Ruční manipulace z pohledu BOZP

Na 18. mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH (18. – 22.9.2007) v Pražském veletržním areálu Letňany probíhal 19.9.2007 doprovodný program pořádaný Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., s názvem Ruční manipulace z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento program se konal v rámci kampaně Evropský týden 2007 „Posviťme si na břemena“.

Ing. Antonín Dušátko ze Státního úřadu inspekce práce začal svou přednášku pohledem do historie. Např. při stavbě Velké čínské zdi budované přes 2000 let přišlo o život 500 000 mužů za 10 dnů, i když samozřejmě nejen manipulace byla příčinou smrtelných úrazů. První odborné popisy poškození zdraví ruční manipulací jsou známé  již z počátku 18. stol. u přístavních dělníků. První klinické popisy bolestivých syndromů v oblasti horních končetin a ramen pak pochází z poloviny minulého století.

Podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění, se za ruční manipulaci s břemeny považuje přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance. Podle ČSN 26 0002 je ruční manipulace definována jako manipulace prováděná ručně nebo ručním nářadím. 

Se současnou ruční manipulací jsou spojeny 2 oblasti nebezpečí - nebezpečí způsobující onemocnění člověka a nebezpečí vzniku úrazu. Ve vyspělých zemích trpí bolestmi zad více než 1/3 populace.

Vznik onemocnění při ruční manipulaci (pracovní činnosti) je obecně podmíněn těmito skupinami nebezpečí:

• postižení zad a páteře - častý je výhřez meziobratlové ploténky u stále mladších lidí,
• přetěžování šlach, šlachových pochev, svalů či kloubů - nemoci vznikají při vyvíjení značné svalové síly.

K nejčastěji zjišťovaným nemocem patří:

• bolestivé páteřní syndromy,
• skolióza – vychýlení  páteře do stran – od asymetrického zatěžování páteře,
• nemoc stěhováků – kulatá záda, 
• ruptury Achillovy šlachy,
• artrózní – nezánětlivé onemocnění kloubů; artróza a osteoartróza,
• degenerativní onemocnění páteře,
• onemocnění šlach a jejich obalů, záněty úponů šlach atd.

Vznik úrazů při ruční manipulaci je obecně podmíněn těmito 3 základními skupinami nebezpečí:

1. dotknutí se manipulovaného břemene, v této skupině se vyskytuje zejména:

• nebezpečí vysmeknutí – vypadnutí břemene z ruky,
• nebezpečí říznutí, pořezání,
• nebezpečí píchnutí bodnutí,
• nebezpečí odření, sedření kůže – zejména rukou,
• nebezpečí nadměrné zátěže teplem, popř. chladem,
• nebezpečí poleptání.

2. provádění manipulace s břemenem; v této skupině se vyskytuje zejména:

• nebezpečí vysmeknutí břemene z ruky,
• nebezpečí přiražení břemenem,
• nebezpečí související s nadměrným úsilím – přemožením se,
• nebezpečí sesutí břemene,
• nebezpečí přiražení dopravním prostředkem, které je nejčastěji výsledkem nesprávné manipulace s manipulačními vozíky – bezmotorovými dopravními prostředky.

3. prostorem, ve kterém je manipulace prováděna – např. rozměry, provedení, průchodnost, osvětlení, hustota provozu komunikací, manipulačních a úložných ploch:

• nebezpečí uklouznutí, které představuje jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů.

Ztráty na životech a poškozování zdraví způsobované ruční manipulací v dávnověku jsou z dnešního pohledu nepředstavitelné, ale i v současnosti jsou takovéto ztráty značné a k tomu i mimořádně závažné. V minulosti i současnosti byla provedena řada rozborů pracovní úrazovosti, z kterých vyplynulo, že velké procento pracovních úrazů (více než polovina) se stalo právě v souvislosti s ruční manipulací. Například v rámci vnitrozávodové dopravy v roce 2005 bylo zjištěno, že úrazovost vázaná na ruční manipulaci se podílí téměř z 65 % na celkové úrazovosti vykázané ve vnitrozávodové dopravě. Situaci můžeme změnit tím, že v maximálně možné míře odstranění ruční manipulace nebo usnadněním zbytkových manipulačních úkonů. Absolutní bezpečí neexistuje, musíme se snažit, aby pravděpodobnost ohrožení člověka klesla na jakési přijatelné minimum.

Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, se podle míry výskytu rizikových faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a velikostí příslušných rizik manipulační práce zařazují do čtyř kategorií. Kategorizace se provádí podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Za práce prvé kategorie se považují takové manipulační úkony, při kterých podle současné úrovně poznání není pravděpodobný vliv na ohrožení zdraví zaměstnance.

Za práce druhé kategorie se považují takové manipulační úkony, při kterých podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně (zejména u vnímavých jedinců), tedy práce, při kterých nejsou překračovány hygienické limity (dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění).

Za práce třetí kategorie se považují takové manipulační úkony, při kterých jsou překračovány hygienické limity dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. a další manipulační úkony hodnocené podle rizikových faktorů za situace, že expozice zaměstnanců při ruční manipulaci není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň stanovených limitů a pro zajištění ochrany zdraví je nezbytné použití OOPP, popř. využití organizačních a dalších opatření.

Za práce čtvrté kategorie se považují takové manipulační úkony, při kterých je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při použití dostupných a použitelných ochranných opatření.

Důležité právní předpisy:

• nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění - § 8, § 9 a příloha 5
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění - § 37,
• vyhl. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění – podle této vyhlášky se manipulační úkony rozdělují do 4 kategorií,
• vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, v platném znění  - § 33, § 34,
• vyhl. č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, v platném znění - příloha - bod 1.1.1, bod 2.1,
• vyhl. č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, v platném znění – přílohy 1 – 4,
• norma ČSN 26 90 10 – norma, která řeší minimální šířky průchodových uliček (určených pro občasný pohyb osob).