Přístup k otázkám bezpečnosti při práci v Evropě

Bezpečnost při práci z pohledu evropských statistik

Z evropských statistických údajů vyplývá, že každý rok více než 5 500 zaměstnanců umírá na následky pracovního úrazu a 159 000 zaměstnanců pak umírá v souvislosti s nemocí způsobenou prací. Dále, že pravděpodobnost pracovního úrazu u osob ve věku 18 až 24 let je více než 50 %. Z evropských statistik rovněž vyplývá, že nejvýraznějším důvodem pro řešení otázek BOZP je „splnění právních závazků“, které je uváděno 90 % zástupců managementu v 27 členských zemích EU. Přičemž nedochází k žádným významným rozdílům v závislosti na velikosti podniku nebo odvětví.

Tento trend je rovněž patrný i v České republice. Zaměstnavatelé převážně provádí a dokumentují hodnocení rizik pouze pro případnou kontrolu ze strany orgánů inspekce práce a méně je již zajímá, zda rizika odpovídají skutečnosti na pracovišti či zda jsou použitelná pro přijetí adekvátních opatření. Hodnocení rizik však není nic neříkajícím dokumentem, který je vytvořen pouze z důvodu požadavku legislativy. Hodnocení rizik musí být zpracováno na základě zkušeností z daného pracovního prostředí. Dále musí být srozumitelné, stručné a konkrétní. Neplatí rovnice „čím delší, tím lepší“. Je to dokument, který napomáhá zaměstnavateli v jeho zákonné povinnosti chránit zaměstnance před riziky vyskytujícími se na pracovišti.

Vztah zaměstnavatele a zaměstnance v oblasti BOZP

Z evropské statistiky vyplývá, že jedna třetina zaměstnanců je velmi dobře informována o požadavcích BOZP. V České republice je toto procento přibližně rovno uvedenému průměru. V Irsku, Velké Británii a Finsku je velmi dobře informován nadpoloviční počet zaměstnanců. Budeme-li chtít zvýšit informovanost zaměstnanců v České republice, musíme zaměstnance více vtáhnout do otázek BOZP na pracovišti. Nelze pouze zaměstnance formálně informovat o jeho povinnostech.

V některých případech zaměstnavatel seznamuje zaměstnance o požadavcích na BOZP formálně tím, že jej nechá podepsat, že byl s daným dokumentem seznámen. Při kontrolách se inspektoři dovídají, že např. i uklízečka a vrátný byli seznámeni s celým zákoníkem práce a jeho prováděcími předpisy. Způsob provedení školení může také výrazně změnit postoj zaměstnance k otázkám BOZP. Pokud školení je interaktivní, doplněné příklady z praxe a obrázky, lze tím podstatně zvýšit zájem zaměstnance o uvedenou problematiku.

Jak je patrné z uvedených statistik, v Evropě je dnes klíčovým parametrem dobrá informovanost zaměstnanců a jejich aktivní zapojení do otázek BOZP. V některých případech ovšem dochází k tomu, že i když se zaměstnavatel snaží chránit zaměstnance před riziky na pracovištích, a to jak poskytnutím adekvátních OOPP, tak i potřebných informací, zaměstnanec svévolně nedodržuje tato zaměstnavatelem přijatá opatření k prevenci rizik.

Je ovšem na zaměstnavateli, aby na pracovišti vytvořil takové pracovní podmínky, kdy se zaměstnanec zajímá o své zdraví a tím pádem o bezpečnost na pracovišti. Z provedených kontrol je patrné, že jak české, tak zahraniční firmy v České republice zavádějí podnikovou kulturu, která obsahuje prvky aktivního zapojení zaměstnance do otázek bezpečnosti při práci. Jako zajímavost uvádím poznatek ze stáže ve firmě ve Velké Británii, kdy jsem byl vyzván řadovým zaměstnancem, že mám mít na sobě reflexní bezpečnostní vestu, a to i když jsem přecházel po obvodu administrativní budovy do jiné části této budovy.

Pracovní úrazovost jako klíčový element v prevenci rizik

Na základě indikátorů o stavu BOZP jednotlivé členské státy EU přijímají adekvátní postupy, jejichž účelem je snížení negativních důsledků pracovní činnosti na zaměstnance. Přičemž vycházejí ze všeobecných preventivních zásad, kdy řízením rizik spojených s prací eliminují a snižují počet pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Jedním ze způsobů, jak předcházet poškození zdraví, je systém hlášení a evidence „skoronehod“, který je součástí ČSN OHSAS 18001:2008 - Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky. Skoronehody jsou nežádoucí událostí, které mohly vést ke ztrátám, poškození zdraví či zranění a jsou ohlášeny zaměstnanci. Prvek skoronehod je rovněž součástí národního programu Bezpečný podnik, který je realizován Státním úřadem inspekce práce. Podmínky zařazení do tohoto programu naleznete na webových stránkách http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/bezpecny-podnik/.

Ve Velké Británii je součástí hlášení o pracovních úrazech také hlášení nebezpečných událostí, které mají vysoký potenciál způsobit smrt nebo vážné zranění. Je přesně definováno, jaké události se mají hlásit. Jedná se o události spojené s tlakovými zařízeními, zvedacími zařízeními, dotyky strojů s nadzemním elektrickým vedením, pád lešení atd. Údaje slouží inspekčním orgánům a veřejnosti k prevenci pracovních úrazů, a to na základě analýzy zjištěných podmínek vzniku a příčin mimořádné události.

Příklady ze zahraničí

V průběhu výstavby infrastruktury pro olympijské hry konané v Londýně v roce 2012 byly vytvořeny „mikro“ zprávy, které řešily problematiku BOZP na základě každodenních zkušeností při realizaci projektu.

Jednou z těchto „mikro“ zpráv byla vizualizace „správných postupů“. Zaměstnanci tak měli k dispozici fotografie definující způsob, jakým se obsluha bezpečně dostane na své pracoviště bez rizika zakopnutí, nebo druh OOPP, který by měl být používán zaměstnanci při betonování.

Dalším příkladem „správné praxe“ je substituce nebezpečných chemických látek při povrchových úpravách budov, kdy v rámci výstavby byla možnost použít dvousložkového nátěru nebo aplikace tří po sobě následujících rozdílných nátěrů. Způsob aplikace na povrch byl stříkáním.

„Běžný rozum“ říkal použít dvousložkový nátěr a snížit tak délku expozice. Avšak v průběhu hodnocení rizik bylo identifikováno, že první systém obsahoval jako složku izokyanáty, přičemž izokyanáty jsou ve Velké Británii nejčastější příčinou astmatu a obzvlášť při nanášení barvy stříkáním. Nátěr s izokyanáty tak vyžadoval přísnější úroveň kontroly z hlediska ochrany dýchacích cest.

Zhotovitel si pak na základě hodnocení rizik vybral alternativní postup a zaměstnanci tak nebyli vystaveni expozici nebezpečné chemické látky. Hlavní zhotovitel pak poskytl školení zaměstnancům zodpovědným za nákup nebezpečných chemických látek a dále zaslal tuto informaci všem zhotovitelům účastnícím se na projektu.

Závěr

Závěrem bych chtěl vyjádřit následující myšlenku: „Úroveň bezpečnosti při práci na pracovišti je závislá na těsné spolupráci zaměstnavatele se zaměstnancem a aktivní účasti odborně způsobilých osob a zástupců zaměstnanců“.