Školení reakcím na mimořádnou událost

Mimořádnými událostmi jsou zde míněny neobvyklé události, které představují riziko pro osoby, majetek, případně životní prostředí. Připravit zaměstnance na případ takovéto mimořádné události je základním úkolem pro všechny organizace. Hlavním cílem přípravy je vyškolit zaměstnance tak, aby byli schopni podniknout příslušné kroky při vzniku mimořádné události. Předmětem příspěvku jsou základní otázky, jež se vztahují k přípravě, provedení a vyhodnocení školení reakcí na mimořádné události.

Jde o školení pro jakoukoli skupinu zaměstnanců, určené ke zlepšení reakcí této skupiny na mimořádnou událost. Na určité úrovni je třeba proškolit všechny zaměstnance. Například všichni musí vědět, kam nahlásit požár a jak se v budově vyhlašuje požární poplach. Při určování specifických potřeb školení je potom třeba rozdělit zaměstnance do několika kategorií:

• vyšší management
• vedoucí pracovníci
• běžní zaměstnanci
• zaměstnanci v rizikových oblastech nebo provozech
• členové záchranného týmu.

Vyšší management – jak v závodě, tak v celé organizaci – musí být připraven na řešení otázek, které mohou během mimořádné události nastat. Tito vedoucí pracovníci obvykle hrají roli při závažných haváriích: určují reakci celé organizace a jednají s médii, politiky, investory i veřejností. Nižší vedoucí pracovníci jsou ve frontové linii jakékoliv krize, protože je pravděpodobné, že bude nejprve nahlášena tomuto vedoucímu a jeho kroky v prvních minutách mohou mít ohromný vliv na další vývoj situace.

Řadoví zaměstnanci musí vědět, jak nahlásit mimořádnou událost a které bezprostřední kroky mají udělat. Ti, kteří provádějí rizikové operace, musí být speciálně vyškoleni, protože u nich je největší pravděpodobnost, že se ocitnou v situaci, kdy budou muset čelit havárii. Například pracovníci v provozu, kde se používají vysoce nebezpečné chemické látky, musí vědět, co si počít a jak se chránit v případě úniku těchto látek, podobně pracovníci ve funkci požární. hlídky musí být vyškoleni v použití hasicích přístrojů a pod. Pokud v organizaci existuje speciální záchranný tým, musí být vyškolen k tomu, aby mohl efektivně zastávat tuto funkci. Speciální školení se týká i recepčních a bezpečnostních služeb v organizaci.

Aktivity při reakci na mimořádnou událost zahrnují mnoho situací. Běžné typy mimořádných událostí jsou tyto:

• požáry
• zdravotní příhody
• úniky nebezpečných látek
• zvláštní případy záchrany (např. z uzavřených prostorů).

Další typy mimořádných situací:

• případy násilí na pracovišti
• výhrůžky bombovým útokem
• ohrožení vnějšími podmínkami
• nepřízeň počasí
• výpadky energie.

Příspěvek se zabývá příkladem úniku nebezpečné látky, otázkami, které vznikají při spuštění školicího programu s tématem reakce na havárii, a vyhodnocením stávajícího programu. Obsahuje také doporučení, jak zlepšovat kvalitu školicího programu a jak zajistit, aby program vyhovoval potřebám organizace, jakož i návrhy různých přístupů ke školení reakce na havárii.

Charakteristické rysy školení reakcí na mimořádnou událost

Je to typ školení zaměřený na dosažení znalostí a dovedností, jež zaměstnanci v ideálním případě nebudou muset nikdy použít. Dovednosti a znalosti, jež se používají zřídkakdy, je třeba uplatnit na problémy, které mohou představovat velké riziko. Havárie se často vyvíjejí překotně a v každém případě dynamicky.

Cíle školení

Zaměstnanci se musí naučit:

1. zajistit svou vlastní bezpečnost
2. zabránit dalšímu zhoršení situace
3. reagovat tak, aby pomohli havarijní situaci vyřešit.

