Přestávky, střídání činností nebo zaměstnanců při monotonních pracích

V naší firmě nyní řešíme otázku správného výkladu ustanovení § 33 NV č. 361/2007 Sb., ve znění NV č. 68/2010 Sb., o minimálních opatřeních k ochraně zdraví při práci, kde je uvedeno, že: "Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců." Můj dotaz zní: Je v souladu s tímto ustanovením situace, pokud vystřídáme činnost operátora linky, který pracuje na pracovišti zařazeném do kategorie práce 3 (monotonie + vnucené prac. tempo) po 2 hodinách od započetí práce na jiné pracoviště (odlišná pracovní pozice), která je ale rovněž v kategorii práce 3 (opět monotonie + vnucené prac. tempo)? V tomto případě by podle jmenovaného ustanovení NV neměl mít operátor nárok na bezpečnostní přestávku, protože bylo zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Uvedené NV neřeší, za jakou práci je nutné vystřídat. Je tento postup v souladu s citovaným ustanovením NV správný?

Obdobná právní úprava jako v § 33 je obsažena i v § 35 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. po novele. Novela sledovala za cíl, aby se sjednotila opatření k ochraně zdraví při práci obdobně jako u celkové fyzické zátěže, lokální svalové zátěže, v nepřijatelných a podmíněně přijatelných pracovních polohách, práce spojené s ruční manipulací s břemenem také u psychické zátěže, zejména pak u práce spojené s monotonií a práce vykonávané ve vnuceném pracovním tempu a dále u práce spojené se zrakovou zátěží, neboť jde o faktory, jejichž minimalizaci vlivu na zdraví lze omezovat v zásadě jen režimovými opatřeními.proto v obou ustanoveních byla slova „nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“ nahrazena slovy „od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“.

Obecně však platí, že střídání zaměstnance pracujícího v riziku není vyřešeno tím, že dotyčný bude vykonávat jinou práci v riziku. Bezpečnostní přestávka je pojmově určena k ochraně před škodlivými vlivy práce v riziku. Proto by bylo zcela protismyslné, kdyby zaměstnanec odešel z rizika vykonávat jinou práci v riziku, tím by se nedosáhlo sledovaného účelu. Samozřejmě že je možno zaměstnanci po dobu bezpečnostní přestávky přidělit jinou práci – např. zaměstnanci nepřetržitě vkládajícímu data do počítače může být stanovena bezpečnostní přestávka tak, že po dvou hodinách nepřetržité práce bude na 15 minut vykonávat jinou administrativní práci (např. vkládat dopisy do obálek apod.), ale nemohu takovému zaměstnanci nařídit jinou práci v riziku. Klasicky je to vidět u řidičů např. autobusů, ti když čerpají bezpečnostní přestávku, tak třeba také nemohou opustit autobus, ale po tu dobu si vyřizují tzv. papíry apod., ale nemohou řídit, nemohou vykonávat svoji rizikovou práci.  Pokud zaměstnavatel nemá pro zaměstnance jinou vhodnou práci „nerizikovou“, pak zaměstnanec přestávku čerpá oddechem.