Svět BOZP míří do Wikipedie

V minulém roce na našich stránkách v rubrice Věda a výzkum proběhla zpráva o otevřené encyklopedii – Wikipedii a jejich možnostech využití. Protože Wikipedie  ve svém otevřeném prostředí se stává stále rozšířenější a získává stále více svých příznivců a uživatelů, chceme se vrátit k tomuto tématu a informovat vás o stavu i dalších plánech vývoje formou rozhovoru s člověkem, který stál u zrodu české verze této encyklopedie.
Současně bychom se s vámi chtěli podělit o zkušenosti, které máme s využitím prostředí „wiki“ právě z hlediska technologického při tvorbě výkladového slovníku z oblasti BOZP, který je řešen v rámci projektu VÚBP Střediskem vědeckých informací (SVI). Pro přiblížení této problematiky jsem položil pár otázek vedoucí projektu PhDr. Miladě Švecové:

Jakých předností wiki chce SVI především využít?

Jsme teprve na začátku, protože myšlenkou využití principů dnes velmi oblíbeného uživatelského rozhraní „wiki“ jsme se začali zabývat až v květnu tohoto roku. Vedla nás k tomu především snadná dostupnost a velké strukturovací schopnosti systému. Ale již nyní můžeme uvést některé návrhy na realizaci. V současné době je slovník ve zkušením stádiu a postupně se do něj registrují jednotlivá hesla. Po kompletní akvizici slovník projde ještě rozsáhlou kontrolou experty na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Velkou výhodou bude možnost tzv. „proklikávání“ termínů s knihovnickým systémem Clavius, v němž je kompletní katalog sekundárních dokumentů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a následně i s digitálním archivem AiP Safe. Výkladový slovník bude k českým výrazům obsahovat německé, anglické a francouzské ekvivalenty. Zde bychom též využili možnosti srovnání výkladů pojmů  na jiných jazykových verzích Wikipedie pomocí odkazů.

Jaký je postup prací v roce 2006?

V rámci projektu v roce 2006 je zpracováván návrh na realizaci slovníku a vytvořena nultá  zkušební verze včetně grafického návrhu provedeného pomocí MediaWiki. Základním předpokladem je vytvoření uzavřeného prostoru pro ukládání dat. Celý tento problém bude řešen přes reverzni proxy server.
Vymezení obsahové stránky slovníku v tomto roce (nulté, zkušební verze slovníku):

• převedení již existujících pojmů z Terminologického slovníku BOZP (zpracovaného ve VÚBP) do „wiki“ včetně jazykových ekvivalentů a prolinkování pojmů v textu, 
• k vytipovaným pojmům vytvoření odkazů do Clavia a AiP Safe na záznamy o publikacích, pojednávající o určitém pojmu (úroveň metadat). Hlavní pozornost je soustředěna na normy a právní předpisy, jako základní prameny v oblasti BOZP. Zde je současně řešen problém existence tezauru jako vyhledávacího systému v obou výše uvedených knihovnických systémech. 
• odzkoušení odkazů na pojmy v jiných jazykových verzích v rámci Wikipedie.

On-line terminologický slovník BOZP má sloužit k rychlé orientaci v heslech nejen odborníkům v oblasti bezpečnosti práce, ale i podnikům či OSVČ.
O dalším vývoji tohoto projektu vás budeme  i nadále informovat  na našich stránkách.

A nyní se vraťme k tématu jaký byl vývoj české Wikipedie a jakou filozofii sleduje tento celosvětově úspěšný projekt. Na otázky vám odpoví zakladatel české wikipedie Miroslav Malovec.

1)  Česká Wikipedie nedávno překročila hranici 35.000 článků? Čím si vysvětlujete ten náhlý zájem ze strany uživatelů? Například v lednu 2005 měla česká Wikipedie „pouze“ 5.000 článků?

