Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v soukromých domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. HZS proto radí, jak správně svou domácnost zabezpečit.
Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v soukromých domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Každý rok při nich zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun. Hasičský záchranný sbor (HZS) proto radí, jak správně svou domácnost zabezpečit.
V roce 2007 došlo v domácnostech k celkem 2652 požárům, při nichž zemřelo 58 osob (44,6 procent ze všech úmrtí při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (46,2 procent). Přitom požáry v domácnostech činily jen 11,8 procent (2652) z celkového počtu požárů, majetkové škody způsobené požáry v domácnostech dosáhly hodnoty 335,7549 milionu korun (nejvíce v historii). V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob.
Ze statistiky požárů za posledních pět let vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnostech, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry za sebou v domácnostech zanechaly za posledních pět let škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak v průměru denně přichází o majetek v hodnotě 777 tisíc korun.
"Na požárech v domácnosti má lví podíl lidská neopatrnost. Mezi nejčastější příčiny těchto požárů patří nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech - ať již se jedná o zapomenuté jídlo na sporáku, nevhodně odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen," uvádí mluvčí HZS Petr Kopáček. Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je také neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Při provozu topidel lidé ne vždy dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy zanedbávají údržbu topidel a kouřovodů. Jednotky požární ochrany tak během topné sezóny každý týden vyjíždějí k požárům komínů, střech, zařízení k topení nebo nevhodně uskladněných topiv.
Domácnosti jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří, přičemž dochází k úniku velkého množství vysoce toxického kouře (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). Pokud zde dojde ke vzniku požáru, tak je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí.
"Z Vaší domácnosti se může v okamžiku stát zakouřená a rozžhavená smrtící past. To, zda se i Vy stanete obětí, záleží hlavně na Vás," upozorňuje Kopáček. Proto HZS radí:
Jednou z cest, jak preventivně předejít vzniku ničivého požáru, je vybavit si domácnost autonomními "hlásiči požáru," které včas detekují vznikající požár a akustickým signálem na ně upozorní. Lidé pak mají mnohem větší šanci situaci včas vyřešit - zavolat hasiče, případně opustit ohrožený prostor. Tyto hlásiče tak mohou zachránit lidské životy - navíc jejich cena není nikterak horentní, hlásiče požáru si lze pořídit již za 300 korun.
Kromě jednoduchého zařízení k rychlému zjištění vzniklého požáru (autonomní "hlásiče požáru," detektory plynu a podobně) je vhodné si domácnost vybavit také prostředky pro hašení (přenosný hasicí přístroj nebo hasicí sprej), určitě se rovněž vyplatí koupit si zařízení a vybavení s lepšími požárně bezpečnostními vlastnostmi (materiál s nižším stupněm hořlavosti).
Dodržovat základní bezpečnostní pravidla a přijmout opatření, která omezují riziko vzniku požáru v domácnosti, nestačí. Každý vlastník objektu by měl zároveň pečovat také o řádný technický stav stavby včetně technických zařízení. V bytových domech by měly být chodby, schodiště, únikové cesty a východy volné k evakuaci osob, materiálu či vedení hasebního zásahu. V těchto objektech by měly být umístěny například funkční a snadno dostupné hasicí přístroje, zařízení pro zásobování požární vodou (nástěnné hydranty) a podobně. Základní povinnosti v oblasti požární ochrany stanoví zákon číslo 133/1985 Sb., o požární ochraně, vyhláška číslo 246/2001 Sb., o požární prevenci, vyhláška číslo 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a další právní předpisy.
"Když přece jen dojde k požáru, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jestliže je to možné, snažte se požár uhasit nebo alespoň zabránit jeho dalšímu šíření. Využijte hasící přístroje, hydrant na chodbě, kusy látek (z neumělých vláken) a podobně, dávejte si přitom pozor, aby vám oheň nezaterasil únikovou cestu. Požár co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe. Důsledně se řiďte se pokyny operátora tísňové linky," připomíná Kopáček.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.