Tabák a alkohol jako celospolečenský problém

Kouření tabákových výrobků se řadí k nejzávažnějším známým rizikovým faktorům ovlivňujícím vznik, rozvoj a průběh celé řady onemocnění. Na následky kouření umírá polovina dlouholetých kuřáků a polovina těchto úmrtí je předčasná, v produktivním věku kuřáků, přičemž tito kuřáci ztratí 20—25 let života.

Těmto onemocněním a úmrtím je přitom možno předejít účinnými preventivními opatřeními. Celosvětová epidemie kuřáctví měla ve dvacátém století za následek 100 milionů úmrtí, a pokud nebudou zavedena účinná preventivní opatření, zabije tabák v 21. století miliardu lidí Vysoké jsou i ztráty ekonomické. Dochází k nárůstu výdajů na léčbu onemocnění vyvolaných kouřením, nezanedbatelné jsou další skutečnosti výrazně vyšší je u kuřáků doba strávená v pracovní neschopnosti a snížení produktivity práce.

V České republice kouří přibližně čtvrtina dospělé populace (15+) a na následky kuřáctví ročně umírá více než 17 tisíc lidí,

Podle výzkumu z roku 2007 lze v České republice 26,6% občanů ve věku 15-64 let označit za pravidelné kuřáky, kouřící v současné době více než 1 cigaretu denně. Pokud bychom vzali v úvahu výsledky platné pro celou populaci (včetně nejstarší věkové skupiny nad 65 let, u které je prevalence kouření výrazně nižší), potom podíl kuřáků, kouřících nejméně 1 cigaretu denně činí 24 %. Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že zatím nebyl zaznamenán trend, signalizující snížení prevalence kouření v populaci. Zastoupení kuřáků mezi občany ČR je poměrně stabilní a dosud přijatá protikuřácká opatření ke snížení jejich počtu nepřispěla. (SZÚ, Vývoj prevalence kuřáctví - Výzkumná zpráva, 2008)

Samostatnou kapitolou jsou požáry způsobené hořící cigaretou. Ty mají kromě značných materiálních škod za následek mnohá poranění a ztrátu lidských životů, Podle GŘ HZS ČR bylo v období let 2003—2007 způsobeno kouřením celkem 4 578 požárů, při nichž zemřelo 102 osob a dalších 415 osob bylo poraněno.

Vývoj prevalence kouření v populaci ve věku 15-64 let v letech 1997-2007 (%)
Legenda: 1 - kuřák v současné době kouřící nejméně 1 cigaretu denně
2 - kuřák v současné době kouřící méně než 1 cigaretu denně
3- bývalý kuřák, který v životě vykouřil více než 100 cigaret, ale již nekouří
4 - nekuřák, který v životě vykouřil méně než 100 cigaret
5- nekuřák, který nikdy nekouřil

Vývoj spotřeby alkoholu na obyvatele v ČR 1950 - 2006

Hrozba, kterou epidemie kuřáctví představuje pro vznik onemocnění, následnou invaliditu a předčasná úmrtí, nemá obdoby. Jedině mnohostranná strategie, jejímž cílem bude odradit od začátku kuřáctví děti a mládež, chránit před škodlivým účinkem tabákového kouře nekuřáky a poskytovat dostatečné informace o dopadu kuřáctví na lidské zdraví všem kuřákům může tuto závažnou situaci zvrátit. Je ovšem třeba začít neodkladně jednat.

