Stále více osob čelí v práci psychosociálním rizikům

Pracovní prostředí se v důsledku zavádění nových technologií, materiálů a pracovních procesů výrazně mění. Změny v rozvržení, organizaci a řízení práce mohou vyvolat vznik nových oblastí rizik, jež mohou vést ke zvýšené úrovni stresu a posléze mohou mít velmi neblahý dopad na duševní i fyzické zdraví pracovníků. Nová zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ukazuje, že hlavní psychosociální rizika souvisejí s novými formami pracovních smluv, nestálostí zaměstnání, zvyšováním intenzity práce, vysokými emocionálními nároky spojenými s prací, násilím při práci a s nedostatečnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.

Jukka Takala, ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), uvádí:  „Svět práce v Evropě se neustále mění a tempo změn se zrychluje.. Nestálost zaměstnání, více souběžných zaměstnání či vysoká intenzita práce - to vše může vyvolat stres při práci a ohrozit zdraví pracovníků. Kontinuální monitorování a zlepšování psychosociálního pracovního prostředí je nezbytné pro vytvoření kvalitních pracovních míst a udržení dobré kondice pracovníků.“

Stres při práci je jedním z nejsložitějších problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), se kterými se v Evropě setkáváme, a počet lidí trpících stresujícími podmínkami vyvolanými či zhoršenými vlivem práce navíc pravděpodobně dále vzroste. Stres je druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s prací a postihuje 22 % pracovníků v EU (2005). Studie naznačují, že stres stojí v pozadí 50 až 60 % všech zameškaných pracovních dní. V roce 2002 byly roční ekonomické náklady na stres při práci odhadovány v rámci EU na 15 na 20 miliard EUR.

Vznikající psychosociální rizika byla předmětem zkoumání v rámci odborné prognózy a jsou představena v nové zprávě, třetí ze série zpráv o nových a vznikajících rizicích, vydané Evropským observatoriem rizik (ERO), jež je nedílnou součástí agentury EU-OSHA (Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci).

Práce v rámci nejisté pracovní smlouvy představuje pro pracovníky zdravotní riziko

Nejistá práce je obecně definována jako nekvalitní zaměstnání s nízkým příjmem, které skýtá nepatrnou možnost vzdělávání a kariérního postupu. Pracovníci s nejistými smlouvami obvykle vykonávají ty nejnebezpečnější práce, pracují v horších podmínkách a dostává se jim v menší míře školení o BOZP. Práce v nestabilním pracovním prostředí může vést k pocitu nestálosti zaměstnání, který značně zvyšuje stres při práci.

Zvyšování intenzity práce vede ke zdravotním problémům

Ve snaze dodržet přísné termíny a udržet vysoké pracovní tempo je v EU  velké pracovní zátěži a tlaku vystaveno čím dál tím více pracovníků . Rovněž snižování počtu pracovníků, rostoucí množství informací, jimiž se pracovníci musejí v důsledku nových komunikačních technologií zabývat, a vyšší nároky kladené na menší počet pracovníků mohou vést k většímu stresu při práci.

Násilí či šikana představují pro pracovníky ohrožení

Problém násilí a šikany na pracovišti vyvolává rostoucí znepokojení. Přestože postihuje všechny typy povolání a odvětví činnosti, v odvětví zdravotní péče a služeb převažuje. Násilí a šikana na pracovišti může vést k poklesu sebeúcty, pocitu úzkosti, k depresím a dokonce i k sebevražedným pokusům.

Nedostatečná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem má vliv na rodinu

Velká pracovní zátěž a nepružná pracovní doba znesnadňují dosažení přiměřené rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zvláště pak u žen, které mnohdy stále pracují „na dvě směny”, v práci a pak doma. To může vést ke stresu a dalším negativním dopadům na lidské zdraví, především nemají-li zaměstnanci možnost přizpůsobit si pracovní podmínky svým osobním potřebám. Více než 40 % zaměstnanců v EU-27, kteří pracovali hodně přesčas, uvedlo, že není s rovnováhou mezi pracovním a rodinným životem spokojeno.

V dubnu 2008 se bude v Bruselu konat seminář, který si klade za cíl prodiskutovat a konsolidovat výsledky průzkumu a prozkoumat praktické způsoby řešení psychosociálních rizik. Na tomto semináři se sejdou odborníci v oblasti BOZP, političtí činitelé EU a zástupci zaměstnavatelů a pracovníků.

Agentura EU-OSHA dále plánuje rozsáhlou prognostickou studii zaměřeno na monitorování změn na pracovišti a ve společnosti, které mají za následek vznikající rizika v oblasti BOZP. Agentura EU-OSHA rovněž hodlá v roce 2009 zahájit průzkum podniků ve všech 27 členských státech EU s cílem zjistit, jakým způsobem organizace ve veřejném i soukromém sektoru psychosociální rizika řeší a jak mohou být podniky nápomocny v účinnějším řízení těchto komplexních rizik na pracovišti