Platformová práce přináší výzvy v BOZP

Definicí pojmu „platformová práce“ se zabývají nejrůznější mezinárodní instituce, například Evropská komise, Mezinárodní organizace práce, OECD nebo Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA). Dá se zobecnit, že základní rysy platformové práce spočívají především v trojstranném vztahu, jehož účastníky jsou daná platforma, pracovník a koncový zákazník. U rozvozových platforem tito účastníci mohou být dokonce čtyři, do vzájemného vztahu může vstupovat například restaurace nebo obchod.

K zadávání pracovních úkolů v rámci digitálních platforem dochází online. Práce je řízena a přerozdělována algoritmem, nikoliv vedoucím pracovníkem. Pracovní úkoly se zadávají online. Práce je uskutečňována na základě vyžádání, a to buď dočasně, nebo úkolově po částech. K výkonu práce může docházet zcela v online prostředí (a v zásadě z libovolného místa), nebo algoritmus zajišťuje propojení pracovníka a zákazníka v závislosti na jejich aktuální poloze. Digitální platformy jsou vhodné k výkonu činností velmi variabilního charakteru. Jde přitom o činnosti, jež se navzájem odlišují místem výkonu práce, mírou kontroly digitální platformy nad pracovníkem nebo vyžadovanou kvalifikací k výkonu dané činnosti. 

Pro účely hodnocení rizik platformové práce rozlišuje agentura EU-OSHA čtyři základní typy digitálních platforem. Jedná se o doručovací a taxi platformy (např. Foodora, Uber), platformy poskytující služby v domácnosti a řemeslné práce (např. Nejremeslnici.cz), platformy typu mikropráce (např. Ivyzkumy.cz) a platformy pro vysoce kvalifikované činnosti profesionálů typu programování nebo design (např. Webtrh.cz).

Z hlediska zajišťování BOZP při práci prostřednictvím digitálních platforem má zásadní význam fakt, že naprostá většina pracovníků ji pro příslušné digitální platformy vykonává v režimu samostatně výdělečných osob (dále jen OSVČ). Tento fakt má na platformové pracovníky významný dopad. V případně pracovního poměru má zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům řadu povinností a úkolů na úseku BOZP. Digitální platformy však v rámci svého podnikání nevystupují v pozici zaměstnavatele, ačkoliv zejména u některých typů platforem může být míra kontroly, kterou nad pracovníkem mají, značná. Platformoví pracovníci jako OSVČ si tudíž nesou odpovědnost za vlastní bezpečnost samy, což může být spojeno s určitými problémy, na které poukazuje například agentura EU-OSHA. Na OSVČ se rovněž nevztahují ustanovení příslušných právních předpisů, která upravují problematiku minimální mzdy, dovolené nebo nemocenské.

Dalším typickým rysem platformové práce je využívání algoritmického managementu. Prvky algoritmického managementu se v rámci fungování platforem mohou projevovat například digitálním dohledem, zpravidla ne zcela transparentními hodnotícími mechanismy vč. uživatelských hodnocení nebo automatickým přidělováním pracovních úkolů. O možném negativním vlivu algoritmického řízení na pracovníky se zmiňuje řada vědeckých studií, přičemž nejčastěji uváděnými efekty jsou menší rozmanitost pracovních úkolů, nedostatek pracovní autonomie a pracovní přetížení.

Zmínit je třeba rovněž to, že některé aspekty platformové práce (především její dočasnost a bezprostřednost vykonávání úkolů po obdržení požadavku) ztěžují možnost realizace kontrol ze strany inspekce práce. Dále také mají také platformoví pracovníci ztížené podmínky při uplatňování hospodářských a sociálních práv v rámci odborů i při jejich kolektivním zastupování. Platformová práce je svým charakterem spjata s rizikem sociální izolace a nadměrné pracovní zátěže. Jedná se o prekérní formu práce, která je spojena s nejistotou práce a příjmů a která pracovníkům přináší určitá rizika, která se ve standardních pracovních vztazích běžně nevyskytují.

Na úrovni EU bude v souvislosti s ochranou pracovníků platforem do budoucna stěžejní Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, jejíž návrh předložila Evropská komise v prosinci 2021. Návrh směrnice definuje odpovídající zaměstnanecký status osob pracujících pro digitální platformy a dále zavádí poprvé na úrovni EU pravidla pro používání umělé inteligence (AI) na pracovišti. Ministři zemí EU pro zaměstnanost a sociální věci 11. března 2024 potvrdili předběžnou dohodu ohledně směrnice o práci prostřednictvím platforem, jíž bylo mezi předsednictvím Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosaženo dne 8. února 2024. 

Různými aspekty platformové práce se zabývá článek autorek Jany Ranglové a Lenky Scheu Práce prostřednictvím digitálních platforem a související aspekty zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

O možných legislativních i nelegislativních přístupech k ochraně platformových pracovníků v Evropě pojednává článek stejných autorek s názvem Evropské iniciativy ke zlepšení pracovních podmínek a ochrany pracovníků digitálních platforem.

V těchto článcích jsou současně uvedeny odkazy na další zdroje i relevantní studie.