním), platí, že tato kritéria jsou:
a) stejná (totožná) bez ohledu na to, které onemocnění je posuzováno (kupř. enzezopatie, artróza nebo neuropatie),
b) stejná (nebo velmi podobná) jako kritéria používaná v západoevropských zemích,
c) odvozená z doporučení Světové organizace práce (ILO) a odpovídající kritériím používaným zejména v USA a Austrálii,
d) nastavena takovým způsobem, aby při jejich dodržování nemohlo docházet k poškození nervového nebo pohybového aparátu z přetěžování.

5. Předpokládejme, že první pracovník vykonává pravou rukou činnost, která je z hlediska nadměrnosti a jednostrannosti nadlimitním přetěžováním. Jedná se o svalové stahy o síle F v trvání 4 s (tj. jde o práci statickou) s četností pohybů za směnu n, přičemž vypočtená hodnota % Fmax činí 11 %. Pokročilá artróza jeho pravého zápěstního kloubu musí být proto hodnocena jako nemoc z povolání. Druhý pracovník trpí stejnou nemocí, pravou rukou však vykonává práci, při níž mají svalové stahy dvojnásobnou sílu (2 F) trvající 2,5s (jde tedy o práci dynamickou) a počet pohybů za směnu je dvojnásobný (2 n). Posudkový postoj k pokročilé artróze pravého zápěstí druhého pracovníka je následující:
a) U druhého pracovníka jde rovněž o nemoc z povolání ve smyslu platných předpisů, neboť zatížení pravé horní končetiny je u něj významně vyšší než u prvního pracovníka (kupř. vypočtená hodnota % Fmax je 27,5%), a postižení jeho pravého zápěstního kloubu způsobené prací je proto u něj výraznější než u prvního pracovníka.
b) Postižení pravého zápěstního kloubu způsobené prací je u druhého pracovníka vzhledem k charakteru práce jistě menší než u prvního pracovníka, proto u druhého pracovníka nelze uznat nemoc z povolání.
c) Postižení pravého zápěstního kloubu způsobené prací je u druhého pracovníka z lékařského hlediska jistě větší než u prvního pracovníka, neboť pracovní zátěž tohoto kloubu je u druhého pracovníka podle uváděných charakteristik výraznější než u prvního pracovníka. Přesto u druhého pracovníka nelze uznat nemoc z povolání, neboť pracovní zátěž druhého pracovníka nesplňuje kritéria nadměrné  a jednostranné zátěže, jejichž splnění je u nás jednou z podmínek pro uznání nemoci z povolání.
d) U druhého pracovníka jde o nemoc z povolání, i když u něj šlo o menší zátěž pravé horní končetiny než u prvního pracovníka (četnost pohybů při práci je u druhého pracovníka dvojnásobná, tím se zatížení jeho kloubu snižuje).

6. Pro uznávání různých nemocí, které jsou způsobeny přenosem nadlimitních vibrací na ruce (kupř. pro Raynaudův fenomén z vibrací, artrózu, periferní neuropatie), za nemoci z povolání platí:
a) Různé nemoci vznikají při vibracích různých frekvencí nestejnou měrou a naše hygienické limity to zohledňují (tj. hygienická kritéria pro uznání nemoci z povolání jsou pro různé nemoci z vibrací různá).
b) Různé nemoci vznikají při vibrací různých frekvencí nestejnou měrou, ale naše hygienické limity to nezohledňují (tj. hygienická kritéria pro uznání nemoci z povolání jsou pro různé nemoci z vibrací stejná).
c) Různé nemoci vznikají při vibracích různých frekvencí stejnou měrou, přesto jsou naše hygienická kritéria pro uznání různých nemocí z vibrací různá.
d) Různé nemoci vznikají při vibracích různých frekvencí stejnou měrou a naše hygienická kritéria pro uznání různých nemocí z vibrací jsou proto stejná.

7. Při profesionální artróze způsobené přetěžováním kloubu nebo přenosem nadlimitních vibrací na ruce dochází primárně k postižení:
a) synoviální tekutiny,
b) kloubní chrupavky,
c) subchondrálních částí kostí,
d) kloubních tíhových váčků.

8. Zpomalené vedení vzruchu v motorických nervových vláknech je projevem zejména:
a) axonální léze těchto vláken,
b) demyelinizační léze těchto vláken,
c) axonální a současně demyelinizační léze těchto vláken,
d) reparačních pochodů probíhajících v těchto vláknech.

9. Pro koeficient denní osvětlenosti (e) platí:
a) mění se v závislosti na denní době,
b) mění se v závislosti na počasí,
c) je ovlivněn vymalováním místnosti a nábytkem, který je v místnosti umístěn,
d) lze jej ovlivnit umělým osvětlením

10. Požadavky na přirozené osvětlení pracovišť jsou podle našich předpisů:
a) totožné pro osvětlení horní a boční,
b) vyšší pro osvětlení horní než pro osvětlení boční,
c) nižší pro osvětlení horní než pro osvětlení boční,
d) nezávislé na zrakové náročnosti vykonávané práce.

