Ochrana staveb na území s nebezpečím výstupu důlních plynů na povrch

20.10.2008

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Téma týdne řeší problematiku výstupu důlních plynů na povrch, faktory a vlivy ovlivňující uvolňování důlních plynů a následnou prevenci před vznikem mimořádných událostí. Hlavním cílem příspěvku je přehled aktivních a pasivní ochrany staveb, ale také především lidských životů na těchto územích s nebezpečím možného výstupu.

ochrana staveb

prevence

výstup důlních plynů

Úvod

Projektování a výstavba nových budov v chráněném ložiskovém území (dále CHLÚ) ostravsko - karvinského revíru (dále OKR) obvykle naráží mimo běžných problémů na úskalí poddolování a s ním hlavně spojený únik důlních plynů na povrch. Stavební využívání takového území je možné, jen pokud budou pro výstavbu stanovena a následně i provedena bezpečnostní a zajišťovací protimetanová opatření, která zaručí podmínky bezpečného provádění, užívání stavby a ochranu zdraví při práci. Vetší rozptýlenost budov na velké ploše, průmyslové aglomerace a jejich inženýrské sítě představují obtížnou situaci z hlediska efektivní ochrany před průnikem důlních plynů do objektů.

Důlní plyny – jde o plynovou směs obsahující v proměnlivých poměrech metan, etan, oxid uhličitý a uhelnatý, vodní pára, dusík, voda a kyslík. Ta se kumuluje se hlavně ve vydobytých prostorách, a při existenci tlakového spádu a vhodných umělých nebo přírodních komunikací migruje do půdního ovzduší terénu a dále do zemské atmosféry

Výstupy důlních plynů je třeba považovat za trvalé obecné ohrožení, a proto je nelze při realizaci staveb opomíjet. Mohlo by se to neblaze podepsat na zdraví, potažmo živote a majetku obyvatelstva.