Práce v prachu

Pracuji jako obsluha stroje, který lisuje strukturu na látku. Při této výrobě se z látky oddělují jemné prachové části, které se usazují všude kolem. Za den se usadí cca 2-3 mm prachu, ale teď, kdy jsme začali pracovat na tři směny, je to ještě horší. Vysávání probíhá min. dvakrát týdně. Kdo stanoví, že množství prachu při této výrobě překračuje normy? Mohu požadovat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Předně to má stanovit zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik, protože prach je rizikový faktor. Podle § 103 odst. 1 písm. b) zákoníku práce má totiž zaměstnavatel povinnost informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Kategorizaci prací upravuje § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Vzhledem k tomu, že prach je hygienický rizikový faktor, jsou jeho limity stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V ustanoveních § 9 až § 13 jsou stanoveny minimální ochranné podmínky při práci s chemickými faktory a prachem. Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části C. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám měřená v dýchací zóně zaměstnance. Toto šetření je však dost odborně náročné.

Pokud Váš zaměstnavatel neprovádí potřebná měření, pak doporučuji obrátit se na příslušné pracoviště krajské hygienické stanice (bývalou OHES), aby Vám provedli potřebná měření. Abyste totiž měli právo na příplatek za ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2007 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, muselo by se jednat o ztěžující vliv, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného nařízením vlády č. 361/2007 Sb., což odpovídá zařazení zaměstnance do čtvrté pracovní kategorie.