Novinky v BOZP

V roce 2016 vyšel:

Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona navazovala na stávající právní úpravu, a to především na ustanovení v části třetí zákona upravující proces přípravy a realizace staveb na staveništích s ohledem na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dílčím způsobem byly upraveny některé otázky související s předmětem právní úpravy, především zvýšení nároků na zákonné předpoklady fyzických osob, které jsou ověřovány zkouškou znalostí a dovedností u akreditovaných subjektů, a to z odborné způsobilosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Některé úpravy vycházely z neuspokojivých výsledků kontrol orgánů inspekce práce na úseku bezpečnosti práce na staveništích, ze kterých vyplývá, že důvodem vzniku stále velkého množství pracovních úrazů, včetně smrtelných pracovních úrazů na staveništích, je podceňování rizik, která vznikají při provádění stavebních prací, zejména u menších subjektů a osob samostatně výdělečně činných, které často přebírají pracoviště na staveništích od velkých stavebních firem.

Nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Novela nařízení vlády reagovala zejména na přijetí zákona č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2015. V oblasti ochrany zdraví při práci se novelou také reagovalo na zavedení dalšího hygienického limitu ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána duševní práce rutinní povahy bez zvýšených nároků na pozornost a soustředění. V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jednalo především o úpravu terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Novela dále na základě novely zákona stanovila, co se rozumí prostorem významným z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Nově bylo upřesněno na základě požadavku praxe ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem.

Nařízení vlády č. 224/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Prvním důvodem novely byla nutnost úpravy znění přílohy 1 „Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem“, konkrétně položek 1.8, 1.10, 1.11, a 1.15, jejichž aplikace v praxi vedla k neúměrně vysokému odškodnění bolesti u méně závažných, reverzibilních poškození zdraví způsobených pracovním úrazem. Druhým důvodem novely bylo znění přílohy č. 4 „Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání“, které neobsahovalo v kapitole VI. „Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli“ položku vymezující bodové ohodnocení „nedomykavosti hlasivek, dysfonie a fonastenie“. Proto bylo třeba přílohu č. 1 doplnit o uvedenou položku, aby i pro tyto stavy byly stanoveny počty bodů pro účely odškodnění ztížení společenského uplatnění při poškození zdraví nemocí z povolání. Šlo v podstatě o nápravu technické chyby, kdy v průběhu legislativního procesu k návrhu nařízení vlády došlo po mezirezortním připomínkovém řízení v důsledku administrativně technické chyby k vypuštění této položky.

Jako každým rokem bude koncem prosince publikováno také nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Novela nařízení vlády již byla v připomínkovém řízení a jejím cílem je, jako každý rok, zvýšit náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých zákonem předepsanou formou, tj. nařízením vlády, a to v závislosti na procentním zvýšení důchodů, ke kterému dojde u důchodů přiznaných před 1. lednem 2017 od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2017. Navrhuje se zvýšit průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušející podle pracovněprávních předpisů o 2,2 %, a to v závislosti na zvýšení procentní výměry důchodů od 1. ledna 2017.

V roce 2017 očekáváme přijetí návrhu:

Zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – sněmovní tisk 874. Novela se týká celého zákona, ale v části posudkové péče a pracovnělékařských služeb mají navržené změny přispět ke zjednodušení postupů při vydávání lékařských posudků, snižování administrativní a ekonomické zátěže pro posuzované osoby, zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele, a rovněž poskytovatele zdravotních služeb, zejména při obstarávání výpisů ze zdravotnické dokumentace jako nedílné součásti lékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. Umožněním vzdání se práva na přezkoumání pro posuzovanou osobu a oprávněnou osobu, v případě, že se jedná o posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá, se má zkrátit doba pro nástup do zaměstnání, což bude mít pozitivní ekonomický dopad na zaměstnavatele i sociální dopad na osoby ucházející se o zaměstnání, zejména pokud půjde o osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony- sněmovní tisk 903. Účelem návrhu zákona je provedení věcných změn v zákoníku práce směřujících k prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích, a to v reakci na požadavky praxe, především sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury českých soudů i SD EU. Zároveň je přihlédnuto k možnosti přiměřeného snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací zákoníku práce. Z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zde důležitá novela ustanovení § 224 ZP, která z důvodu implementace rámcových dohod sociálních partnerů rozšiřuje povinnosti zaměstnavatele vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce o povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti.

V novém roce hlavně hodně zdraví všem čtenářům přeje Eva Dandová!