Co přineslo firmě Vesuvius Česká republika zapojení se do programu Bezpečný podnik.
Firma Vesuvius Česká republika a.s. se zapojila do programu „Bezpečný podnik“ už v jeho prvopočátcích. Impulsem k tomuto kroku nebyla sběratelská touha získat prestižní přírůstek k již dříve získaným oceněním a certifikátům, ale cílený podnikatelský záměr.
V současné době je totiž prakticky nemyslitelné, uspět u renomovaného odběratele s výrobky bez certifikace kvality dle některého ze standardů ISO normy 900x a tento trend standardizace se rozšiřuje i do dalších oblastí podnikání. Ještě před pár lety měla povědomost o normách ISO řady 1400x pouze úzká skupina odborníků. Dnes se již certifikace systému péče o životní prostředí stává pro mnoho podnikatelských jednotek nezbytností a obrazně řečeno, na dveře důrazně klepe standardizace procesů řízení péče o bezpečnost práce a ochranu zdraví.
Výše uvedeným procesem, kdy vnější a vnitřní podmínky iniciovaly potřebu systémových řízení jednotlivých postupů, prošla v minulých letech také naše firma.
Nutnost certifikace na základě standardů ISO 9000 byla dána požadavky potencionálních zákazníků. Speciální žáruvzdornou keramiku, používanou při plynulém odlévání oceli, totiž nikdo nekoupí bez této elementární garance kvality.
Zavedení systému kvality výroby jasně definovalo pravidla ve výrobním procesu. Zaměstnanci firmy na všech úrovních řízení i pracovníci výrobních linek dostaly jednoznačné návody a instrukce. Cílem tohoto konání bylo vyloučit z výrobního procesu všechny nahodilosti, které by ve výsledném efektu mohly negativně ovlivnit kvalitu prodávaného výrobku nebo služby.
Vedle výrobních operací však paralelně existoval široký okruh činností, které do systému ISO 9000 nebyly zahrnuty, ale které byly pro činnost firmy neméně důležité.
Vedení firmy proto již v roce 1995 přijalo rozhodnutí o vybudování systémů řízení, které by pokryly oblasti péče o životní prostředí a BOZP.
V oblasti péče o životní prostředí bylo postupováno v souladu s ISO normou 14000, ale v oblasti BOZP se v té době pouze hovořilo o chystaném projektu ISO18000.
Po analýze možných řešení se vedení firmy rozhodlo využít zkušeností sesterského závodu firmy Vesuvius ve skotském městečku Newmilns. V Třinci tak začal vznikat systém řízení BOZP založený na standardech norem ISO a britské BS8800.
Velkou výhodou nového systému byla jeho dynamičnost, ve srovnání s do té doby zažitými představami o fungování BOZP, které byly orientovány pouze na dodržování širokého souboru nařízení a předpisů. Nový model vytvářel předpoklady pro systematičnost všech činností, hodnocení jejich účinnosti a následnou korekci po porovnání dosažených výsledků s předem stanovenými cíli.
Na základě fungování těchto vazeb již šlo hovořit o systému, jehož cílem bylo neustálé zlepšování působení firmy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nakolik se tento záměr daří naplňovat bylo otázkou pro program „Bezpečný podnik“.
Z hlediska úspěšného fungování programu bylo nezbytné:
Obr. č. 1 Výsledky ankety v roce 1999
Výše uvedené 4 body je třeba splnit, chce-li se organizace zapojit do programu „Bezpečný podnik“. Lze říci, že se jedná o tu jednodušší etapu, kdy jsou úkoly a priority jasně definovány a kdy je zřejmá i následnost jednotlivých kroků.
Má-li však program „Bezpečný podnik“ plnit svoje hlavní poslání, musí následovat druhá etapa, zaměřená na neustálé zlepšování systému, spočívající v monitorování, vyhodnocování výsledků a přijímání nápravných opatření. Důraz je při tom nutno zaměřit na dvě stěžejní oblasti: prevenci a hodnocení rizik.
