Nejčastější závady zjišťované při posuzování projektových dokumentací staveb

Každá stavba musí být navržena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití. Současně musí plnit i další základní požadavky, kterými jsou ochrana zdraví a bezpečnost při užívání. Zároveň žádná stavba nesmí ohrožovat zdraví a zdravé životní podmínky jejich uživatelů.

Oblastní inspektoráty práce posuzují projektové dokumentace vybraných, zejména průmyslových a zemědělských staveb. Rozsah předkládaných projektů nově stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb. Tato vyhláška hovoří o čtyřech rozdílných typech projektových dokumentací a o vedení stavebního deníku. Ve vyhlášce jsou podrobně popsány požadavky na projektovou dokumentaci, na dokumentaci pro provádění stavby, na dokumentaci skutečného provedení stavby a na dokumentaci bouracích prací.

Zaměstnanci oblastních inspektorátů práce se při posuzování jim předložených projektů soustředí na to, zda byly dodrženy požadavky výše uvedené vyhlášky a zároveň požadavky mnoha dalších nařízení vlády, vyhlášek a ČSN. Namátkově uvádím následující důležité technické předpisy: NV 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, vyhl. č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhl. č. 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Ze souvisejících norem je třeba připomenout jen namátkou ČSN 73 4130  Schodiště a šikmé rampy a ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot, ČSN 73 5105 výrobní průmyslové budovy a ČSN 26 9010 Šířky a výšky cest a uliček.

Projektové dokumentace na inspektorátech posuzují specialisté z oborů stavebnictví, elektrických, plynových, tlakových zařízení a specialisté všeobecné inspekce práce.

Po zkušenostech, které máme s posuzováním dokumentací, lze popsat nejčastěji zjišťované závady předkládaných projektů.

Ze stavebního hlediska projektanti nejčastěji chybují v tom, že předkládaná dokumentace neobsahuje výkres, ze kterého je zřejmé umístění a prostorové uspořádání strojů či technologického zařízení. Stává se, že projektant neuvažuje s tím, že některé stroje mají výsuvná zařízení, nebo nepočítá s tím, že materiál zpracovávaný stroji zasahuje do uliček a komunikačních prostorů. Projektanti chybují také v tom, že zapomenou na to, že u stroje musí být dostatečný prostor pro materiál připravený ke zpracování a na hotové výrobky.

Další poměrně často se vyskytující chybou ve stavební části projektu je nesprávně navržené schodiště. Problémy působí projektantům zejména spirálová schodiště a schodiště se zakřivenými rameny.

V částech projektu „elektro“ je rozhodně nejčastější chybou projektů, že neobsahují Protokol o určení vlivů z hlediska el. zařízení. Protokol musí být zpracován pro prostory nebezpečné a zvlášť nebezpečné z pohledu úrazu el. proudem. Navíc musí být zpracován v písemné podobě, jak to požaduje ČSN 33 2000-3.

V projektech rozvodů plynu je častou chybou projektantů to, že dostatečně nevypracují výkresovou část dokumentace. Další častou chybou jsou odkazy na neplatné technické předpisy a z toho plynoucí špatně navržené tlakové zkoušky plynových zařízení. Projektanti plynu by měli v kapitole projektu, která hovoří o bezpečnosti při práci, upozornit na nutnost a druh kvalifikace obsluh plynových zařízení a na nutnost vést revizní knihy jednotlivých zařízení.

Závěrem bych chtěla začínajícím projektantům popřát mnoho nových zakázek a upozornit je na to, že všechny oblastní inspektoráty kromě toho, že posuzují projektové dokumentace, poskytují také poradenství.

ZDROJ:
Jirásková, Milada. Nejčastější závady zjišťované při posuzování projektových dokumentací staveb. BOZP & PO aktuálně, č. 8, 2007, s. 6.