Pozor při pálení čarodějnic!

Kromě vlastní lidské neopatrnosti hraje rozhodující roli počasí. Sucho a teplo výrazně zvyšují riziko požárů vysušených porostů v přírodním prostředí, stačí např. drobný nedopalek cigarety a dojde k požáru. 

Dobře to ilustruje příklad dvou posledních pálení čarodějnic.  Na jaře roku 2007 sužovalo tuzemsko značné sucho. Právě poslední dubnový den tohoto roku hasiči zaznamenali vůbec nejvíce požárů v roce 2007 -  bylo jich 210 (téměř čtyřnásobek celoročního průměru). Několik desítek požárů přitom tehdy způsobila neopatrnost při pálení čarodějnic. Jinak ale navzdory extrémnímu počasí proběhlo loňské pálení čarodějnic poměrně klidně, a to i díky disciplinovanosti občanů.

Naopak v loňském roce 2008 tak sucho nebylo a tak hasiči museli poslední dubnový den likvidovat „jen" 69 požárů, z nichž část způsobila neopatrnost  při samotném pálení,  hasiči museli také dohašovat opuštěná ohniště, přibylo také planých poplachů,  kdy jednotky požární ochrany byly přivolány k domnělému požáru - ve skutečnosti nenahlášenému pálení čarodějnic. V souvislosti s čarodějnicemi hasiči několikrát vyjížděli i k technickým zásahům, museli např. odstranit májku, která spadla do drátů elektrického vedení.  Hasiči se během filipojakubské noci rozhodně nenudili a zasahovali i u velkých požárů. Například na Chebsku likvidovalo 6 jednotek požární ochrany rozsáhlý požár budovy autodopravy - příčina je zatím v šetření. V Třebešově na Rychnovsku zase 10 jednotek požární ochrany zasahovalo u požáru stodoly s uloženými stroji. Doufejme, že letos se čarodějnice také obejdou bez většího zásahu jednotek požární ochrany.  

V letošním roce je větší sucho než loňský rok a tedy i riziko požáru je vyšší. Proto pokud se již lidé rozhodnou zapálit si nějaký ten ohýnek, měli by se ve vlastním zájmu chovat maximálně opatrně a dodržovat základní bezpečnostní pravidla.   Zákon o požární ochraně hovoří jasně: všichni občané si musí při pálení počínat tak, aby nedošlo ke vzniku požáru. V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, mohou být lidé postiženi pokutou až do výše 20 000 Kč, pokud svým jednáním způsobí požár, mohou dostat pokutu až ve výši 25 000 Kč.   Právnické osoby a  podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování  hořlavých látek na volném prostranství - tedy i pálení „čarodějnických" ohňů - včetně přijatých protipožárních opatření - předem oznámit  územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta až  do výše 500 000 Kč.  HZS kraje pak má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, či spalování zcela zakázat.

Každopádně i v případě, kdy pálení čarodějnic organizují samotní občané jako fyzické osoby, hasiči doporučují celou akci dopředu oznámit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičské sbory v jednotlivých krajích za tímto účelem zveřejňují buď pevnou telefonní linku, Hasičské záchranné sbory některých krajů (např. Vysočina, Jihomoravský kraj, Královehradecký kraj, Moravskoslezský, Středočeský) pak občanům nabízejí možnost nahlásit  pálení  on-line prostřednictvím  webových stránek.

Při ohlášení  je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření. Po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru. Tímto předběžným ohlášením se zamezí zbytečným výjezdům k domnělým požárům, neboť během čarodějnic hasičům obvykle narůstá  počet planých poplachů.   Užitečné také je se domluvit s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi.   

Obecná pravidla pro spalování hořlavin venku:

Pečlivě vyberte bezpečné místo pálení. Např. v lese lze rozdělávat oheň jen na k tomu vyhrazených místech, podle zákona by mělo být místo pálení vzdáleno od okraje lesa minimálně 50 m od okraje lesa. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi apod. Oheň nezakládejte ani pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (odstup minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od budov, neboť díky odletujícím jiskrám či žhavým uhlíkům z vysoké vatry hrozí např. zapálení střechy.  Pro zajímavost lze v této souvislosti připomenout  nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.

