architektura

Tento článek se zabývá vymezením specifických ergonomických principů v oblasti sedacích prvků městského mobiliáře a jejich využitím při návrhu vlastního designu netradičního sedacího prvku (lavičky). Tyto principy vycházejí z analýzy existujících sedacích prvků. Na některých je možné nalézt prostředky sloužící k omezení nežádoucích způsobů používání, kterým jsou sedací prvky běžně vystaveny. Protože jsou tyto prostředky používány k potlačení ergonomických vlastností, které jsou u daného prvku nežádoucí (v případě sedacích prvků do veřejného prostoru jde např. o ergonomii ležení), jedná se o (vztaženo k ergonomii nežádoucího používání) antiergonomické principy. Předložené řešení má ambici podnítit používání antiergonomických principů i v dalších oblastech designu výrobků určených k veřejnému používání.