V současné době je naprosto běžné vysílání zaměstnanců na pracovní cesty. S tím souvisí poměrně dost povinností, které musí dodržet jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Článek se zabývá specifickou částí této problematiky, a to pravidly použití jízdního kola jako dopravního prostředku při pracovních cestách, která nejsou stanovena zákonnými předpisy a proto mohou být někdy opomíjena, zejména v souvislosti se zabezpečením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
Veškeré povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP vycházející z ustanovení §135 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů platí ve stejném rozsahu v rámci pracovních cest. Jedná se zejména o odstavec 4, podle něhož je zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
Zaměstnanec je povinen mj.:
Další povinnosti zaměstnance vyplývající z legislativních předpisů:
Řidič mj. nesmí:
Zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí místo jejího nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, způsob dopravy a ukončení pracovní cesty; může určit též další podmínky pracovní cesty. Zaměstnavatel je přitom povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance (podle § 3 zákona č. 119/1992, Sb., o cestovních náhradách).
Výše uvedené povinnosti může tedy zaměstnavatel přiměřeně aplikovat i na jízdu na kole pro potřeby plnění pracovních úkolů a nejvhodnějším způsobem je vypracování vnitřního předpisu, kterým budou základní podmínky stanoveny (viz dále).
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Zajimavy clanek