Organizace jsou nuceny k pravidelným revizím plynových zařízení legislativou. Doporučil byste tuto praxi i řadovým občanům? Jak působit na lidi, aby měli tato zařízení v pořádku?

Organizace jsou nuceny k pravidelným revizím plynových zařízení legislativou. Doporučil byste tuto praxi i řadovým občanům? Jak působit na lidi, aby měli tato zařízení v pořádku?

Poslední statistické údaje Ministerstva vnitra ČR a závěry ze šetření poruch, nehod a havárií svědčí o závažném porušování zákona č. 91/2005 Sb. – úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.

Zákon č. 458/2000 Sb., § 62, odst. 4b), resp. § 63, odst. 3b) :
Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným (oprávněným) zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit, ...

ČSN EN 1775, čl. 8.1.1:
Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku do provozu musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.
Tato osoba bude dále nazývána „osoba odpovědnou za provoz“. Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku musí být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba.

Tento zákon ukládá v § 62, odst. 4, písm. b), respektive § 63, odst. 3, písm. b), v návaznosti na čl. 8.1.1 ČSN EN 1775 Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky, všem provozovatelům odběrného plynového zařízení sloužícího pro dodávku plynu k jednotlivým odběratelům povinnost ustanovit osobu odpovědnou za provoz plynovodu v budovách. Tato osoba pak odpovídá za to, že plynovod je provozován v souladu se všemi požadavky stanovenými příslušnými právními a technickými předpisy. Pokud není tato osoba ustanovena, odpovídá za plnění všech výše zmíněných povinností statutární zástupce organizace.

Za porušení některých povinností při provozu plynových zařízení může být podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, uložena  pokuta až do výše 2 000 000 Kč. Neplnění uvedených povinností může mít i trestně právní důsledky za porušení zákona č. 140/1961 Sb., § 180, ve znění pozdějších doplňků, a to způsobením obecného ohrožení v důsledku porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání nebo funkce uvedené v § 180, odst. 2, písm. b). V tomto paragrafu je stanovena trestní sazba až do výše 10 let.

Osoba odpovědná za provoz musí být schopna zajišťovat celou řadu činností. Musí být proto obeznámena s celou řadou ustanovení uvedených v právních a technických předpisech. Tyto znalosti lze bez dalšího průkazu předpokládat u osob odborně způsobilých k montážím a opravám plynových zařízení nebo u revizního technika plynových zařízení. U ostatních osob je nejvhodnější formou získání potřebných znalostí Specializované školení.

Podobnou, modifikovanou verzi provádění kontrol resp. revizí bychom rozhodně doporučili i pro provoz plynových zařízení v domácnostech u občanů.

Z hlediska samotného pohledu na plynová zařízení není důvod pro zavádění zcela odlišného systému pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynových zařízení.

Současný stav je dán platnou legislativou, která provoz plynových zařízení pojímá odlišnou formou u občanů a jinou formou u právnických osob  a fyzických podnikajících osob. Z hlediska odpovědnosti za způsobené následky v případě mimořádné situace jde však o srovnatelnou situaci: většinou se bude jednat o obecné ohrožení podle § 180 trestního zákona.

Zásadní slabinou zajištění bezpečnosti provozu plynových zařízení u občanů je hledisko prevence, tj. provádění potřebných úkonů na provozovaném zařízení dříve, než vyvolá poruchový stav. Zpravidla je tak plynové zařízení provozováno až na samotnou hranu rizikových stavů nebo – v tom lepším případě – do doby, kdy přestane jako celek fungovat.

Vyvstává proto otázka, jak působit na občany, aby měli zařízení v pořádku. Protože poruchy na zařízení, které následně vyvolají havarijní a nehodový stav se v převážné míře řeší jako škodní událost, nabízí se řešení tohoto stavu prostřednictvím bonusů u pojistných smluv, neboť většina občanů má byt nebo nemovitost pojištěnou. Jde o přímou úměru, neboť bude-li odstraněno riziko při provozu tohoto zařízení, bude současně i menší pravděpodobnost řešení pojistné události ze zapůsobení tohoto rizika. České sdružení pro technická zařízení zpracovalo pilotní projekt tohoto řešení a jedná s některými pojišťovnami o využití tohoto systému.
Všem provozovatelům z řad občanů nabízíme praktický postup, jak si jednoduchým způsobem ověřit stav zařízení, a to realizací jednoho ze způsobů, které České sdružení pro technická zařízení pro kontrolu plynového zařízení zpracovalo: