Revize Nového přístupu a její dopad do oblasti posuzování shody výrobků

Volný pohyb zboží je jedním ze základních pilířů jednotného evropského trhu a klíčovým prvkem zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu v Evropské unii. Pro odstranění technických překážek obchodu a tedy zajištění volného pohybu zboží byly přijaty dva hlavní nástroje - princip vzájemného uznávání a harmonizace technických předpisů na úrovni Evropské unie.

Zvláště druhý z uvedených nástrojů se osvědčil jako nejefektivnější způsob odstraňování technických překážek obchodu. Harmonizace technických předpisů byla zakotvena v tzv. Novém přístupu, který byl v roce 1985 založen na Rozhodnutí Rady ze 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám. Za klíčové prvky Nového přístupu je možno považovat

• vyjádření úrovně ochrany pomocí základních požadavků, harmonizovaných norem a předpokladu shody při jejich použití;
• posuzování shody s využitím modulové koncepce, účast nezávislé třetí strany (notifikovaných osob), využití akreditace;
• označení CE jako viditelný důsledek celého procesu posuzování shody v širším smyslu;
• dozor nad trhem a aplikace mechanismu ochranné doložky.

Od zavedení Nového přístupu bylo přijato 25 směrnic založených na jeho principech. Dnes pokrývají směrnice Nového přístupu více než 20 průmyslových odvětví, přičemž škála dotčených výrobků sahá od strojních a elektrických zařízení přes hračky, zdravotnické prostředky, stavební výrobky až k vysokorychlostním železničním systémům. Ačkoli jsou tyto směrnice založeny na společném principu, vykazují v důsledku různých faktorů (tématické pestrosti, časového rozptylu jejich vzniku apod.) poměrně značnou míru nejednotnosti. Tato skutečnost vedla Evropskou komisi k tomu, aby v roce 2003 přijala dokument „Posílení implementace směrnic Nového přístupu", v němž určila hlavní prky, na které by se měla revize Nového přístupu zaměřit:

• posílení důvěry v notifikované osoby a v samotný proces notifikace;
• zvýšení účinnosti dozoru nad trhem a prosazování směrnic;
• odstranění nesourodosti směrnic;
• zlepšení obecného chápání označení CE.

Na základě tohoto dokumentu vyzvala Rada EU Evropskou komisi, aby předložila revizi politiky EU v této oblasti. Tím byl zahájen proces tvorby dokumentu, který by měl vytýčit směr, jímž se bude politika Evropské unie v oblasti harmonizace technických předpisů a jejího uplatňování v praxi v následujícím období ubírat. Na úrovni Evropské komise byl tento úkol svěřen Generálnímu ředitelství pro podnikání a průmysl, jehož poradním orgánem je Skupina vyšších úředníků pro politiku normalizace a posuzování shody (SOGS), složená ze zástupců členských států.

Problematika notifikovaných osob a jejích způsobilosti ve vztahu k posuzování shody

Role notifikovaných osob působících jako nezávislá třetí strana při specifikovaných postupech posuzování shody je nezastupitelná. Pro jejich optimální působení v rámci celého Evropského hospodářského prostoru je nezbytné, aby v celé této oblasti byla stejná míra důvěry v jejich způsobilost k vykonávání činnosti při posuzování shody. To s sebou přináší logický požadavek na sjednocení pravidel a kritérií pro jmenování (designaci) a oznámení (notifikaci) těchto subjektů. V rámci současné evropské legislativy je odpovědnost za posouzení a kontrolu notifikovaných osob svěřena jednotlivým členským státům, které leckdy zaujímají k této problematice rozdílné přístupy. To do značné míry podkopává důvěru ve způsobilost notifikovaných osob. Rovněž to s sebou přináší další důsledek, kterým mohou být nerovné podmínky, za nichž v různých členských státech notifikované osoby vznikají a působí. K odstranění výše popsané nejednotnosti přístupu k posouzení a kontrole notifikovaných osob v různých členských státech (při zachování odpovědnosti členských států za tyto činnosti) může podle názoru zpracovatelů dokumentu vést jednak důslednější využívání akreditace jako průkazu technické způsobilosti subjektů, jednak koordinace přístupu příslušných odpovědných národních orgánů uplatňovaná na evropské úrovni. Pro dosažení a zajištění jednotné úrovně „přísnosti" požadavků v celé Evropské unii je nezbytné, aby akreditace, byť provozovaná na národní úrovni, byla řízena a koordinována na úrovni evropské. Za tím účelem bude nutno vyvinout souhrnný rámec pro akreditaci, zvýšit soudržnost, průhlednost a spolupráci akreditačních služeb v Evropské unii, a to jak v regulované, tak v neregulované oblasti. Navrhovaný dokument má stanovit principy pro fungování a organizaci akreditace nezbytné pro konsolidaci Evropské akreditace a pro zajištění toho, aby akreditace mohla účinně podporovat vnitřní trh společenství a vnější obchodní politiku, a zároveň zaručovat flexibilitu různých systémů fungujících na národní úrovni. Při posuzování technické způsobilosti notifikovaných osob by měly designující orgány členských států akreditaci využívat jako zcela prioritní nástroj. Notifikace subjektů, jejichž technická způsobilost byla prokázána jiným způsobem než akreditací, sice možná je, nicméně je považována za jev zcela výjimečný. Notifikující členský stát bude muset v takovém případě svůj postup podrobně zdůvodnit a doložit, jak byla způsobilost prokázána.

