Nový zákon o odpadech přinese zásadní zlepšení služeb zákazníkům

Baterie a monočlánky bude odebírat každá prodejna elektro, fotovideo, hodin, počítačové a telekomunikační techniky, a dále všechny prodejny nad 200 m2, které je nabízejí. Výjimku mají jen hotely, restaurace, drogerie a čerpací stanice. K recyklaci se tak dostane podstatně víc baterií, které dnes v převážné většině končí ve směsném komunálním odpadu a s ním ve spalovnách a na skládkách a ve spalovnách komunálního odpadu, přestože jde o nebezpečný odpad. V roce 2006 bylo odevzdáno pouze 6,4 % baterií uvedených na trh, v roce 2007 to bylo 8,7 %, což je v přepočtu na obyvatele pouze 26,7 g na 1 obyvatele za rok. Zákon stanovuje výrobcům povinnost zajistit minimální úroveň zpětného odběru baterií a monočlánků 25 % do 26. září 2012 a 45 % do 26. září 2016.

„Fakt, že valná většina baterií končí ve směsném odpadu, je vážný problém, protože obsahují těžké kovy, které se mohou při korozi uvolňovat do půdy a kontaminovat i podzemní vody,“ říká Martin Bursík. Přitom velkou část jejich obsahu lze po odborném rozebrání znovu využít. V ČR existují přitom kapacity, které se recyklací baterií zabývají na vysoké úrovni. Některé z našich recyklačních firem patří k nejvýznamnějším ve svém oboru v celé střední Evropě.

Výrazně se zvýší také komfort pro lidi, kteří se potřebují zbavit elektrických spotřebičů, které už přestaly plnit svoji funkci. Menší elektrospotřebiče lehčí než 5 kg (například rádia, CD a MP3 přehrávače, walkmany, mobilní telefony, žehličky, toastovače, varné konvice, apod.) bude možné odevzdat v místě prodeje (pokud je prodejna větší než 200 m2) v neomezeném množství a bez vázání na nákup zboží. Samozřejmě v platnosti zůstává povinnost zpětného odběru „kus za kus“ při nákupu jakýchkoli elektrospotřebičů v jakémkoli obchodě. Nově zákon výslovně stanovuje, že i v případě prodeje přes internet musí prodejce při dodání nového elektrospotřebiče zajistit převzetí starého.

„Staré elektrospotřebiče mohou na skládkách znamenat značné ohrožení životního prostředí, přitom skrývají doslova poklady, které je možné využít,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík a připomíná kovy jako zlato, stříbro či platina. Těžba primárních surovin navíc často velmi silně zatěžuje životní prostředí a zdraví lidí (například kyanidové loužení zlatonosné rudy) nebo je zdrojem válečného utrpení (ruda koltan, zdroj tantalu pro výrobu mobilních telefonů či GPS navigací, je jedním z hlavních důvodů kruté občanské války v Kongu, kde leží 80 % jejích světových zásob).

Pozitivní je, že za poslední rok zvýšila i aktivita kolektivních systémů, které zajišťují zpětný odběr elektrospotřebičů pro své členy – výrobce a dovozce přístrojů. Kolektivní systémy začaly například distribuovat popelnice na drobné elektrospotřebiče do českých a moravských obcí. Díky tomu se v roce 2008 zvýšila výtěžnost na 4,3 kg vybraných elektrospotřebičů na osobu, tedy necelých 30 % hmotnosti spotřebičů, které se dostaly loni na český trh. Nový zákon tento výsledek ještě významně zlepší.

Rovnoměrnější a hustší bude také síť autovrakovišť, se kterými navíc budou muset mít povinně smlouvu všichni výrobci automobilů, dodávající na český trh. Alespoň s jedním autovrakovištěm v katastru každé obce s rozšířenou působností musí mít každý z nich uzavřenou smlouvu o tom, že právě ono je místem zpětného odběru pro auta jejich značky. Náklady na sběrnou síť i na ekologickou likvidaci vozů ponese výrobce.

Také odběr minerálních olejů a pneumatik musí jejich výrobci zajistit ve všech obcích s rozšířenou působností a navíc také v jakékoli další obci, která o to požádá. „O toxických účincích vyjetého oleje uniklého do vody na vše živé byly popsány už stohy papíru. Přitom jej lze odebírat, přečistit a znovu použít, popřípadě alespoň využít energeticky. Pneumatiky lze zase výborně zpracovat například do povrchů vozovek pro zmírnění hluku z dopravy, na plochy sportovních hal a hřišť, pro výrobu kanálových mříží, chodníkových dlaždic a podobně,“ připomíná Martin Bursík.

Nadále samozřejmě zůstává v platnosti bezplatný odběr prošlých léčiv ve všech lékárnách, jak požaduje zákon o léčivech.

Zpětný odběr baterií, akumulátorů, elektrospotřebičů, autovraků, minerálních olejů i pneumatik je pro občany zdarma a nezatíží finančně ani obchodníky. Pro ty může být naopak takové rozšíření služeb pro zákazníky velice dobrou reklamou. Náklady na zajištění zpětného odběru ponesou výrobci, přesně podle zásady znečišťovatel platí.