Anglická verze má jeden a půl milionu článků a získala si takovou prestiž, že na ni bývá odkazováno i v literatuře. Tento fakt jistě Wikipedii zpopularizoval i v jiných jazykových verzích. Svou roli tu může hrát národní hrdost (přece nezůstaneme pozadu), ale také možnost doplnit, co v papírových encyklopediích chybí. Např. noví sportovci, herci, zpěváci či nové vynálezy se do papírových encyklopedií nedostanou buď vůbec nebo až za několik let. Ve Wikipedii mohou být hned. Lidé mohou propagovat své koníčky a mít zároveň pocit, že se podílejí na tvorbě díla, které může být jednou pýchou národa.

Hodně se naříká, že upadá čtenářství. Ale v Brně uživíme třicet knihkupectví, zatímco víc než půlmilionový Rotterdam má jenom jedno, i když veliké. Mám doma po dědečkovi učebnici němčiny z roku 1916 pro vojáky odcházející na frontu. Na str. 86 je pozoruhodná věta: „Mezi všemi rakouskými národy stojí Češi na nejvyšším stupni civilizace, majíce nejnižší procento analfabetů (asi 2 %).“ Proto jsme asi měli vždycky zájem i o encyklopedie.

2)  Pokud si vzpomenete na zrod české Wikipedie, v jakých podmínkách vznikala?

Protože jsem esperantista, zajímám se především o esperantskou Wikipedii a tou jsem také začal. Její zakladatel, Američan Chuck Smith (nar. 1979), byl u nás před 4 lety na esperantské akci, navštívil mě jako tehdy nejaktivnějšího českého přispěvatele a navrhl mi založit českou verzi. Odkudsi z webu mi stáhl dva soubory v TXT, které obsahovaly příkazy v angličtině a v uvozovkách to, co se objevuje na obrazovce - v jedné verzi anglicky, v druhé esperantsky. Tu esperantskou mi zkopíroval pod názvem czech.txt a řekl mi, abych vše, co je v esperantu mezi uvozovkami, přeložil do češtiny (anglickou verzi jsem měl jen jako kontrolní pomůcku). Pak mi zanechal adresu člověka, kterému mám výsledek poslat. Překládal jsem to asi dva týdny, vlastně naslepo, protože jsem nevěděl, jak bude vypadat výsledek. Ne vždy jsem si byl jistý, co se určitým výrazem myslí, takže když se výsledek objevil v systému, zjistil jsem, že jsem některé věci pochopil špatně a žádal jsem opravu. Ten člověk (jméno si již nepamatuji, ale byl to zřejmě Angličan) mi odpověděl, že on zase neumí česky, takže mi dá právo, abych opravy udělal sám. Opravil jsem chyby, které nejvíc bily do očí, pak jsem napsal pár článků hlavně na esperantská témata, a když jsem zjistil, že se tam objevují další články od dalších lidí, přešel jsem znovu na esperantskou Wikipedii a českou jsem přenechal jiným. Proto právem žádali, abych se vzdal funkce administrátora a přenechal ji někomu aktivnějšímu, což jsem udělal. (V češtině máme encyklopedií mnoho, i v elektronické podobě, kdežto v esperantu žádnou, proto jí dávám přednost, je to moje hobby.)
 Do české se vracím jen občas, když zpracuji nějaké téma, o kterém si myslím, že by v české encyklopedii také nemělo chybět. Například je zajímavé, že světově uznávaný zakladatel terminologické vědy Eugen Wüster není v žádné české encyklopedii. Autoři zřejmě opisují jeden od druhého, a když ho nikdo do encyklopedie nezařadil, není v žádné. Naopak chyba, že lingvisté Vilém a Bohumil Mathesiovi byli bratři (ve skutečnosti bratranci), přecházela z jedné encyklopedie do druhé. Wikipedie má tu přednost, že se dá rychle aktualizovat, i když samozřejmě hrozí nebezpečí, že někdo uvede nesmysly, ať nevědomky nebo ze zlomyslnosti.

3)  A v současnosti…jaká je struktura vedení české Wikipedie? Vy jste se vrátil zpět na místo činu,  jaké máte plány týkající se rozvoje a podpory Wikipedie? Popř. kam si myslíte, že česká Wikipedie směřuje?

