psychosociální rizika

Průzkum ESENER poukazuje na digitální technologie a covid-19 jako na nové výzvy v oblasti řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Příspěvek se zabývá prací z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele při používání zlidovělého pojmu práce z domova, kdy zdůrazňuje dopady této formy práce na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zdůrazňuje též povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovních podmínek těchto zaměstnanců s akcentem na psychosociální rizika. Na statistických datech příspěvek dokládá zhoršení zdraví zaměstnanců v případě nedůsledného plnění povinností zaměstnavatele při této formě práce. Pojmenovává výzvy, kterým bude třeba čelit, aby se odstranily některé nedostatky při aplikaci institutu.

V rámci realizace výzkumného projektu Řízení psychosociálních rizik pro praxi u zaměstnanců se zdravotním postižením, který ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., byla vyvinuta metodika, jež se zaměřuje na řízení psychosociálních rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nejčastějšími psychosociálními riziky v malých podnicích jsou vysoká pracovní zátěž, časový tlak a nároční klienti. Negativní dopad na život pracovníků a na podniky měla také pandemie COVID-19. Tato zpráva, která doplňuje výsledky průzkumu ESENER 2019, zkoumá, jak mikropodniky a malé podniky řídí nová a vznikající psychosociální rizika.

Lesby, gayové, bisexuálové, transgender a intersexuální osoby (LGBTI) jako pracovníci v EU i nadále čelí psychosociálním a organizačním rizikům, včetně diskriminace, obtěžování a šikany na pracovišti. Nedostatečná ochrana a podpora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vystavuje pracovníky z řad LGBTI osob tlaku na jejich duševní zdraví a pohodu, včetně únavy, deprese nebo vyhoření.

Další plakát ke kampani Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců s názvem Podpora duševního zdraví na pracovišti najdete zde.

Další plakát ke kampani Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců s názvem Stres a muskuloskeletální poruchy najdete zde.

Digitalizace přinesla řadu změn, pokud jde o povahu a organizaci práce – počínaje tím, odkud a kdy pracujeme, a konče novými technologiemi, které využíváme k plnění pracovních úkolů.

Muskuloskeletální poruchy související s prací provází nejen fyzická rizika, ale také psychosociální rizikové faktory, jako jsou nejistota zaměstnání a nízká úroveň sociální podpory. Nový diskusní dokument zkoumá dopad psychosociálních rizik na návrat do práce v případě osob s muskuloskeletálními poruchami.