11. Dvojnásobná intenzita hluku způsobuje zvýšení hladiny hluku:
a) na dvojnásobek,
b) o 20 dB,
c) o 10dB,
d) o 3 dB.

12. Zvukový filtr s charakteristikou C:
a) se u nás nepoužívá,
b) se u nás používá při měření impulsního hluku,
c) může být používán při měření ekvivalentní hladiny hluku v nízkofrekvenčních pásmech,
d) může být používán jen při měření hluku o vyšší hladině než 85 dB.

13. Mají-li dva pacienti sluchové ztráty, jejichž velikost vyjádřená v procentech podle Fowlera je totožná, znamená to:
a) jejich sluchové ztráty mohou mít úplně rozdílnou podobu i příčinu,
b) jejich sluchové ztráty mají stejnou podobu, ale mohou mít jinou příčinu,
c) jejich sluchové ztráty mají stejnou podobu i příčinu,
d) u obou pacientů lze očekávat přibližně stejný nález při objektivních audiometrických vyšetřeních.

14. Při hodnocení mikroklimatických podmínek (v rámci hodnocení tepelné bilance organismu) se nebere ohled na:
a) sálavé teplo (=intenzitu infračerveného záření),
b) relativní vlhkost vzduchu,
c) rychlost proudění vzduchu,
d) tlak vzduchu.

15. Odpařením 100 ml potu se spotřebuje energie o velikosti přibližně:
a) 2,25 kJ,
b) 2,5 kJ,
c) 225 kJ,
d) 2,25 MJ.

16. Při stejné absolutní vlhkosti vzduchu je parciální tlak vodní páry:
a) stejný v nadmořské výšce 100 m a 1000 m,
b) vyšší v nadmořské výšce 100 m než v nadmořské výšce 1000 m,
c) nižší v nadmořské výšce 100 m než v nadmořské výšce 1000m,
d) v nadmořských výškách 100 m a 1000 m může být různý, bez dalších podkladů nelze jednoznačně rozhodnout, ve které z uvedených nadmořských výšek je vyšší.

17. Rosný bod vyjadřuje:
a) nadmořskou výšku, ve které je teplota vzduchu právě 0 stupňů celsia,
b) absolutní vlhkost vzduchu,
c) tlak vzduchu při teplotě 0 stupňů celsia,
d) tlak vzduchu, při kterém dochází ke kondenzaci vodní páry.

18. Podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., v platném znění, musí zaměstnavatel poskytovat pracovníkům pobývajícím v horkých provozech takové množství nápojů, aby tím bylo nahrazeno x % ztrát vody způsobených pocením:
a) x = 50 %,
b) x = 70 %,
c) x = 100 %,
d) x = 125 %,

19. Pro diagnózu silikózy plic a posouzení, zda jde o nemoc z povolání, má u nás v nynější době rozhodující význam nález učiněný při:
a) histologickém vyšetření plicní tkáně,
b) CT vyšetření plic,
c) zadopředním rentgenovém vyšetření plic,
d) podobném vyšetření plicních funkcí při celotělové pletyzmografii.

20. Vznik silikózy plic nehrozí při provádění hornických prací v hornině, kterou je:
a) granit,
b) syenit,
c) diorit,
d) dolomit.

21. Po masivní jednorázové inhalaci fibrogenního prachu připadá do úvahy vznik:
a) silikózy plic,
b) azbestózy plic nebo mezoteliomu pleury,
c) pneumokoniózy ze svařování,
d) stanózy plic nebo jiné nekolagenní pneumokoniózy.

22. Nespornou známkou restrikční ventilační poruchy je snížená hodnota:
a) inspirační vitální kapacity plic (IVC),
b) jednosekundové forzírované exspirační kapacity plic (FEV1),
c) celkové kapacity plic (TLC),
d) maximální volní ventilace plic (MVV).

23. Pro dekompresní nemoc potápěče je typické:
a) bezprostředně po vynoření (nebo krátce po něm) nastane ztráta vědomí potápěče,
b) objevuje se tzv. hloubkové opojení potápěče (ustupující v průběhu jeho vynořování),
c) u potápěče se rozvíjejí různé potíže po minutách až hodinách od jeho vynoření,
d) u potápěče se krátce po vynoření rozvíjí cévní mozková příhoda.

24. Postižení psychiky způsobené pracovním stresem (kupř. reaktivní deprese nebo neuróza):
a) mohou být za určitých okolností (ve výjimečných případech) uznána za nemoci z povolání,
b) mohou být za určitých okolností (ve výjimečných případech) uznána za jiná poškození zdraví z prací a odškodněna analogicky jako nemoci z povolání,
c) jsou u nás považována za obecná onemocnění a neodškodňují se,
d) jsou obecnými onemocněními, avšak jejich somatické důsledky (při psychosomatickém postižení) mohou být považovány za profesionální a odškodněny.

25. Mezi stochastické (bezprahové) účinky ionizujícího záření zařazujeme:
a) poruchu mužské plodnosti,
b) poruchu ženské plodnosti,
c) nitroděložní postižení plodu v době těhotenství,
d) genetické účinky.

Správné řešení:
1a, 2d, 3a, 4a, 5c, 6b, 7b, 8b, 9c, 10b, 11d,  12b, 13a,  14d, 15c, 16a, 17b, 18b, 19c, 20d, 21b, 22c, 23c, 24c, 25d

ZDROJ:
Hrnčíř, E. Test znalostí z pracovního lékařství. In Pracovní lékařství, č. 3, 2005, s. 126 – 128.