Prevence
V naší firmě lze prevenci rozčlenit do 3 základních oblastí:
Obr. č. 2 Výrobní ztráty způsobené poruchami zařízení
uvedený graf dokumentuje pozitivní trend v oblasti preventivní údržby, kdy při značných nárůstech objemu výroby dochází pouze k malému zvýšení počtu hodin, kdy je zařízení mimo provoz
Obr. č. 3 Objem výroby – počet zameškaných hodin z důvodu nemoci
Program „Bezpečný podnik“ vyžaduje jasné plánování a následné monitorování a vyhodnocování všech činností. Abychom byly schopni tento požadavek naplnit, byl ve firmě zaveden proces hodnocení nákladů v systému bezpečnosti a ochrany zdraví. Tento proces hodnocení nákladů je rozdělen do 17 kapitol, které pokrývají 4 hlavní oblasti – prevence, ověřování systému, provozní náklady a náklady na likvidaci škod. Za velký úspěch považujeme skutečnost, že za dobu existence firmy je stále v položce „Náklady na likvidaci škod“ vedena nula.
Pozitivní trend lze rovněž sledovat v porovnání podílu položek „Provozní náklady“ a „Prevence“ na celkových nákladech na systém BOZP.
Obr. č. 4 Podíl provozních nákladů a nákladů na prevenci v celkových výdajích firmy v oblasti BOZP
identifikovat všechna možná rizika dříve, než mohou mít negativní vliv na bezpečnost zaměstnanců, nebo spolehlivost provozu strojů a zařízení.
Do vyhledávání rizik jsou zapojeni všichni pracovníci výrobního procesu. Důležitými pomocníky se ukázaly pracovníci smluvní firmy, zaměřené na oblast BOZP, kteří nejsou zatíženi „provozní slepotou“.
Získané poznatky jsou průběžně zapracovány do systému hodnocení rizik, fungujícího na podkladě vypočítaných indexů pro jednotlivá zařízení, technologické operace a pracovní činnosti. Takto získané podklady jsou pak ve formě trendů vyhodnocovány vedením firmy při pravidelných hodnoceních systémů řízení.
Obr. č. 5 Snižování indexů rizikovosti ve firmě Vesuvius
Z uvedeného grafu je zřejmý pozitivní trend ve snižování rizikovosti. Současně lze však dokumentovat obtížnost dalšího zlepšování v době, kdy je již systém plně funkční a nejdůležitější akce v oblasti zlepšení úrovně BOZP již byly vykonány.
Jako příklad lze uvést zavedení manipulátorů na pracoviště, která jsou exponována z hlediska manipulačních nároků. Tato instalace proběhla v roce 1998 a velkou měrou se podílela na zlepšení bezpečnosti na pracovištích.
V pozdějších letech již bylo velmi obtížné identifikovat oblast zlepšení, která by měla tak výrazný vliv na snižování rizikovosti.
Závěr
Velkou příležitostí, jak podrobit zavedený systém BOZP vnějšímu hodnocení byl program „Bezpečný podnik“ do kterého se Vesuvius zapojil mezi prvními, už v roce 1997. Po prostudování propozic zmiňovaného projektu bylo nutné některé oblasti ještě dopracovat, ale následný proces auditů, prováděný pracovníky IBP Ostrava, prokázal životaschopnost systému, o čemž nejlépe svědčí certifikát „Bezpečný podnik“ s pořadovým číslem 1, vydaný v září 1998.
V roce 2000 firma prošla recertifikací celého systému a s odstupem času lze konstatovat, že rozhodnutí vedení firmy, zapojit se do programu „Bezpečný podnik“, bylo velice správné. Norma ISO18000 je stále v nedohlednu a firmy, které jsou stále častěji v denní praxi konfrontovány se skutečným tržním prostředím poznávají nutnost systémového přístupu ke všem oblastem svého fungování.
A v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je program „Bezpečný podnik“ určitě účinným nástrojem.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.