V Tématu týdne je vybrána řada typů podzemních staveb jako součást subsystému kritické infrastruktury. Jedná se o velmi citlivá místa pro selhání provozů a technologií, vůči sabotážím či teroristickému útoku s dopadem na narušení infrastruktury měst, resp. společnosti. Důležité je proto znát zranitelnost těchto systémů.
a) Zákon č. 376/2007 Sb.
Zákon č. 376/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a ostatní báňské správě ve znění pozdějších předpisů se podzemním stavbám věnuje ve čtvrté části tohoto zákona s názvem PODZEMNÍ OBJEKTY. Ustanovení § 37 má následující znění:
Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují tyto podzemní prostory vytvořené ražením:
Zákon rovněž ukládá provozovateli či vlastníku podzemní objektů udržovat tyto objekty v bezpečném stavu ustanovit odpovědnou osobu, provádět prohlídky k ověření bezpečného stavu podzemního objektu prostřednictvím organizace, která má oprávnění vykonávat báňskou záchrannou službu. V zákoně je zmocnění pro Český báňský úřad ke stanovení prostřednictvím vyhlášky lhůty pro provádění prohlídky podzemních objektů uvedených v § 37 zákona a způsob ověřování jejich bezpečného stavu.
b) Vyhláška ČBÚ č. 49/2008 Sb.
Prováděcí vyhláška Českého báňského úřadu č. 49/2008 Sb. o požadavcích zajištění bezpečného stavu podzemních objektů stanoví lhůty prohlídek podzemních objektů a způsob ověřování jejich bezpečného stavu. Bezpečný stav je ověřován prohlídkami, při kterých se posuzují zejména:
Při prohlídce se ověřují, doplňují či upravují identifikační údaje o podzemním objektu (příloha č. 1 vyhlášky) a hodnocení míry rizika podzemního objektu (příloha č. 2 vyhlášky), kde jsou uvedeny příklady možných rizik a hodnotí se jejich stupeň. Ověření bezpečného stavu podzemního objektu se provádí prostřednictvím báňské záchranné služby. Báňskou záchrannou službu vykonávají báňské záchranné stanice, které se dělí na hlavní báňské záchranné stanice (zřizují se pro obvody působnosti stanovené ČBÚ) a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice.
Touto přijatou legislativou se i ostatní objekty podzemního stavitelství přiblížily ke kategorii železničních a silničních tunelů (viz předpis S6 – Správa tunelů z roku 2001, který upravuje způsob správy železničních tunelových objektů, včetně dohledů a sledování stavebního stavu tunelů a Směrnici 2004/54/ES z 29. 4. 2004, která stanoví minimální bezpečnostní požadavky na tunely trans-evropské silniční sítě)
Příklady výsledků prohlídek podzemních objektů
Od nabytí účinnosti zákona č. 367/2007 Sb. provedly báňské záchranné stanice do konce r. 2008 celkem 370 prohlídek podzemních objektů, vesměs za účasti pracovníků státní báňské správy. Při těchto prohlídkách bylo zkontrolováno téměř 530 kilometrů podzemních děl. O všech provedených prohlídkách byly sepsány zprávy ve smyslu příloh vyhlášky ČBÚ č. 49/2008 Sb.
Ačkoli dle uvedené vyhlášky jsou prohlídky zaměřeny především na kontrolu statického zajištění objektů, především stability výztuže, byla u všech objektů hodnocena dle přílohy č.2 také míra ohrožení objektů předvídatelnými riziky. Bylo použito pětistupňové hodnocení míry rizika (vysoké, velké, střední, malé, zanedbatelné).
Naše hodnocení se odvíjí ze spolupráce s Hlavní báňskou záchrannou stanicí Praha, a. s. (od 1. 1. 2006 se závodní báňská záchranná stanice transformovala na Hlavní báňskou stanici Praha, určenou pro podzemní stavitelství na celém území České republiky), která provedla 240 prohlídek podzemních objektů, ponejvíce na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Vysoká a velká míra rizika uvedených druhů ohrožení byla jednotlivým objektům přiřazena takto:
Druh ohrožení | Počet ohrožených objektů (z celkového počtu 240) |
---|---|
teroristický útok | 83 |
vniknutí cizích osob do objektu | 62 |
nebezpečné látky v podzemním objektu | 53 |
nebezpečné látky v okolí objektu | 48 |
úraz nebo ohrožení nejvíce 10 osob | 48 |
úraz nebo ohrožení více osob | 48 |
přírodní živly | 36 |
Jednalo se především o objekty provozované společnostmi Dopravní podnik hl.m. Prahy a.s., Kolektory Praha a.s., Pražské vodovody a kanalizace a.s. a Technická správa komunikací Praha a.s. apod., tedy liniové stavby, které jsou součástí infrastruktury hlavního města.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.