Zákoníkem práce je stanovené, že týdenní přesčasy jsou max. 8 dnů v týdnu. Může být i víc, když bude souhlasit zaměstnanec? Je stanovena max. výše denního přesčasu(př. 2 hodiny na den)?
Ještě jeden dotaz. ZP je dáno, že přestávka může být nejdéle po 6 hodinách půl hodiny. Mí spolupracovníci mi tvrdí, že mezi oficiálním skončením pracovní doby a přesčasem musí být čtvrt hodiny přestávka. Př. začátek práce v 6:00, přestávka v 8:00 do 8:15, oběd od 11:30 do 12:00, konec pracovní doby v 14:45. V případě přesčasů je údajně podle nějakého zákona či vyhlášky dáno že př. od 14:45 - 15:00 mají přestávku a pak můžou pracovat. Jestli takového něco existuje, kde to najdu.Jde mi o to, kde je to vymezené a jestli musí tu čtvrt hodinu dát po skončení směny či ne.
Denní maximální limit práce přesčas zákoníkem práce ani žádným jiným předpisem stanoven není. Celá koncepce pracovní doby totiž dnes respektuje směrnici Rady č. 93/104/EEC o určitých aspektech stanovení pracovní doby (kterou jsme do zákoníku práce transponovali novelou provedenou zákonem č.155/2000 Sb.) a tato směrnice stanoví jako základní limity pro veškeré rozvržení pracovní doby pouze týdenní pracovní dobu včetně práce přesčas (maximum 48 hodin), minimální délku nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (12 hodin), minimální délku nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 hodin) a délku přestávky v práci (po 6 hodinách minimálně 30 minut).
Z toho důvodu není tedy ani zákoníkem práce ani ničím jiným stanovena maximální délka přesčasů. Podle ustanovení § 96 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas týdne. Podle ustanovení § 90 odst. 2 písm. a) zákoníku práce o nepřetržitém odpočinku mezi dvěma směnami platí, že zaměstnavatel může v důsledku práce přesčas zaměstnanci zkrátit i nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami. Takže když zaměstnanci nastupujícímu do práce v 6 hod. s koncem pracovní doby v 14.45 hod. (dle Vašeho příkladu) bude nařízena práce přesčas navazující bezprostředně na jeho směnu, může mu být nařízeno 6 hod.45 min. práce přesčas (tj. doba od 14.45 do 22.00 hod. s tím že mezi 18.00 a 18.30 musí čerpat další přestávku v práci), aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek mezi směnami minimálně 8 hodin. To ale platí pouze pro muže a navíc starší 18 let. Ženám může být po 14.45 hodině nařízena práce přesčas maximálně do 19 hodin, protože ty musí mít nepřetržitý odpočinek minimálně 11 hodin a mladistvým se práce přesčas nařizovat nemůže vůbec. Jinak ještě jedno upozornění - z § 90 odst. 2 zákoníku práce vyplývá ještě jedna důležitá zásada, a to že pokud je odpočinek zkrácen pod limit 12 hodin na 8 hodin pak musí být následující odpočinek o dobu zkrácení prodloužen. Pro praxi to má význam v tom, že když Váš zaměstnavatel nařídí zaměstnanci v jednom dni práci přesčas delší než 3 hodiny 15 minut a zaměstnanec bude mít tedy zkrácen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami pod limit 12 hodin, pak v druhém dni práci přesčas stejné délky nařizovat nemůže a může ji nařídit zase až ve třetím dni (v jednoduchém rozvrhu směn od pondělí do pátku to znamená, že nepřetržitý odpočinek v týdnu může být zkrácen pouze v pondělí, ve středu a v pátek).
Jinak samozřejmě co je uvedeno výše platí pro situaci, že práci přesčas nařizuje zaměstnavatel v rámci limitů § 96 zákoníku práce – 150 hodin ročně a 8 hodin týdně. Jinak samozřejmě i nad limit 8 hodin týdně a 150 hodin ročně se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Práce přesčas však zásadně nesmí překročit celkem 8 hodin týdně. Různé výklady v minulosti operovaly s číslem 416 hodin přesčasů ročně (52 týdnů x 8 hodin), to je však do jisté míry zavádějící. Přesčasová práce se musí sledovat u každého zaměstnance zvlášť a každý zaměstnanec může odpracovat jiný počet přesčasových hodin, zásadně trvám na tom, že je třeba odečíst z celkového limitu týdny, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou a kdy je práce neschopen. Platí však, že zaměstnanec se může zaměstnavatelem dohodnout a že naráz např. v průběhu měsíce odpracuje pro zaměstnavatele 80 nebo ještě více hodin práce přesčas. Přitom je však ale třeba mít na paměti tzv. referenční období podle § 96 odst. 4 zákoníku práce podle kterých platí, že se se zaměstnancem mohu jako zaměstnavatel dohodnout na práci přesčas nad limit 8 hodin týdně, ale tak aby se odpracované přesčasové hodiny vyrovnaly u rovnoměrně rozvržené pracovní doby v rámci 4 kalendářních měsíců a u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby v rámci 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Příklad : pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na odpracování přesčasových hodin nad limit 8 hodin týdně např. z důvodu nějaké opravy v měsíci srpnu apod. pak může zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době odpracovat najednou 128 hodin práce přesčas (samozřejmě za podmínky dodržení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu) s tím, že mu zaměstnavatel do konce listopadu nemůže další práci přesčas ukládat, jeho odpracované přesčasové hodiny se totiž musí srovnat do onoho průměru 8 hodin týdně. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je toto tzv. referenční období 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, jinak – ale jen – v kolektivních smlouvách může být sjednáno 12 měsíční referenční období.
Nakonec upozornění závěrem – práce přesčas za kterou se poskytne náhradní volno se do výše uvedených limitů nepočítá - náhradní volno se musí poskytnout během 3 následujících měsíců, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak!
Odpověď na druhou otázku je jednoduchá. Mezi skončením pracovní doby a přesčasem nemusí být žádná přestávka, to není ničím stanoveno. Podle ustanovení § 89 zákoníku práce platí, že nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech a že na začátku a na konci směny se přestávky neposkytují. Zde se výslovně hovoří o „nepřetržité práci“, proto také když Vaši zaměstnanci začnou bez přestávky vykonávat v 14.45 hodin práci přesčas vznikne jim právo na přestávku v 18.30 hodin. Ba naopak změna právní úpravy z přestávky po 4,5hod. na přestávku po 6 hod. nepřetržité práce byla vedena snahou, aby zaměstnanci pracující 12 hodin (zejména v nerovnoměrně rozvržené pracovní době) nemuseli čerpat dvě přestávky v práci. To nakonec platí i pro situaci, kdy zaměstnanec po své 8hodinové směně pracuje přesčas.
JUDr. Eva Dandová
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Omezení přesčasů
Povinná práce přesčas
práce přesčas