Nové normy se vztahem k BOZP vydané ve Věstníku ÚNMZ ze 7.7.2014

ČSN EN ISO 1680 (01 1656) Akustika – Zkušební předpis pro měření hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného točivými elektrickými stroji. Tato mezinárodní norma stanovuje všechny informace nezbytné k účinnému určování, deklarování a ověřování charakteristik emise hluku točivých elektrických strojů za normalizovaných provozních podmínek. Stanovuje metody měření hluku, které se mohou používat, a provozní podmínky a způsob upevnění požadované při zkoušení. Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 1680 (01 1656) ze září 2000.

ČSN EN ISO 28881 (20 0721) Obráběcí stroje – Bezpečnost – Elektroerozivní stroje. Tato mezinárodní norma specifikuje bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření, použitelná na zařízení a systémy EDM, jako jsou ručně řízené EDM hloubení nebo EDM vrtací stroje, číslicově řízené EDM hloubení nebo EDM vrtací stroje, a číslicově řízené EDM drátové řezačky, které jsou určeny pro osoby zabývající se konstrukcí, stavbou, instalací a/nebo dodávkou takových zařízení. Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 28881 (20 0721) z února 2014.

ČSN ISO 7130 (27 7800) Stroje pro zemní práce – Výcvik obsluhy – Obsah a metody. Tato mezinárodní norma poskytuje základ pro obsah a metody použité pro výcvik obsluhy strojů pro zemní práce podle ISO 6165. Zavádí kritéria pro hodnocení způsobilosti osoby, která obsluhuje a může vykonávat běžnou údržbu strojů pro zemní práce, ale nestanovuje žádný postup pro zkoušení odborné způsobilosti nebo hodnocení způsobilosti obsluhy a provádění údržby strojů pro zemní práce. Není určena jako náhrada za vnitrostátní nebo regionální požadavky nebo předpisy vztažené k výcviku obsluhy. Touto normou se nahrazuje ČSN ISO 7130 (27 7800) z března 1994.

V platnost vstupuje sada norem, které se věnují problematice nástrojů na strojní obrábění dřeva – sada se skládá z následujících částí pod společným názvem Nástroje na strojní obrábění dřeva –Bezpečnostní požadavky (49 6122):

• Část 1: Frézovací nástroje a pilové kotouče (ČSN EN 847-1)
• Část 2: Požadavky na stopkové frézovací nástroje (ČSN EN 847-2)
• Část 3: Upínací zařízení (ČSN EN 847-3)

Výše uvedenými normami se nahrazují: ČSN EN 847-1+A1 (49 6122) z dubna 2008, ČSN EN 847-2 (49 6122) z března 2002 a ČSN EN 847-3 (49 6122) z března 2005.

V platnost vstupuje sada norem, které se věnují problematice bezpečnosti dřevozpracujících strojů - sada se skládá z následujících částí pod společným názvem Bezpečnost dřevozpracujících strojů (49 6130):

• Část 11: Poloautomatické horizontální kotoučové pily s jednou jednotkou pily (radiální ramenové pily) (ČSN EN 1870-11). Touto normou se nahrazuje ČSN EN 1870-12+A1 (49 6130) z března 2010.
• Část 12: Horní kyvadlové kotoučové pily pro příčné řezání (ČSN EN 1870-12). Touto normou se nahrazuje ČSN EN 1870-12+A1 (49 6130) z března 2010.
• Část 19: Stolové kotoučové pily (s a bez posuvného stolu) a tesařské kotoučové pily pro staveniště (ČSN EN 1870-19)

ČSN EN ISO 17249 ed. 2 (83 2514) Bezpečnostní obuv odolná proti pořezání řetězovou pilou. Tato mezinárodní norma určuje požadavky pro bezpečnostní obuv odolnou proti pořezání řetězovou pilou. S účinností od 30.11.2015 se nahrazuje ČSN EN ISO 17249 (83 2514) z března 2005, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. Nové vydání doznalo celé řady zásadních změn.

ČSN EN ISO 14119 (83 3315) Bezpečnost strojních zařízení – Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty – Zásady pro konstrukci a volbu. Tato mezinárodní norma stanovuje zásady pro konstrukci a výběr nezávisle na povaze zdroje energie – blokovacích zařízení spojených s ochrannými kryty. Zabývá se částmi ochranných krytů, které ovládají blokovací zařízení. Touto normou se nahrazuje ČSN EN 1088+A2 (83 3315) z prosince 2008.

Normy převzaté do systému ČSN jejich vyhlášením – není k dispozici jejich český překlad:

ČSN EN 12464-2 (36 0450) Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory. Touto normou se nahrazuje ČSN EN 12464-2 (36 0450) z července 2008.

ČSN EN 13936 (83 3637) Expozice pracoviště – Postupy pro měření chemických látek přítomných jako směs polétavých částic a par – Požadavky a metody zkoušení.