Plánování a tvorba školicího programu

Schéma školicího procesu

1. provést analýzu úkolu
2. stanovit cíle školení (co musí studenti udělat, co musí znát a jaké informace jim mohou být prospěšné)
3. provést analýzu posluchačů (jejich současné znalosti tématu, zkušenosti v této oblasti)
4. sestavit časový plán (pořadí lekcí, důležité body, podbody)
5. sestavit plány jednotlivých lekcí
6. připravit  pomocné materiály (audiovizuální, praktické pomůcky, demonstrace)
7. prověřit a zrevidovat všechny plány
8. provést vlastní školení
9. vyhodnotit efektivnost školení

Hodnocení potřeb podniku

Je třeba provést analýzu úkolu, tedy uvažovat všechny aktivity, které bude zahrnovat reakce příslušné osoby na mimořádnou událost. Znamená to sestavit seznam všech úkolů, které musí kvalifikovaný jednotlivec provést, aby mohla být tato aktivita vyhodnocena.

Poté je třeba tyto úkoly roztřídit a kategorizovat. Nejefektivnější kategorie jsou dovednosti a znalosti.  Je důležité rozlišovat mezi tím, co musí zaměstnanec vědět a jaké kroky musí být schopen podniknout. Je také užitečné rozdělit seznam kroků na nezbytné a prospěšné. Nezbytné prvky se stávají základní částí školicího programu, zatímco prospěšné lze zařadit, pokud to čas dovolí.

Témata, která musí obsahovat školení reakce na havárii, pokud jde o únik nebezpečných látek:

• obecné informace o nebezpečných látkách
• bezpečností opatření
• zdravotní rizika chemických látek
• tepelná zátěž
• klasifikační systém nebezpečných látek
• rozeznávání a identifikace nebezpečných látek
• informační materiály
• havarijní plány a standardní provozní postupy
• osobní ochranné obleky a prostředky
• prostředky a vybavení pro případ havárie
• velení a řízení
• dekontaminace
• ukončení havárie.

Stanovení úrovně výkonu

Je třeba stanovit úroveň výkonu, která se očekává od zaměstnanců po ukončení školení. Přitom je třeba přihlédnout k těmto prvkům:

1. posluchačstvo – koho školíme
2. chování – specifická činnost za určeným cílem
3. podmínky – podmínky, v nichž se toto chování uskutečňuje
4. stupeň – hodnotící kritérium pro úspěšné dokončení úkolu.

Před začátkem školení je také třeba vyhodnotit znalosti a zkušenosti školených osob z hlediska jejich uplatnění v havarijní situaci.

Poté lze sepsat hlavní body a podbody celého programu, což pomůže školiteli vyhodnotit sled témat, aby byl zajištěn logický tok. Také uvážit, které body je třeba probrat přímo v terénu a které je možno vyložit ve třídě. Poté rozdělit program do jednotlivých bloků (nejdéle po čtyřech až osmi hodinách), a připravit plány jednotlivých lekcí včetně přípravy příslušného vybavení (tabule, diaprojektor, video atp.) a abstrakty jednotlivých lekcí, a také rozhodnout, jaké pomocné materiály se budou používat (např.audiovizuální pomůcky, praktické pomůcky pro simulaci např. rozlití a vyšplíchnutí, simulaci prasklého potrubí atp. Prověření všech pomůcek jer nutno provést před zahájením školení.

Při vlastním provádění školení je třeba především zajistit bezpečnost účastníků, přičemž má být školení co nejrealističtější. Velký důraz je třeba klást na praktický nácvik jednotlivých činností.

Vyhodnocení efektivnosti školení

Je to základní součást procesu školení. Zkoušení a periodická cvičení pomohou stanovit, jak školení zafungovalo. Toto vyhodnocení může usnadnit podrobný seznam požadovaných úkonů. s uvedením jejich úspěšnosti. V případě úniku nebezpečné látky jde o všechny úkony spojené s použitím sebezáchranného dýchacího přístroje.

Dojde-li k havárii, je třeba provést zevrubný kritický rozbor reakcí, protože je to příležitost k revidování naučených lekcí a uplatnění získaných informací na další školení.

ZDROJ:
Schroll, R. Craig: Emergency response training. Profess. Safety, 47, č.12 (2002), s. 16 – 21.

Zkrácený překlad z angličtiny připravila A. Rovenská