Již jsem naznačil, že do české Wikipedie jen občas nahlédnu, takže na otázku o vedení odpovědět nemohu. Měla by směřovat na členy tohoto vedení.
Co se týče směřování. Myslím si, že jednou bude mít internet každý jako dnes hodinky a bude pro něj zdrojem informací o všem možném - o počasí, o situaci v dopravě, o zboží v obchodech, o pohybech na burze, o technických parametrech výrobků, knihovnou literatury a umění  i všeobecnou encyklopedií. Zaslechne něco, co ho zaujme, a hned bude na internetu hledat další podrobnosti. Zatímco papírová encyklopedie má konečný počet stránek, internet bude otevřený pro nové informace, dokud bude existovat lidská civilizace. Těch informací budou miliony, a  proto budou vznikat i snahy vytvořit srozumitelný přehled těchto informací, aby se v nich člověk neutopil. Wikipedie je jedním z takových pokusů a její zkušenosti budou určitě využity, ať už vývoj dojde kamkoli. Podává základní informace, ovšem také odkazy na informace podrobnější po celém internetu, kam se může zájemce okamžitě přenést kliknutím myši.

V českých encyklopediích končí např. články o nizozemském malířství Vincentem van Goghem, jako kdyby po něm Nizozemci přestali malovat a kreslit. Holanďané se ve svých encyklopediích dozvědí o českém malířství 20. století asi totéž, tedy nic. Na internetu lze obě kultury představit a Wikipedie na ně může upozornit. Uvádím to jako příklad možností, které tento systém nabízí, ale záleží na lidech, zda ho využijí a naplní.

4)  Jak vnímáte Wikipedii z hlediska technologického? Kde vidíte největší klady a zápory?

Líbí se mi, že když něco vložím, okamžitě vidím výsledek. Nesnáším taková ta rozhraní, kde mi někdo mé příspěvky cenzuruje a teprve za několik dní je povolí nebo nepovolí. Dobré je, že se objevují poslední změny, kde se všichni wikipedisté mohou podívat, co kolegové provedli, vzájemně se kontrolují a doplňují, mohou o sporných věcech diskutovat. Sám se ovšem podívám jen na takové články, jejichž tituly mě zaujaly, takže je možné, že některé články projdou bez povšimnutí a tedy bez kontroly. Úžasná je možnost odkazů na jiné stránky i mimo Wikipedii, takže pokud se zajímáte např. o nějakého spisovatele nebo malíře, stačí kliknout a dostanete se i na ukázky z jeho díla, což papírová encyklopedie neumožňuje.

5)  Věříte, že by mohla Wikipedie, jako celek konkurovat významným encyklopediím jako je např. Britannica? Na druhou stranu, nemyslíte, že pokud v ní lidé budou stále více věřit, bude ztrácet svou obsahovou hodnotu? Tj. lidé si řeknou, že to, co je na Wikipedii, je pravda a nedohledají alternativy. Tento proces může vést ještě k častějšímu zneužívání Wikipedie…

Články na stejné téma v různých jazycích se mohou vzájemně propojovat, takže když napíšete článek např. o Leonardu da Vinci, můžete se podívat, co o něm napsali ve Wikipedii  anglické, německé, italské a v dalších jazycích. Mnoho článků má také odkazy na stejné téma mimo Wikipedii, tedy i na Britannicu, pokud je na webu, takže Wikipedie není uzavřena sama do sebe. Můžete poskytnuté informace navzájem konfrontovat. Některé knihy obsahují na konci prázdné listy, aby si uživatel mohl dopisovat své vlastní poznámky - Wikipedie je takový poznámkový sešit, do kterého lidé mohou dopisovat, co v oficiálních encyklopediích chybí, a zároveň si své doplňky dávají navzájem k dispozici. Celý internet je vlastně takový poznámkový sešit, kde si miliony lidí dělají poznámky o věcech, které je zajímají, ale Wikipedie je jednou z křižovatek, kde se odkazy na tyto stránky mohou sejít a být k dispozici všem.
I encyklopedické ústavy z nich mohou čerpat, což nebrání tomu, aby tyto informace podrobily přísné kritice. V prvé řadě je třeba, aby si někdo na určité téma vůbec vzpomněl. Miliony amatérů si určitě vzpomenou na věci, které by sebegeniálnějším akademikům nikdy nepřišly na mysl, a proto by jejich encyklopedie o těchto věcech mlčely.