Dozor nad trhem

Problematika dozoru nad trhem není vlastním předmětem tohoto článku, proto je zde zmíněna pouze okrajově, i když je jedním ze stěžejních témat revize Nového přístupu. Oblast dozoru nad trhem rovněž trpí především nejednotností přístupu v členských státech. I zde bude jediným východiskem vytvoření jednotného společného rámce pro fungování dozoru nad trhem na národní úrovni, zpracování a vydání příslušných návodných dokumentů a koordinace činností jednotlivých národních autorit.

Označení CE

Velká pozornost byla při projednávání obsahu dokumentu byla věnována označení CE a problémům, které se v souvislosti s ním vyskytují. Řada provedených průzkumů ukázala, že chápání významu označení CE je na velmi špatné úrovni, a to nejen mezi nováčky v EU, ale překvapivě i ve "starých" členských státech.

Byly zvažovány různé možnosti - od předefinování významu označení CE (například jako označení používaného výhradně při účasti třetí strany na posouzení shody výrobku) až po úplné jeho zrušení. Po diskusi bylo rozhodnuto označení CE zachovat ve stávající pozici jednoho ze základních atributů Nového přístupu a pouze zdůraznit jeho vlastní význam. Označení CE je prohlášením výrobce o tom, že výrobek splňuje všechny základní požadavky směrnic, které se na něj vztahují a které toto označení stanoví nebo umožňují, že byla posouzena jeho shoda stanovenými postupy. U výrobků opatřených tímto! označením se jejich shoda se všemi příslušnými požadavky (povinně) předpokládá a mohou tudíž požívat výhod volného pohybu! po Evropské unii - označení CE tedy slouží jako jakýsi „pas" ke vstupu na evropský trh. Pro to, aby nebyl tento význam označení CE špatně chápán nebo dokonce úmyslně mylně vykládán, budou nezbytné rozsáhlé! osvětové akce jak na celoevropské tak na národní úrovni. Rovněž se zvažuje možnost poskytnout tomuto označení určitý stupeň i právní ochrany.

Vlastní proces posuzování shody

Současný způsob posuzování shody využívající systému modulů byl shledán funkčním a nevyžaduje podle dosavadních jednáni převratné změny. V této oblasti by se mělo jednat spíše o odstranění různých modifikací původních modulů s cílem celou soustavu zpřehlednit a zároveň usnadnit její použití pro co nejširší spektrum směrnic Nového přístupu. K vytváření nových variant či modifikací modulů by se měla legislativa uchylovat pouze v naprosto nezbytných případech.

Vyústění procesu revize Nového přístupu

Při uvedeném projednávání byla diskutována možná forma, kterou by se měly výsledky revize Nového přístupu vtělit do stávajících směrnic. Po dlouhém zvažování dala Evropská komise přednost variantě nařízení před horizontální směrnicí, a proto bude takto koncipován i výsledný dokument celé revize Nového přístupu.

ZDROJ:
REVIZE NOVÉHO PŘÍSTUPU A JEJÍ DOPAD DO OBLASTI POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ. In Tlak-info.cz [online]. Praha: Tlak, s.r.o., 2007 [cit. 18-09-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1494>.