Příprava plenárního zasedání SLIC v rámci předsednictví ČR v Radě EU

Výbor SLIC a jeho působnost

SLIC (Senior Labour Inspectors' Committee), v oficiálním českém překladu Výbor vrchních inspektorů práce, vznikl na základě rozhodnutí Evropské komise (dále EK) ze dne 12. 7. 1995, č. 95/319/ES, jako poradní výbor EK, se sekretariátem v rámci Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální záležitosti, rovné příležitosti.

Poradní výbor sestává ze dvou zástupců národních orgánů inspekce práce ze všech členských států. Jednání se účastní ve stejném složení i zástupci  zemí společného ekonomického prostoru. Výbor má poměrně širokou působnost a značné kompetence při zajišťování vynucování práva Společenství v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci jednotlivými členskými státy.

Výbor mj. vymezuje společné zásady inspekce práce, zajišťuje jednotný způsob prosazování sekundárního práva Společenství jednotlivými inspekčními orgány členských států, zajišťuje systém rychlé výměny informací mezi inspekčními orgány, přezkoumává možný vliv jakýchkoliv politik Společenství na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na činnost inspekce práce v oblasti zdraví, bezpečnosti při práci a pracovních podmínek.  Proč tak široká působnost? Odpověď je jednoduchá. Tři ze čtyř základních svobod, které jsou pilíři EU (svoboda pohybu občanů/pracovníků, volný pohyb výrobků a  volný pohyb služeb) bezprostředně souvisí s problematikou, ve které je výbor činný.

Příprava plenárního zasedání

Plenární zasedání je svoláváno nejméně dvakrát ročně, vždy do členského státu, který EU právě předsedá, jednání je zásadně dvoudenní. Jeden den je věnován vlastnímu zasedání pléna - zde je řešeno množství otázek, včetně organizačních, týkajících se společných postupů při zavádění, prosazování, případně vynucování (transponovaného) sekundárního práva EU v jednotlivých členských státech. Je vždy upřesněn (tříletý) program činnosti na další období. Je rozhodnuto o organizování celoevropských kampaní, jsou vyhodnoceny výsledky a stanovena další opatření.

Součástí plenárního zasedání je i tzv. tematický den. V rámci tematického dne se diskutují problémy, které v daném období mají významný nebo rozhodující dopad do oblasti BOZP v rámci celé EU. Téma pro další tematický den je vždy navrženo před předchozím plenárním zasedáním SLIC, na něm je pak rozhodnuto a téma schváleno. Pracovní skupina, která z pověření pléna SLIC připravovala návrh tematického dne pro pražské zasedání a stanovila základní rámec a teze,  byla složena ze zástupců inspekčních orgánů České republiky, Itálie, Řecka a Rakouska.

Poté, co je téma plenárním zasedáním SLIC schváleno, probíhá intenzivní příprava v pracovní skupině s výrazným podílem zástupců orgánů inspekce práce toho členského státu, který v dané době předsedá Radě EU. Pracovní skupina zajišťující průběh je v našem případě složena ze zástupců orgánů inspekce práce České republiky, Rakouska, Belgie, Španělska, Irska, Rumunska a EK.  Během přípravného období probíhá živá diskuse mezi zástupci inspekčních orgánů, provádí se příslušná šetření a průzkumy, dotazníkové akce, vyhodnocení a je připravován vlastní detailní program tematického dne. Téma je vždy závažné a během jednoho dne musí být navrženo a přijato rozhodnutí. Přes veškerou pečlivou přípravu může přinést průběh tematického dne různá překvapení a problémy, které je nutno neprodleně řešit.

Přijatá rozhodnutí jsou pak totiž závazná pro inspekční orgány v rámci všech 27 zemí EU a navržená opatření jsou formou doporučení předkládána EK.

Tematický den v Praze

Předchozím plenárním zasedáním SLIC v Lyonu bylo po dlouhé diskusi vybráno a schváleno velmi závažné téma „Snižování pracovní úrazovosti a nemocí z povolání s ohledem na strategii Společenství na období 2007–2012“.

Strategie EU pro oblast BOZP zavazuje členské státy ke snížení počtu úrazů při práci o 25 % na 100.000 pracovníků a ke snižování počtu nemocí z povolání. Rokem 2009 se uzavře první polovina trvání strategie, která byla připravována v roce 2006 a poté schválena EK, tedy v době, kdy bylo nutno čelit novým výzvám vyplývajícím z globalizace ekonomiky.  V současné době se však 27 členských států EU nachází v ekonomické recesi se všemi negativními důsledky. Je nutno najít uspokojivé odpovědi na značné množství otázek, jejichž optimální řešení může zasáhnout do každodenního života všech občanů EU. Některé z těchto otázek jsou uvedeny dále.

• Jaké problémy přináší ekonomická recese do oblasti BOZP?
• Jakým způsobem se projeví v počtu úrazů při práci?
• Jakým způsobem se projeví v počtu pracovních úrazů?
• Nedojde k exportu počtu pracovních úrazů, tj. úrazů zaměstnanců, směrem k  podnikajícím fyzickým osobám, které pracují samostatně?
• Jak se projeví tento možný posun v národních a celoevropských statistikách?
• Vyžádá si nová situace změny ve vykazování úrazů při práci (evidence, hlášení)?
• Bude nutno navrhnout právní instrumenty ke zlepšení stavu BOZP u tzv. „samozaměstnavatelů“ (tj. podnikajících fyzických osob, které samy pracují)?

Stejné otázky se týkají pochopitelně i nemocí z povolání. Výsledky jednání pražského tematického dne by měly naznačit odpovědi na tyto a jistě i další řadu otázek. Hledání odpovědí bude závažným úkolem nejen pro budoucí činnost SLIC a jeho prostřednictvím i národních orgánů inspekce práce, ale i EK a její výkonné složky.