Podezření na nemoc z povolání

Pracuji ve firmě na výrobu židlí s pracovní smlouvou "dělnice ve výrobě". Několik let jsem byla zařazena jako střílečka (čalounice, kategorie práce III, vibrace). Kvůli riziku nemoci z povolání absolvuji jednou za 2 roky chladové testy a prstovou pletysmografii. V roce 2005 nebyly nalezeny známky poškození, letos mám však změny na všech prstech. Závodní lékař mi nedoporučil tuto práci vykonávat. Zaměstnavatel mě přeřadil na jinou práci, avšak snížil mi plat. Podle zákoníku práce mi zdůvodnil, že mě nepřevedl na jinou práci, než byla sjednána, že stále pracuji jako dělnice ve výrobě. Přísluší mi po dobu převedení na jinou práci doplatek do výše průměrného výdělku, který sem dosahovala před převedením a jak dlouho? Prosím o odpověď ještě na jeden dotaz. Jak se mohu bránit, když mi zaměstnavatel bez mého vědomí i podpisu vezme dovolenou za mou návštěvu lékaře, když mu přinesu řádně potvrzenou propustku.

Z Vašeho dotazu mi nevyplývá, zda-li vám klinika nemocí z povolání vydala lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání. Ohrožením nemocí z povolání se totiž ve smyslu definice tohoto pojmu obsažené v ustanovení § 347 dnes platného zákoníku práce č. 262/2006 Sb. se „rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání“. Dále podle téhož ustanovení platí, že lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává zdravotnické zařízení příslušné k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Praxe totiž vychází z toho, že i když neexistuje výslovná právní úprava, kterou se stanoví postup při uznávání ohrožení nemocí z povolání, postupuje se podle vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů.  Klinika pracovního lékařství tedy nemůže tvrdit, že posudky o ohrožení nemocí z povolání se nevydávají. Lékařské posudky o ohrožení nemocí z povolání se vydávají a stejně tak jako lékařské posudky o nemoci z povolání se musí doručit především postiženému zaměstnanci, protože na jejich vydávání platí správní řízení a postižený zaměstnanec (nebo zaměstnavatel, který je posudkem označen, že je posledním zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání vzniká) se mohou proti posudku odvolat ve správním řízení. Proto mi není jasné, jaký posudek vydal Váš lékař závodní preventivní péče, resp. na základě čeho ho vydal. Na základě nějakého posudku z kliniky nemocí z povolání?
Navíc pro vydávání lékařských posudků platí určitá pravidla. Ta jsou obsažena ve vyhlášce č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. Podle této vyhlášky
„Lékařský posudek obsahuje vždy
a) identifikační údaje
1. posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození,
2. zdravotnického zařízení, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, v rozsahu název zdravotnického zařízení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání zdravotnického zařízení, razítko zdravotnického zařízení,
3. lékaře, který posudek jménem zdravotnického zařízení vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
b) účel vydání posudku,
c) posudkový závěr,
d) poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,
e) datum vydání posudku.
B. Lékařský posudek, pokud je vydáván pro účely pracovněprávních nebo obdobných vztahů, dále obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele, a to
1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla podnikatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
2. adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
3. název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
b) údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, druhu práce, režimu práce a zdravotních a bezpečnostních rizicích práce, za kterých je vykonávána, a míře těchto rizik,
c) označení nemoci z povolání podle zvláštního právního předpisu,  a to pokud se jedná o lékařský posudek ve věci nemoci z povolání.
C. Z posudkového závěru lékařského posudku vydaného za účelem posouzení zdravotní způsobilosti musí být zřejmé, zda posuzovaná osoba
a) je zdravotně způsobilá,
b) je zdravotně způsobilá s podmínkou; zdravotní způsobilostí s podmínkou se rozumí například použití nezbytného zdravotnického prostředku posuzovanou osobou nebo jiné omezení posuzované osoby kompenzující její zdravotní omezení; v posudku se vždy tato podmínka vymezí,
c) je zdravotně nezpůsobilá, nebo
d) pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.“
Proto je třeba, abyste urychleně podala k rukám přednosty kliniky pracovního lékařství, kde jste byla na chladových testech, návrh na přezkoumání posudku. V tomto návrhu doporučujeme uvést, že je pro Vás otázkou zásadního významu, zda-li změna výkonu povolání byla navrhována z důvodů výkonu povolání (tedy jedná-li se o ohrožení nemocí z povolání ve smyslu výše uvedené definice) nebo z jiných důvodů, protože se obáváte toho, že zaměstnavatel nebude mít časem pro Vás vhodnou práci a bude uvažovat o skončení pracovního poměru.

Pokud se týká vlastního převedení na jinou práci u  zaměstnavatele, tak je situace následující: Nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. upravuje v ustanovení § 41 odst. 1 povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, jak z důvodu, že „pozbyl vzhledem k svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dosavadní práci“ (ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), tedy pro tzv. obecnou chorobu nebo např. úraz, který zaměstnanec utrpěl o víkendu při autohavárii, tak z důvodu, že „nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“ (ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

V ustanovení § 139 zákoníku práce se pak v případě obou těchto důvodů převedení na jinou stanoví zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Tento doplatek však poskytuje zaměstnavatel pouze po dobu, po kterou zaměstnanec u něj pracuje. Pouze zaměstnancům převáděným z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se doplatek poskytuje i tehdy, jestliže ukončili pracovní poměr a nastoupili práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele.

Pro Vás je tedy zásadní věcí, aby lékaři vydali posudek, že převedení na jinou práci je pro ohrožení nemocí z povolání. Jedině v tom případě Vám bude poskytován doplatek i v případě, když by zaměstnavatel s Vámi ukončil pracovní poměr. Navíc při skončení pracovního poměru z důvodu ohrožení nemocí z povolání přísluší zaměstnanci odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku a v případě skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů nesouvisejících s výkonem povolání nepřísluší žádné odstupné. Proto doporučujeme, abyste urychleně podala výše uvedený návrh na přezkoumání lékařského posudku, který vydal Váš lékař závodní preventivní péče. Zaměstnavatel Vám při převedení  na jinou práci bude poskytovat doplatek do průměrného výdělku.  Nemůže tvrdit, že vykonáváte stejný druh práce, na druhu práce, tak jak je uveden v pracovní smlouvě právo na doplatek nestojí. Právo na doplatek vzniká, nemůže-li zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ne stejný druh práce. Pokud by zaměstnavatel Vám doplatek neposkytl, musel by se vyvolat soudní spor.

Postup, kdy Vám zaměstnavatel srazí za návštěvu u lékaře den dovolené, je samozřejmě nesprávný a v rozporu se zákonem. Návštěva lékaře je důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnavatele. Případ by se však zase musel řešit soudní cestou.  Jinak ještě doporučuji na postup zaměstnavatele (jak při převedení na jinou práci, tak při určování dovolené) upozornit oblastní inspektorát práce a požádat je, aby provedli u zaměstnavatele kontrolu. Oni pak mohou zaměstnavateli uložit pokutu, ale svého práva se budete muset stejně domoci výhradně soudní cestou.