• Ohniště by mělo být zbaveno všech hořlavých materiálů (včetně kořenů a kořínků) a bezpečně odděleno od okolí (např. kameny, pískem). V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit od okolí pruhem širokým až jeden metr.
• Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání případnému zhroucení hranice do okolí - jinak může dojít k popálení přítomných či ke vzniku požáru.
• Při rozdělávání nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití  tzv. PePo- což je pevný podpalovač, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny. 
• Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru, hlídejte ho, aby se nevymknul kontrole a nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek   vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje.  Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
• Nezapomeňte ohniště důkladně uhasit a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení.  I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat  žhavé oharky, které např. vítr může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly po veselici ponechány svému osudu. 
• Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.
• Při pálení ohňů by měla být neustále přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let. A pozor! I rodiče mohou být dle §78 zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi.

Oslava čarodějnic je již „tradičně" spojena s nadměrnou konzumací alkoholu, popř. jiných drog. Ovšem zde více než jindy platí - všeho s mírou. Kombinace ohně s alkoholem (popř. jinými drogami) je velice nebezpečná, člověk pod vlivem drog ztrácí schopnost jasného úsudku  a s ohněm může vyvádět kousky, které velmi snadno skončí tragédií - viz  zábava s hořícími poleny apod. 

Dalším tradičním obyčejem spojeným s pálením čarodějnic je přeskakování vater. Tato riskantní zábava může způsobit, že se vznítí část vašeho oděvu. Pokud v tomto případě nemáte po ruce dostatek vody, popř. jiné hasební látky, je vhodné použít pravidlo „Zastav se, lehni si a kutálej se!"  Pokud se na vás vznítí oděv, neutíkejte - tím jen podpoříte hoření.  Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou - válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte,  postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.

Rizikem spojeným s pálením čarodějnic je zábavní pyrotechnika, která se pro tuto příležitost využívá  se stále větší oblibou. Světlice, rachejtle, petardy a další pyrotechnické „radůstky" však mohou být při nesprávném použití velice nebezpečné a mohou snadno způsobit nejen požár a majetkové škody, ale i vážná zranění. Vrcholem neopatrnosti je např. házení pyrotechniky do ohně. 

S pálením čarodějnic je také bohužel dosti často spojeno  pálení pneumatik. Tento zlozvyk  velmi poškozuje životní prostředí a může mít i neblahé zdravotní následky.  Stejně jako pálení jiných materiálů obsahujících chemické látky, také pálení pneumatik v otevřených ohništích je navíc pod hrozbou vysokých pokut zákonem přísně zakázáno. Dle zákona o ovzduší lze v otevřených ohništích  spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí nebo suché rostlinné materiály.  Povinnosti občanů a firem při pálení odpadů  stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí, které upravují i možnosti  pálení na volném prostranství - a někdy je i zakazují.

Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím  tísňových linek 112 nebo 150. V prostředí jako je zahrada, pole, les či louka se oheň dokáže šířit velice rychle. Sebemenší podcenění situace může způsobit neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky.

Kořeny lidové zvyklosti slavnostně pálit ohně v předvečer prvního máje sahají až do pradávných dob. Tento původně pohanský zvyk, jehož význam souvisí s ukončením zimy a  příchodem jara,  následně převzala křesťanská kultura. Od středověku se o  filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května, kdy mají údajně zlé síly větší sílu než jindy, „pálí čarodějnice"- tedy zapalují ohně na ochranu proti létajícím čarodějnicím, které ztělesňují zlou moc. Jde o  symbolickou ochranu úrody a celého hospodářství před neúspěchem.  Pamatujte, že kus té zlé „čarodějnice" je v každém z nás a  každičký při troše neopatrnosti může způsobit velké neštěstí sobě i druhým. Proto si dejme pozor, aby se pálení ohňů jako ochrana před „zlou mocí čarodějnic" nezměnilo v pravý opak.