Obrousit životu nebezpečné hrany

Statistické údaje jsou nemilosrdné. Výskyt pracovních úrazů bez úmrtí u mladých lidí ve věku 18 až 24 let je nejméně o polovinu vyšší než u kterékoliv jiné věkové skupiny. Problémy vznikají také u mladistvých, kteří nemohou vykonávat zvolené povolání v důsledku zhoršení zdravotního stavu.

Počet mladistvých lidí, kteří nemohou vykonávat zvolenou profesi a obtížně hledají práci, hrozivě narůstá. Zvyšuje se tak počet nezaměstnaných mladistvých a zároveň těch, jimž vzniká nárok na částečný i plný invalidní důchod.

„Evropský týden BOZP, který vyhlásila na letošní říjen EU, sice všechny podstatné problémy vyřešit nemůže, ale může zvýšit povědomí o rizicích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u mladých lidí, propagovat kulturu prevence v této oblasti a podporovat iniciativy zaměřené na ochranu zdraví mladistvých,“ říká Anna Samková z odboru bezpečnosti práce a pracovního prostředí MPSV. Právě v rámci této kampaně uspořádal jeden ze stálých výborů Rady vlády pro BOZP „kulatý stůl“, u něhož si zástupci státní správy, odborových organizací a odborné veřejnosti vyměnili zkušenosti z této oblasti.

Proč jste se rozhodli tento kulatý stůl uspořádat?

„Celý program je součástí informační kampaně věnované mladistvým. To je určitá věková kategorie, u níž je úrazovost až o 40 procent vyšší, než je statistický průměr. To je jeden z důvodů, který vedl i Evropskou unii k tomu, aby se soustředila právě na mladou generaci, na mladé zaměstnance nejen z hlediska pracovních úrazů, ale také ostatních aspektů, které souvisejí s jejich zdravotní způsobilostí a připraveností  pro pracovní proces,“ říká Zbyněk Sedlák, ředitel odboru bezpečnosti práce a pracovního prostředí MPSV.

Jsme na tom ve srovnání s Evropskou unií lépe nebo hůře?

„Řekla bych, že ochrana zdraví při práci je v Česku na velice vysoké úrovni,“ tvrdí A. Samková. „Měli jsme možnost posoudit to v praxi v ostatních státech EU, například v Německu, Francii nebo ve Švýcarsku a v porovnání s nimi jsou u nás pracovní podmínky i ochrana zdraví při práci na vysoké úrovni. Stejně tak jako platné právní předpisy a jejich dodržování: to znamená, aby lidé byli motivováni tyto předpisy dodržovat, aby byl vzat v potaz záměr zákonodárce. Uznat, že předpis chrání jak zaměstnavatele, jež pak nemusejí zbytečně platit nemocenské nebo dokonce shánět a zaučovat nového pracovník, tak zaměstnance, kteří začnou přemýšlet, zda si  na pracovišti náhodou nepoškozují zdraví. Aby každý na pomyslných vážkách zvažoval z dlouhodobého hlediska, zda zvolit zdraví nebo finanční výhody příplatků na rizikových pracovištích. Po určité době totiž většinou nastupují další zdravotní komplikace a může nastat situace, že zaměstnanec bude vyřazen z pracovního procesu, bude muset žádat o částečný nebo plný invalidní důchod anebo bude podle nového zákona o zaměstnanosti „jen“ zdravotně znevýhodněn, takže si na trhu práce bude mnohem obtížněji hledat další zaměstnání.“

Čemu věnujete největší pozornost, pokud jde o přípravu mladých na povolání a jejich zapojení do pracovního procesu?

„V období let 1999 až 2003 každoročně v důsledku nemocí z povolání přibylo kolem osmdesáti mladých lidí, kteří nemohou vykonávat pracovní činnost. To byl jeden z argumentů, abychom napřeli do této oblasti pozornost. Souvisí to i s úrazy ve školách, s přípravou mladého člověka na povolání. S tím také souvisí legislativa,  která stanoví určité postupy a povinnosti při preventivní prohlídce. Připravit mladého člověka na povolání tak, aby byl zdravotně způsobilý a proškolený z hlediska bezpečnosti práce,“ říká Z.Sedlák. Nejrizikovější část pracovního života mladého člověka nastává podle jeho zkušeností rok až dva po nastoupení do pracovního procesu. „V té době se musí naučit určité dovednosti, přijmout pracovní režim. Přechod ze školy do praxe je opravdu velkým zlomem.“

„Kulatého stolu se zúčastnili zejména odborníci z pracovně-lékařské praxe, zástupci ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu, ministerstva školství, školské inspekce a našeho ministerstva práce a sociálních věcí,“ upřesňuje Sedlák. „Zastoupeny byly i odborové svazy a účastnili se též odborníci z praxe a představitelka Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.“

Jaké závěry toto setkání odborníků přineslo?

„Uspořádáním kulatého stolu jsme chtěli reagovat na podněty lidí z praxe, kteří nás upozorňovali na určité nedostatky, s nimiž se setkávají při své práci, tedy při posuzování zdravotní způsobilosti žáků  a studentů při volbě povolání a přípravě na ně. Legislativa je nedostatečná v tom, že chybí právní úprava pracovně-lékařské péče, konkrétně její rozsah a další záležitosti. Například kdo a s jakou odborností by měl tuto činnost vykonávat, tedy stanovení určitých podmínek k výkonu této činnosti, stanovení kontroly kvality pracovně-lékařské péče a úhrada úkonů, které poskytují. Zatím je tady určité vakuum,“ říká A.Samková a Z.Sedlák doplňuje: „Je otázka, zda a jakým způsobem se závěry kulatého stolu promítnou do našeho právního řádu. Jsem přesvědčen, že cesta se najde. Existuje národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, národní akční program, takže to bude oblast, která bude součástí této národní politiky. Pokud bude po projednání Radou vlády ČR schválen cíl, který byl u kulatého stolu stanoven a o němž se diskutovalo, následně bude obsažen i v národním akčním programu.“

ZDROJ:
JENČÍK, Karel. Obrousit životu nebezpečné hrany. SONDY, č. 42, 2006, s. 4.