Nové trendy v BOZP a kvalita pracovního života 2019 - tematický speciál časopisu JOSRA

Tato konference se konala při příležitosti 65 let vzniku Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., a 50 let vzniku státního odborného dozoru nad bezpečností práce v České republice (Státní úřad inspekce práce).

Články prezentují výsledky výzkumných a odborných aktivit, které řeší Výzkumný ústav bezpečnosti práce a další spolupracující instituce v rámci výzkumných projektů a programů. Ve speciálu najdete celou řadu zajímavých témat od právních a ekonomických aspektů BOZP, přes prevenci rizik, ergonomii a nanobezpečnost, až po aktuální poznatky o kvalitě pracovního života a změnách charakteru práce v důsledku postupující čtvrté průmyslové revoluce.

Přehled publikovaných recenzovaných článků

• Několik poznámek k pracovním úrazům nelegálních migrantů - doc. JUDr. Martin Štefko

České pracovní právo garantuje právo na náhradu újmy každému zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz v souvislosti s výkonem práce. Neexistuje sice úrazové pojištění, právo na náhradu újmy je však tradičně řešeno v zákoníku práce. I v případě českých občanů se však může jednat o komplikovanou situaci, která poměrně lehce vyústí ve složitý dlouholetý spor. V případě neohlášených cizinců se problémy násobí. Zaměstnavateli se nabízí poměrně lákavá, byť morálně odpudivá představa, neřešit pracovní úraz z důvodu, že zraněný či dokonce usmrcený cizinec je na území České republiky nelegálně.

• Zaměstnávání cizinců z neevropských zemí z pohledu BOZP - Ing. Jiří Vala, Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Ing. arch. Libor Čtrnáctý

Dynamický vývoj na trhu práce, kdy se podniky potýkají s nedostatkem pracovní síly, a rekordně nízká nezaměstnanost nutí jednotlivé vlády EU hledat řešení této situace. Jednou z alternativ je zaměstnávání cizinců. Při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí si musí zaměstnavatelé uvědomit, že pracovněprávní předpisy musí být dodrženy jak pro občana EU, tak občana „třetího státu“. Je zároveň vhodné, aby zahraniční pracovní síla byla historicky blízká českému prostředí a jejím zvyklostem.

• Řízení nákladů na BOZP s využitím nástrojů vnitřního řízení - doc. Ing. Teodor Beran, Ph.D.

Cílem tohoto příspěvku je popis varianty možného praktického přístupu k řízení nákladů na bezpečnost práce v širším smyslu. Příspěvek popisuje především jeden z prvků vnitřního řízení – manažerské účetnictví a jeho účetní techniku. Vychází z prováděné případové studie ve strojírenském podniku.

• Nové technologie v BOZP - prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., Ing. Michael Dezider Iĺko

Ve světě je několik trendů v oblasti BOZP založených na nových technologiích. Rámcem pro řízení bezpečnosti práce se stává ISO 45001. Technologie big data a prediktivní analytiky využívají rozsáhlá a objektivní data o minulých nehodách a data o chování pracovníků na pracovištích získaná v reálném čase díky senzorům a IoT. Slouží pro plánování efektivních inspekcí, tvorbu pracovního prostředí, organizaci pracovních podmínek a režimů práce, které snižují únavu, stres a počet pracovních úrazů.

• Odhad pracovních úrazů zaměstnanců pracujících pro více zaměstnavatelů a pracovních úrazů zaměstnanců s jedním zaměstnáním v České republice - Ing. Marek Nechvátal, Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Mgr. Pavlína Sedláčková, Ing. Jiří Vala

Na základě informací a dat z dostupných zdrojů byl proveden odhad míry rizika pracovních úrazů u zaměstnanců s více pracovními úvazky. K tomu jsme použili informace z interview projektu č. TIMPSV0006 „Ochrana zaměstnanců pracujících pro více zaměstnavatelů“, data ČSÚ a SZÚ v České republice a National Health Interview Survey ve Spojených státech amerických k odhadu podílu zaměstnanců s vícenásobným zaměstnáním a porovnání charakteristik a míry rizika zranění.

