Roční prověrky BOZP - musí být?

Rád bych se zeptal, zda je povinností firmy provádět ve smyslu § 108 odst. (5) zákoníku práce roční prověrky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě, že ve firmě neexistuje odborová organizace, ani rada zaměstnanců, ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.

Vámi uváděné ustanovení § 108 odst. 5 zákoníku práce je třeba vykládat v kontextu s odstavcem 1 tohoto ustanovení. Podle něj platí, že zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto ustanovení je navíc ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 věta pátá zákoníku práce a potažmo ustanovení § 363 odst. 2 zákoníku práce ustanovením kogentním, od kterého se nelze za žádnou cenu odchýlit. Naproti tomu odstavce 2, 3, 6 a 7 citovaného § 108 jsou zařazeny v ustanovení § 363 odst. 1 zákoníku práce a jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 věta čtvrtá ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství a od kterých se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance. Proto je třeba vidět nejprve, že platí zásada § 108 odst. 1 zákoníku práce, že každý zaměstnanec má právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Pokud u zaměstnavatele působí odbory, pak se toto právo realizuje prostřednictvím odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí zástupce nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pak jejich prostřednictvím. Pokud však u zaměstnavatele nepůsobí ani odborová organizace ani zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pak musí zajistit zaměstnavatel toto právo přímo jednotlivým zaměstnancům. To souvisí i s ustanoveními § 279 zákoníku práce o informování a § 280 zákoníku práce o projednání. Ustanovení § 276 odst. 1 zákoníku práce to vyjadřuje jednoznačně – „Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 větě druhé mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "zástupci zaměstnanců").“ V ustanovení § 279 i § 280 zákoníku práce je uvedeno, že „zaměstnavatel je povinen zaměstnance informovat, resp. s nimi projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 a zvláštním zákonem“. A s tím souvisí celé ustanovení § 108 zákoníku práce. V ustanovení § 108 odst. 5 zákoníku práce je tedy uvedeno, že „zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat“. Toto ustanovení je třeba nejprve v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyložit tak, že jde o ustanovení kogentní, byť není uvedeno přímo ve výčtu obsaženém v § 363 odst. 1 a 2 zákoníku práce, neboť jeho kogentnost spočívá ve formulaci „zaměstnavatel je povinen“. Proto zaměstnavatel tuto povinnost plnit musí bez ohledu na to, jestli u něj působí zástupci zaměstnanců, tedy odborová organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, či nikoliv. Když ani odbory u zaměstnavatele ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP u zaměstnavatele nepůsobí, pak zaměstnavatel musí při prověrkách jednat přímo se zaměstnanci.