Klinický a epidemiologický výzkum prokázal, že alkohol je toxická látka, která má závažný dopad na zdraví a podílí se na vzniku a průběhu více než 60 nemocí. Ve veřejnosti je vliv alkoholu zpravidla vnímán v souvislosti s jeho vlivem na psychiku, tj. ve smyslu jeho behaviorálních a sociálních důsledků (agresivita, týrání a zanedbávání dětí a rodiny, dopravní nehody a úrazy). Zdravotní škody spojené s alkoholem se samozřejmě neomezují jen na úrazy
a závislost. Nejvýraznější jsou zdravotní dopady alkoholu v oblasti onemocnění zažívacího traktu (cirrhosa jater, jícnové varixy, zánět slinivky břišní) a v oblasti nádorových onemocnění. Velmi vysoká jsou relativní rizika vzniku rakoviny dutiny ústní a hltanu, dále jícnu, hrtanu o jater, při průměrné denní spotřebě alkoholu 40 a více gramů u žen a 60 a více gramů u mužů (relativní riziko > 3,6) (Poznámka — půllitr piva obsahuje přibližně 16 gramů alkoholu).

Dopad alkoholu na zdraví je ovlivněn dávkou alkoholu a délkou konzumace. Projevy mnoha onemocnění se objevují až po letech nadměrné konzumace. V zahraničí i v ČR existují práce, které kvantifikují dopad alkoholu na mortalitu. Podle poslední studie se po roce 2000 alkohol podílí na roční úmrtnosti 7,6 % u mužů a 4,2 % u žen (Vrána 2007).

Spotřebou alkoholu patří ČR k předním zemím v Evropě i ve světě. V posledních letech je roční spotřeba sice stabilizovaná, ale na dosud nejvyšší hladině v historii — tj. na úrovni 10 litrů čistého líhu na obyvatele. Podle nedávných šetření pije téměř čtvrtina českých dospělých mužů alkohol nad zdravotně bezpečnou hranicí doporučenou Světovou zdravotnickou organizací. U žen je to 11 %. Dotazová šetření mezi dětmi a dospívajícími naznačují, že české děti se do kontaktu s alkoholem dostávají relativně brzo a formy pravidelného konzumu alkoholu, včetně častého pití nadměrných dávek, jsou mezi nimi častější než u věkově srovnatelných vzorků z jiných zemí.

Mezi laickou veřejností sice existuje povědomí o vlivu alkoholu na vědomí a chování, ale jde často o informovanost povrchní, kdy jsou za rizikové považovány pouze situace spojeně s výrazně nadměrným příjmem alkoholu. Naprosto se podceňuje pití menších dávek alkoholu, kdy se koncentrace alkoholu v krvi sice ještě neprojeví ve vnější formě chování, ale již ovlivňuje psychické funkce. Bylo prokázáno, že již při relativně nízké koncentraci alkoholu dochází k prodlužování reakčního času a zhoršení úsudku. Právě z těchto důvodů se alkohol významně spolupodílí na celkové míře úrazovosti (v ČR podíl okolo 10%) a pochopitelně také na dopravní nehodovosti.

Jak ovlivňuje vývoj problémového pití průběh pracovní kariéry zaměstnance (vydal SZÚ Praha, 2002)

Mezi kouřením cigaret a rizikovým pitím alkoholu existuje statisticky průkazná souvislost, a je zřejmé, že synergie těchto rizikových faktorů se pak promítá i do zdravotních a sociálních důsledků. Když jsme v souvislosti s kouřením uváděli počet požárů a také úmrtí, je jisté, že na části těchto škod se spolupodílel alkohol, který zde mohl ovlivnit potřebnou obezřetnost v chování.

Zdravotní a sociální škody, vznikající v důsledku nadměrné konzumace alkoholu, je možné omezovat rozumnou alkoholovou politikou, která by měla zahrnovat jak opatření zaměřená na snižování dostupnosti alkoholu, tak opatření směřující ke snižování poptávky. Efekt osvěty sice nebe přeceňovat, ale v případě alkoholu je jeho soustavné podceňování společensky nezodpovědné.

Literatura:
Vrána K., Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. Demografie, 2007, dostupné na http://www.demografie.info/?cz.detail_clanku=8artcllD=496

Zdroj: Tabák a alkohol jako celospolečenský problém, BOZP & PO akutálně 10/2008, s. 1-2