Chtěla bych se zeptat, jak je to s nárokem na rentu. Po uznání nemoci z povolání - syndrom karpalního tunelu - jsem dostala výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce s odstupným ve výši 12násobku platu. Jsem vedená na úřadu práce. Mám nárok na rentu i po dobu vedení na úřadu práce, když teď rok nebudu nic pobírat? A co když si najdu práci dřív než za rok? V případě, že mám nárok na rentu, jak zažádat o vyplácení renty, ať už na úřadu práce nebo v novém zaměstnání?
Rozhodující je, co jste dělala v onom mezidobí mezi uznáním nemoci z povolání a skončením pracovního poměru, jestli Vám tam nevznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. V případě, že Vás zaměstnavatel převedl na jinou práci, pak by byla situace jednoduchá – zákon v takových případech zaručuje náhradu v takové výši, ve které Vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru, a v tom případě byste náhradu pobírala bez ohledu na to, jestli budete někde pracovat nebo jestli budete vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Znamená to, že by Vám příslušel rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (např. před převedením na jinou práci) a průměrným výdělkem dosahovaným před tím, než jste se stala uchazečkou o zaměstnání. Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání se za výdělek nepovažuje, protože neslouží k odškodnění újmy na zdraví.
Pokud byl ale po zjištění nemoci z povolání ukončen pracovní poměr, že nejste schopna vykonávat další práci a nemůžete ani nastoupit jiné zaměstnání, které by bylo pro Vás vhodné z hlediska vašich schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, jen pro nedostatek pracovních příležitostí a situaci na trhu práce, kdy tedy máte zájem využít nemocí z povolání sníženou (omezenou) pracovní způsobilost, ale nemáte možnost jej uskutečnit (nastoupit vhodné zaměstnání) výlučně pro nedostatek pracovních příležitostí, a jste tedy vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, považuje se za výdělek po uznání nemoci z povolání výdělek ve výši minimální mzdy.
V každém případě se ale musíte se svými požadavky na náhradu škody (ať už náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, nebo kdybyste byla práce neschopna, tak s náhradou za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, s náhradou účelně vynaložených nákladů spojených s léčením i s odškodněním bolestného a ztížení společenského uplatnění) obrátit na odpovědného zaměstnavatele – tedy zaměstnavatele, u kterého jste pracovala naposledy za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká. Ten Vás bude odškodňovat i v případě, že už nejste u něj zaměstnaná. A musíte své požadavky uplatnit hned, nečekat až budete pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, to s tím nemá co do činění.
Stejně jako se v souvislosti s odškodněním nemoci z povolání nehledí na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, to je dávka z jiného titulu, z titulu ztráty zaměstnání tak se také nehledí na odstupné, odstupné je odškodnění zaměstnanci za to, že zaměstnavatel neměl pro něj vhodnou práci.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.