Připomenutí podmínek a cílů programu „Bezpečný podnik“. Rekapitulace účasti a úspěšnosti podniků v programu od jeho vyhlášení v prosinci r. 1996 do 4. dubna 2002, kdy byly vyhodnoceny podniky, které získaly nebo znovu obhájily titul „Bezpečný podnik“.
Podmínky programu "Bezpečný podnik" začátkem tohoto roku splnily čtyři organizace, z nichž dvě - Metrostav, a. s. Praha a CHEMOPETROL, a. s. Litvínov, získaly toto osvědčení již podruhé, u organizací Lovochemie, a. s., Lovosice a Belagra, a. s., Břeclav, se jedná o první osvědčení. Slavnostní předání osvědčení se uskutečnilo v dubnu t. r. v rámci vyhlášení kampaně "Společně bezpečně", na stavebním veletrhu STAVBA - FORARCH v Českých Budějovicích. Tato kampaň, která by měla přispět k zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví ve stavebnictví, se zaměřením na malé a střední podnikatelské subjekty, by měla trvat do října tohoto roku, kdy vyvrcholí akce konané v rámci Evropského týdne bezpečnosti práce a bude vyhodnocena u příležitosti konání výstavy Interprotec. Program "Bezpečný podnik" je určen pro velké a střední podniky (s minimálním počtem 100 zaměstnanců). Vzhledem k jeho zaměření a rozsahu nemá ani smysl aplikovat ho v menších podnicích. V souvislosti s potřebou rozšířit využití programu "Bezpečný podnik" do oblastí, které se vyznačují vyšší pracovní úrazovostí jako je právě stavebnictví, může kampaň "Společně bezpečně" řešit problematiku BOZP právě u menších stavebních firem, pro které není tento program určen a nenásilnou formou tak přispět k zlepšení současného nevyhovujícího stavu. Cíl je v tomto případě obdobný jako u programu "Bezpečný podnik", tj. dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s tím rozdílem, že se nepředpokládá přímo zavedení systému řízení BOZP, ale důraz je kladen především na ovlivnění přístupu zaměstnavatelů k zajištění BOZP na pracovištích a na zdůraznění odpovědnosti, kterou za své zdraví a bezpečnost má každý zaměstnanec.
Za pozitivní změnu v chování managementu některých stavebních firem lze označit skutečnost, že na rozdíl od předchozích let, kdy až na malé výjimky nebyl ze strany stavebních firem o program "Bezpečný podnik" zájem, dochází v současnosti již k vyšší aktivitě těchto firem ve smyslu účasti na programu a plnění stanovených podmínek (zatím to byly pouze dvě velké stavební firmy, které získaly certifikát "Bezpečný podnik"). Větší účast velkých a středních stavebních firem na tomto programu je vítána, zejména s ohledem na negativní výsledky vykazované zatím na úseku pracovní úrazovosti, které do značné míry ovlivňuje i rizikovost některých činností v rámci stavebních prací, kdy při nedostatečném zajištění bezpečných pracovních podmínek, se riziko vzniku pracovního úrazu zákonitě zvyšuje. K tomu je ale třeba dodat, že na nepříznivém stavu vykazovaném na úseku pracovní úrazovosti ve stavebnictví, se výrazně podílí často uplatňovaný způsob podnikání malých firem, kdy pracovníci ve firmě nejsou zaměstnanci, ale vykonávají určité práce na základě svého živnostenského oprávnění. Vytváření podmínek pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci je v takovýchto firmách zpravidla tím posledním, čím se majitel zabývá. Navíc zřejmě předpokládá, že se o svou bezpečnost včetně vybavení potřebnými OOPP postará každý sám. Pokud bude mít kampaň "Společně bezpečně " pozitivní vliv na změnu v myšlení a chování pracovníků i těchto firem, bude ji možno hodnotit jako velmi úspěšnou.
Na druhé straně je třeba říci, že výraznější změnu v chování těchto malých stavebních firem lze očekávat spíše na základě přístupu velkých firem, které jim umožňují podílet se na svých zakázkách. Vyžadováním plnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce od subdodavatelů, tak velká stavební firma vlastnící certifikát "Bezpečný podnik", napomáhá k pozitivním změnám v přístupu k problematice BOZP i u těchto menších firem. To je i smyslem programu "Bezpečný podnik", aby organizace, které získají tento certifikát, svým chováním pozitivně ovlivňovaly chování a přístup k BOZP i dalších organizací.
