Stopy ruční manipulace lze vysledovat již na samém úsvitu lidských dějin, přičemž o tuto činnost se opíral otrokářský i feudální řád, kdy nespočetné zástupy lidí byly nuceny k manipulaci i s nejtěžšími břemeny – zejména pak při velkých staveb této epochy. Rovněž novověk, v souvislosti se zámořskými objevy a budováním kolonií, představoval značné nároky na ruční manipulaci se surovinami a zbožím. S nástupem průmyslové revoluce uvedená činnost stále více přecházela na ty, kteří „měli zdravé ruce a byli ochotni pracovat za jakýchkoli podmínek“.
Na celospolečenských negativních důsledcích ruční manipulace (obecně pracovní činnosti) se výrazným způsobem podílí nemocnost – zejména v oblasti zad a páteře. Tato skutečnost platí nejen pro naší republiku, ale i pro ostatní vyspělé země, kde v současnosti trpí bolestmi v zádech více než 1/3 populace těchto zemí. První „odborné“ popisy poškození zdraví ruční manipulací jsou známé již z počátku 18. století u přístavních dělníků. První klinické popisy bolestivých syndromů v oblasti horních končetin a ramen pak pochází z poloviny minulého století.
Z historického pohledu lze uvést, že vzpřímením našeho předka do vertikální polohy došlo k přetížení naší páteře. K maximálnímu zatížení na páteři (i při vzpřímeném držení těla ve správné poloze) dochází v místě přechodu bederní části páteře a křížové kosti. Celá horní část těla působí svoji hmotností na povrch o velikosti asi pětikoruny. Zde také nejčastěji dochází k výhřezu meziobratlové ploténky a těžkým degenerativním změnám obratlů i ploténky. To je naše daň za vzpřímené držení těla.
Poznámka:
U čtyřnožců se tyto změny nacházejí u necelých 3 %..
Vznik onemocnění při ruční manipulaci (pracovní činnosti) je obecně podmíněn těmito skupinami nebezpečí:
1. Postižení zad a páteře
Bolestivé syndromy osového orgánu, které se dříve objevovaly okolo třicátého roku života, se v posledním období stále častěji posouvají do ještě mladších věkových skupin. Častým je mimořádně nebezpečný výhřez meziobratlové ploténky. Objevuje se zejména v oblasti bederní páteře, odkud bolest vyzařuje v průběhu nervových kořenů do dolních končetin. Ty pak mohou být postiženy poruchou citlivosti či poruchou hybnosti.
Vertebrogenní onemocnění jsou však častá i u lidí bez prokazatelných rentgenologických změn a bez výhřezu plotének. Jde především o bolest svalovou a šlachovou. Na zádových svalech se objevují bolestivá místa a svalové stahy. Na rozvoji těchto onemocnění se podílí více vlivů. Uvedená onemocnění jsou často označována jako choroby civilizační.
2. Přetěžování šlach, šlachových pochev, svalů či kloubů
Přetěžování jednotlivých částí pohybového aparátu může vést k jejich poškození a ke vzniku nemocí. Ty vznikají nejspíše při vyvíjení značné svalové síly, nebo v případě konání mnohonásobně opakovaných pohybů – zejména pak v krajních nebo nezvyklých pozicích. Nemoci z přetěžování se častěji a v závažnější míře objevují u lidí subtilní tělesné konstrukce, u osob starších, nezapracovaných apod., jakož i u osob s nemocemi, které zpomalují regeneraci tkání.
Představu o chorobných změnách jednotlivých kloubů, ke kterým dochází u manipulačních dělníků – nosičů břemen v porovnání s úředníky lze získat z následujícího přehledu:
Druh kloubu | Poškození kloubu (%) | |
---|---|---|
Manipulační dělníci | Úřední | |
Loket | 35 | 3 |
Koleno | 32 | 13 |
Kyčle | 28 | 6 |
Rameno | 12 | 5 |
K nejčastěji zjišťovaným nemocem patří:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.