• Regiony s dlouhodobě nejvyšší úrazovostí a nemocností v ČR - Ing. Marcela Váchová, Ing. Lenka Svobodová

Dosud nebyla dostatečně věnována pozornost teritoriálnímu, dlouhodobému výskytu existence vysoké pracovní úrazovost a nemocnosti v ČR. Článek přináší vstupní informace o aktuálně řešeném projektu, který má za cíl objasnit příčiny výskytu dlouhodobě vyšší nemocnosti a úrazovosti v některých regionech i možnosti jejich eliminace či případného zmírnění. Popisuje zahájený postup řešení, přináší dílčí poznatky, prvotní zjištění i naznačuje směr dalších výzkumných aktivit.

• Změny v požadavcích na osobní ochranné prostředky – Ing. Karel Škréta

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., jako oznámený subjekt sleduje změny v právních požadavcích pro osobní ochranné prostředky (OOP). Co se mění se zavedením nařízení EU č. 2016/425?

• Ergonomie kyslíkového kopí v průmyslové praxi -  Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Jana Michálková, Luboš Kelnar, Ing. Marek Nechvátal, Ing. Jiří Vala, Mgr. Pavlína Sedláčková

K odpichu strusky z tavící šachtové pece je možné používat vícero nástrojů. Jedním z nich je i kyslíkové kopí. Na příkladu konkrétního pracoviště je prezentováno porovnání různých způsobů provádění odpichu. Z ergonomického pohledu je zároveň zhodnoceno zaměstnavatelem vyvíjené kyslíkové kopí a je navržena jeho optimalizace.

• Monitorování výskytu nanočástic v pracovním prostředí se zaměřením na zemědělské činnosti - Mgr. Kateřina Bátrlová, Ing. Karel Klouda, M.B.A., CSc., Ph.D., RNDr. Hana Kubátová, Ing. Petra Roupcová, Ph.D., Ing. Marek Nechvátal

Příspěvek shrnuje výsledky základní analýzy výskytu nanočástic v pracovním prostředí. Jedna z oblastí, kde se měřilo, byla v zemědělském odvětví a při zpracování zemědělských plodin. Na základě měření byly identifikovány hlavní zdroje nanočástic, jejich šíření v prostředí a také vliv dalších zdrojů. Měření byla realizována v rámci výzkumného úkolu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., č. VUS4_02_VÚBP Hodnocení nebezpečnosti nanočástic na pracovištích a možnosti prevence (institucionální podpora MPSV, doba řešení 2018 - 2020). Jejich cílem je upozornit na riziko vzniku nanočástic v prostředí a navrhnout vhodná opatření k ochraně zaměstnanců.

• Zvyšování ochrany zaměstnanců při pracovních činnostech ve výkopech - Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Mgr. Pavlína Sedláčková, Ing. arch. Libor Čtrnáctý

Výkopové a zemní práce patří mezi jedny z rizikovějších prací na staveništi. Současný systém BOZP při provádění těchto prací není zcela přijímán a v odborné veřejnosti je k němu množství výhrad. Z tohoto důvodu se hledají cesty ke zvýšení ochrany zaměstnanců při pracovních činnostech ve výkopech. Jde o projekt, který je řešen v rámci úkolu TIRSMPSV701. Jedním z výstupů projektu bude návrh na doporučení pro změny zákonných norem a souvisejících předpisů.

• Nové přístupy pro zlepšování informační základny o BOZP - Ing. Iveta Mlezivová, Ing. Petr Mrkvička

Podpořit tvorbu ucelené datové základny a statistických zdrojů vázaných k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) je cílem úkolu řešeného týmem výzkumných pracovníků VÚBP, v. v. i. Analýzy dat zaměřené na pracovní úrazovost, jak ty pravidelné roční, tak rovněž ad hoc studie, patří k žádaným výstupům, které slouží odborníkům v této sféře nejen k hodnocení situace v ČR, ale také k tvorbě koncepčních a strategických opatření vedoucích ke zlepšení pracovních podmínek pracujících. Příspěvek seznamuje s cílem výzkumného úkolu, realizovanými aktivitami, dílčími výstupy a stručným vývojem záznamu o úrazu.