V souvislosti s předáním osvědčení "Bezpečný podnik", vyjádřil ministr práce a sociálních věcí PhDr. Vladimír Špidla přesvědčení, že stejně jako v podnicích zemí EU, kde je BOZP součástí podnikové kultury, se časem takovýto přístup stane samozřejmostí i v našich podnicích. Vytváření bezpečného pracovního prostředí by mělo patřit k základní podnikové kultuře a firemní tradici tak, jak je to obvyklé v zemích EU, kde si je vedení prosperujících firem vědomo, že investice do této oblasti vedou následně ke snižování ztrát, zvyšování efektivity a k růstu produktivity práce. Řešení problematiky BOZP na odpovídající úrovni a řízení bezpečnosti práce jako součásti celkového řízení českých podniků, se stane v budoucnu nutností zejména v těch případech, kdy budou mít zájem podílet se na větších projektech nebo zakázkách, ať již v rámci ČR nebo EU. Za dobrý management je možné považovat pouze ten, který je komplexní, tj. zahrnující i oblast BOZP. Zkušenosti a poznatky z uplatňování programu "Bezpečný podnik" dokladují, že odpovídající výsledky v oblasti BOZP se dosahují tam, kde se řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stalo součástí celkového řízení podniku. Zlepšení současného stavu v podnicích tak lze dosáhnout za předpokladu, že požadavky stanovené na úseku BOZP budou všemi zaměstnanci podniku dodržovány a respektovány v každodenní praxi. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je součástí moderního evropského modelu řízení podniků. Z toho je zřejmé, že i české podniky, které budou mít zájem uspět na trhu EU, se budou muset tomuto trendu přizpůsobit.
V období od vyhlášení programu v prosinci r. 1996 do současnosti, získalo osvědčení "Bezpečný podnik" celkem 27 organizací. Z tohoto počtu 5 organizací získalo již druhé osvědčení, a to na základě opětovného splnění stanovených podmínek (tj. po tříletém období, kdy skončila platnost prvně vydaného osvědčení).
Je nesporné, že k většímu rozšíření programu "Bezpečný podnik" a tím i k zvyšování úrovně péče o BOZP ve stále větším počtu organizací, které svými činnostmi představují zvýšenou míru rizika ohrožení života a zdraví osob i životního prostředí, by napomohla především větší podpora ze strany státu. V zájmu zkvalitnění právního prostředí v ČR se jedná především o zřízení úrazové pojišťovny a vydání zákona o BOZ, který by umožnil řešit oblast bezpečnosti práce i u podnikatelských subjektů, které své činnosti zajišťují nikoli zaměstnanci, nýbrž pracovníky s živnostenským oprávněním.
Představitelé organizací, které získaly certifikát "Bezpečný podnik", oprávněně očekávají určitý přínos, který by mělo získání certifikátu představovat, a to jak na úrovni jejich obchodních aktivit, tak i ve formě zvýhodnění např. na pojistném, snížením úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami apod. (tj. umožnit odpovídající zhodnocení získaného certifikátu a snahy organizace o zvyšování úrovně péče o BOZP a životní prostředí). Důvodem je mimo jiné i to, že organizace takovýmto svým přístupem snižuje pracovní úrazovost a tím i výdaje státu s ní spojené. I z toho důvodu by bylo žádoucí organizace, které získaly osvědčení a prokázaly vyšší úroveň péče o BOZP nežli ostatní, zvýhodnit obdobným způsobem, jaký je uplatňován v zemích EU. V současnosti je to pouze Česká podnikatelská pojišťovna, která zvýhodňuje organizace, které získaly certifikát "Bezpečný podnik", slevou na pojistném.
S ohledem na snahu ČÚBP jako garanta programu "Bezpečný podnik", umožnit větší využití osvědčení ze strany organizací, které je získají, se ukazuje jako potřebné, aktualizovat stávající znění a s ohledem i na požadavky praxe, uvést stávající program "Bezpečný podnik" více do souladu s požadavky uplatňovanými v rámci systému řízení jakosti a environmentálního řízení především v těch částech, kde lze nalézt shodu, což by přispělo ke zjednodušení řady úkonů zejména v případě organizací, které již certifikáty těchto systémů řízení vlastní. V rámci aktualizace podmínek programu se zvažuje i možnost provádět audit v organizaci nezávislou třetí stranou (externí audit), která by byla k této činnosti např. autorizována MPSV, což by mohlo napomoci k zvýšení prestiže certifikátu "Bezpečný podnik" z pohledu obchodních partnerů organizace, která osvědčení získá. Vzhledem k tomu, že v současnosti není pro podnikatelské subjekty na úrovni malých a středních podniků (o velikosti do 100 zaměstnanců) k dispozici odpovídající návod k řízení BOZP, mohla by tuto mezeru zaplnit příručka s návodem jak postupovat (jejíž zpracování navrhl Výzkumný ústav bezpečnosti práce), která by měla vycházet z příručky ILO - OSH 2001.
ZDROJ: Šalamon, P.: Program "Bezpečný podnik" v roce 2002. Zpravodaj BOZP č. 2 (2002), s. 3.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.