• Budou chytrá řešení i v oblasti BOZP? - Ing. Lenka Svobodová, Ing. Iveta Mlezivová

Svět informačních a komunikačních technologií (ICT) přináší výzvy a nebývalý prostor pro všechna odvětví lidského konání. Denně se ve virtuálním prostoru objevují tisíce nových aplikací. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v tomto směru nemůže konkurovat zábavnímu průmyslu ba ani finančnímu sektoru. Příspěvek předkládá informace o jednotlivých aktivitách výzkumného projektu, který by rád svým výstupem – mobilní aplikací – poskytl vybraným cílovým skupinám právě problematiku BOZP v této moderní formě.

• Povaha aspektů pro měření objektivní kvality pracovního života - PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., Mgr. Naděžda Čadová

Příspěvek se věnuje analýze různých aspektů, které se využívají pro hodnocení kvality pracovního života. Čerpá z dat reprezentativního výzkumu ekonomicky aktivních obyvatel České republiky provedeného v roce 2019. Na empirickém podkladě ukazuje, že dopad okolností pracovního života na pracující není vždy univerzální ani jednoznačný, že existují minimálně čtyři základní vzorce působení. Hodnotit úroveň kvality pracovního života přímočaře na základě některých vybraných objektivních charakteristik proto může být zavádějící, neboť pracující se zjevně liší v tom, jaký na ně jednotlivé jevy a jejich úrovně mají vliv.

• Budou pracovní místa v prosazující se zelené ekonomice bezpečná a zdraví neohrožující? - Ing. Marcela Váchová, Mgr. Pavlína Bulínová

Vzhledem k prosazujícímu se trendu zelené ekonomiky je třeba zkoumat a analyzovat možné vlivy a dopady do BOZP na zelených pracovních místech. Cílem a smyslem výzkumných aktivit je identifikovat a zmapovat stav a situaci v ČR a také nalézt vhodné nástroje a navrhnout opatření pro prevenci rizik v této oblasti. K tomu je ve VÚBP realizován projekt s názvem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v oblasti rostoucí zelené ekonomiky“. Článek přináší informace o zaměření projektu, seznamuje čtenáře s vybranými oblastmi problematiky zelené ekonomiky a přináší ukázku některých technologických inovací.

• Rizika pracovní expozice mikrodávkou metamfetaminu - Ing. Karel Lehmert, Ph.D. a kolektiv

Mikrodávkování je málo známý fenomén. Studie popisuje průběh výzkumných projektů zaměřených na různé aspekty dlouhodobé intoxikace ultramalými dávkami metamfetaminových par a jemného aerosolu z nelegálních varen v České republice. Postupy byly opakovaně testovány k zjištění a průkazu akutních a chronických symptomů fyzických i psychických stavů intoxikovaných osob. Kontaminační screening metamfetaminových varen poukázal na rozsah rozptylu metamfetaminových par a aerosolů včetně průkazu koncentrací ovlivňujících zdraví zasažených osob.

• Analýza bezpečnosti návštěvníků areálu ústřední čistírny odpadních vod Praha – prezentace metodiky - Mgr. et Mgr. Josef Senčík, Mgr. Pavlína Sedláčková, Ing. arch. Libor Čtrnáctý, Ing. Marek Nechvátal, Ing. Jiří Vala

Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod v Praze (NVL ÚČOV Praha) je technologický areál, do kterého je plánováno umožnit přístup veřejnosti. Většina technologií je ukryta pod povrchem, popřípadě v uzavřené budově. Činnosti související s provozem NVL ÚČOV Praha budou však probíhat i na povrchu, proto bylo zapotřebí provést hodnocení bezpečnosti návštěvníků. Pro vlastní hodnocení byla vyvinuta semikvantitativní metoda zohledňující typ zdrojů nebezpečí podle běžnosti jejich výskytu.

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat vaše články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp-praha.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.